V současnosti prodejci vykrývají objednávky z dubna až června, pokud ještě palivové dřevo na pilách mají. Nákup dřeva, případně uhlí ale dnes není úsporným řešením. Cena za sypaný metr, což je jednotka, ve které se s palivovým dřevem obchoduje, vzrostla od února letošního roku až o 250 procent.
„Před válkou na Ukrajině jsme jeden sypaný metr kupovali od Lesů České republiky přibližně za 1 200 korun, před pár dny mám poslaly faktury na další čtvrtletí, kde cena vystoupala až skoro ke třem tisícům, podle toho, jaký druh dřeva nám přivezou,“ potvrdil Aleš Krupa, vedoucí prodeje štípaného palivového dřeva a briket společnosti Nej dřevo Hlučín na Opavsku.
Topení uhlím může stát až 180 tisíc
A protože obchoduje také s uhlím, přidal i ceny briket. „Ještě v březnu stál metrický cent uhlí 450 korun, dnes ho kupujeme za dva tisíce. Když si vezmete, že průměrná rodina spotřebuje za zimu 80 až 90 metrických centů, vyjde jen topení uhlím na 160 až 180 tisíc korun, takže o velkých úsporách při změně otopu z plynu na tuhá paliva se asi moc hovořit nedá.“
Přitom zájem o palivové dřevo, které by mělo tuto zimu nahradit plynové či elektrické vytápění domácností, stále roste. Na pilách ovšem k dostání není.
„Tvrdé bukové dřevo nemáme už více než měsíc a půl. Lesy České republiky, které nám dodávaly ročně kolem tisíce kubických metrů, prostě nepřivážejí. Zájemcům tak můžeme nabízet jen otop z měkkého smrku či lípy,“ řekl Radim Kožušník, jednatel společnosti Levné dřevo Dolní Datyně na Karvinsku.
Podobnou zkušenost s dodávkami má na své pile i Jan Stuchlík v Háji ve Slezsku nedaleko Opavy. „Od začátku války na Ukrajině narostl zájem lidí o palivové dřevo o sto procent a od státních lesů mám na skladě tak jednu čtvrtinu toho, co jsem od nich letos žádal,“ uvedl Stuchlík.
Třetinu splněné dodávky potvrdil také Marek Szafarczyk, jednatel společnosti Dřevo a palivo Sviadnov na Frýdecko-Místecku. „Pokud budu konkrétní, pak v prvních třech měsících jsme dostali od Lesů vše, od dubna do června už došlo k mírnému úbytku dodávky a ve třetím čtvrtletí jsme od nich převzali jen třetinu nasmlouvaného množství, protože víc nám Lesy neposlaly.“
Lesy ČR: Dříví je letos méně
Lesy České republiky ale podle mluvčí Evy Jouklové dodávky plynoucí z nasmlouvaných objemů pro jednotlivá čtvrtletí neomezily. „Množství dříví, které nabízíme zpracovatelům, vychází ze zdrojů, které máme k dispozici. Vzhledem k ustupující kůrovcové kalamitě je ho logicky méně než v předchozích letech. Přímo zpracovatelům letos dodáváme 40 procent dříví z celkových těžeb,“ uvedla Jouklová.
Připouští ale, že společnost není v tuto chvíli schopna uspokojit zvýšenou poptávku například po tvrdém bukovém dřevě, která ve třetím čtvrtletí prudce vzrostla. „U palivového dříví avšak mohu s jistotou říci, že končí u českých občanů, kterým ho nabízíme formou samovýroby. Malé množství vyrobeného máme i v našich skladech,“ dodala mluvčí.
O možnosti samovýroby lidé vědí, pro každého ale není řešením. „Vezměte si konkrétně nás tady na Ostravici v podhůří Beskyd. Na spoustě chalup bydlí staré ženy, kterým jsme léta prodávali naštípané dřevo tak, že si ho doma už jen dávaly do kamen. Konkrétně pro ně je samosběr utopií,“ podotkl Dalibor Tejček, jednatel Moravskoslezské lesní na Ostravici u Frýdku-Místku.
„Myslím si, že nikdo z nás si nedovede představit sedmdesátiletou paní, která se vydá s pilou do lesa, aby si nařezala dřevo na zimu. I když naše ženy z hor vydrží mnohé, tato práce pro ně jednoduše není. Pro ně jsme tady vždy byli my, a co bude dál, to prostě nevíme,“ dodal jednatel.
