Pardál obláčkový patří mezi velmi obtížně chovatelné druhy šelem. „V roce 2022 musel být ze zdravotních důvodů utracen chovný samec, v pátek přistoupili chovatelé kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu k utracení staré samice. Vzhledem k chřadnoucímu stavu populace v chovném programu zoo chov těchto nejmenších a obtížně chovatelných zástupců velkých koček nebude obnovovat,“ řekla mluvčí.
V přirozeném prostředí pardál obláčkový obývá lesy jihovýchodní Asie. „Jedná se o velmi skrytě žijící šelmu, o jejímž životě z volné přírody máme stále jen velmi strohé informace. I z tohoto důvodu jsou pardáli obláčkoví relativně nelehko chovatelná zvířata, zvláště pak proto, že neznáme jejich přirozené rozmnožovací chování. Spojování jedinců v dospělém věku často končí fatálně, většinou úmrtím jednoho ze zvířat,“ sdělil Matěj Vrúbel, který se v ostravské zoo chovu šelem věnuje.
„Osvědčilo se sestavování chovného páru do stáří jednoho roku obou jedinců. Tak také započal v roce 2010 i chov těchto koček v Zoo Ostrava, kdy byl sestaven pár ze samice ze zoo v Paříži a samce z pražské zoo.“
V Ostravě odchovali šest mláďat, čtyři samičky a dva samce. „Mláďata putovala do jiných zoo, aby zde vytvořila nové chovné páry a posílila tak záložní populaci v rámci Evropského chovného programu (EEP),“ poznamenala Nováková.
Množení pardálů obláčkových není jednoduché. „Po roce 2016 začal vyvstávat problém s umisťováním narůstajícího počtu mláďat, a nebylo tím pádem ani možné sestavovat nové chovné páry ve vhodném věku. Populace postupně zestárla a spousta mladých zvířat se stala nespojitelnými, tedy s minimální šancí na reprodukci,“ vysvětlil Vrúbel.
Stárnoucí populace
„Za uplynulý rok byly v EEP pouze dva porody. Vzhledem ke stárnoucí populaci je v podstatě nemožné dovézt do Ostravy mladá zvířata a smysluplně pokračovat s chovem,“ popsal Vrúbel.
Pardálů obláčkových se ovšem zoo definitivně nevzdává. „K chovu pardálů bychom se jednoho dne rádi vrátili. V mezičase chceme upřít pozornost na jiné druhy velkých kočkovitých šelem, a to jak na ty, jejichž chovem se v současné době zabýváme, tak i na ty, které v minulosti naše zoo chovala, ale z důvodu nevyhovujících chovatelských podmínek musel být chov ukončen, a je u nich dlouhodobá perspektiva chovu potenciálních záložních populací,“ dodal Vrúbel.
„Pardál obláčkový je nejmenším zástupcem podčeledi velkých koček. Má nejdelší špičáky ze všech kočkovitých šelem v poměru k tělesné velikosti, což je zásadní adaptace pro lov v korunách stromů,“ vysvětlila Nováková.
„Kromě ztráty přirozeného prostředí jej ohrožuje nelegální lov a obchod s jeho kožešinou a kostmi. Počty v přírodě jsou odhadovány na 10 tisíc jedinců.“
Výběh neosiří
Výběh pardálů obsadí po nezbytných úpravách kočky rybářské. „Návštěvníci se však v zoo dočkají i zcela nového druhu kočkovité šelmy, stejně jako pardál typického životem především ve stromovém patře tropického deštného lesa. Jde o ocelota dlouhoocasého – zástupce jihoamerických kočkovitých šelem,“ doplnila Nováková.
„K vidění bude v expozičním komplexu Jižní Amerika, předcházet tomu ale bude úprava jednoho z výběhů. Zatím pobývá v chovatelském zázemí.“
27. října 2015 |
