Téměř dva roky, zhruba 20 měsíců, trvala obnova unikátního předválečného bohumínského bunkru MO-S5 „Na trati“, který poničila povodeň v září 2024.
„Voda tehdy dosahovala zhruba dvou metrů. Všechno bylo zatopené, znečištěné od bláta. Museli jsme vše vyčistit, opravit, vymalovat, znovu natřít a dát dohromady,“ popsal práci spojenou s odstraňováním škod po povodni Pavel Bílek, předseda Klubu vojenské historie, který se o bunkr stará s tím, že se voda při záplavách zastavila několik centimetrů pod stropem.
Nový nátěr dostalo více než 500 metrů čtverečních stěn a zhruba 300 metrů čtverečních podlah.
Na obnově pracovalo sedm členů klubu, pomáhali jim i další dobrovolníci.
„Chodili jsme sem, jak jsme mohli. Střídali jsme se, kdo mohl, pomáhal umývat a dávat bunkr dohromady. V současné době je v některých věcech ještě lepší než před povodní,“ řekl Bílek.
Náklady na opravu podle něj dosáhly statisíců korun. Nejvíce, 240 tisíc korun, získal klub od Nadace ČEZ na protipovodňové zabezpečení. 150 tisíc korun přispívá na provoz každoročně bohumínská radnice.
Bunkr jako ponorka
Po zkušenosti z povodně členové klubu připravili systém, který má škody při případné další velké vodě omezit. Srub bude možné v podstatě uzavřít.
„Máme kryty na všechny střílny, otvory a podobně. Když se zase vylije voda, měly by zamezit tomu, aby se dostala dovnitř v plném množství. K tomu máme čerpadla, elektrocentrálu a další vybavení. Vodu, která se tam bude tlačit spodem, se budeme snažit průběžně odčerpávat,“ vysvětlil plány na případnou další velkou vodu Pavel Bílek.
Bohumínští nadšenci zachránili bunkr, který Čechům vzala zrada |
Pro členy klubu nebyla velká voda ze září 2024 první, v okolí bunkru se Odra vylila už několikrát. „Poprvé to bylo už v roce 1938,“ podotkl předseda klubu.
Francouzský vzor
Bunkr MO-S5 „Na trati“ patří k prvním objektům československé pevnostní linie. Postaven byl v roce 1936 podle francouzského vzoru, betonáž trvala pouhých čtrnáct dnů a spotřebovala 4 314 metrů krychlových betonu.
Unikátní je i svým řešením. Původní trať Ostrava–Berlín jej rozdělovala na dvě části. Železnice se později posunula a nad bunkrem dnes vede silnice.
Uvnitř návštěvníci uvidí původní i nově doplněné vybavení. Ve spodním patře se zachovala velká část původní vzduchotechniky z roku 1937, zbytky kabelů nebo podstavce pod dieselagregáty.
Nově přibyly slamníky v ubikacích, pancéřové dveře, chladič hlavně k protitankovému kanónu, bedny pro minometnou munici nebo telefonní přepojovač.
„Specialitou jsou bedny pro minometnou munici, ty zatím žádné jiné muzeum nemá,“ uvedl místopředseda klubu Martin Cieslar.
Muzeum bude otevřeno každý víkend a o svátcích do konce září, vždy od 14 do 18 hodin. Vstupy jsou každou hodinu, po předchozí domluvě je možné domluvit i prohlídku mimo běžnou návštěvní dobu, například pro školní výlety.
