„Začali jsme pálit teprve nedávno, ten start je zhruba stejný jako v jiné roky. Lidé vozí kvas z třešní nebo z jiných raných druhů ovoce, a někteří dokonce i loňský kvas, který nestihli nebo zapomněli vypálit,“ uvedl Richard Förster z pálenice v Horní Suché na Karvinsku.
Zprávy od pěstitelů o blížící se úrodě jsou podle něj letos různé. „Jedni říkají, že se jim neurodilo nic, další zase, že se jim lámou obsypané větve stromů. Takže něco bude, ale kolik toho bude, si netroufnu odhadnout,“ nastínil Förster.
Upozornil však na zjevný trend posledních let, kdy ubývá lidí, kteří chodí pálit. „Stará generace, co na to držela, vymírá, a mladým se do toho nechce. Je s tím hodně práce,“ podotkl. „Často vidím, že mladí koupí starší dům se zahradou a první, co udělají, je, že vykácí všechny stromy. To mne mrzí,“ podotkl lihovarník.
Z otce na syna
Generační úbytek zájemců pozoruje také Dalibor Štefek z pálenice ve Frýdku-Místku. „Mladí pijí méně, takže opravdu jich tolik nechodí, ale zase jsou rodiny, kde se to předává z otce na syna, takže tam mladí tradici ještě drží. Uvidíme, jak to bude vypadat za deset let, jestli ještě budeme mít co pálit,“ přiblížil Štefek.
Úroda podle něj bude letos slabší. „Většinou slyším, že ovoce tolik nebude, podepsaly se na tom letošní jarní mrazíky i sucho, hodně ovoce padá ze stromu před dozráním,“ řekl Štefek.
Pálenice nestíhají, zasypala je bohatá úroda. Sezona se protáhne do dubna |
Výrazný pokles oproti loňsku popsal také Jan Škorvan z pálenice v Radkově na Opavsku. „My jsme začali už 1. července, to je první termín, kdy se dá začít. Zatím lidé vozili jen kvas z třešní a tam je to letos velmi slabé, asi desetina, co v loňském roce,“ informoval Škorvan.
S ubývajícími zákazníky se setkává i on. „Pokles začal už dávno, po metanolové aféře se to zastavilo, ale pak to zase začalo postupně padat. Není divu, že nové pálenice už nevznikají, neměly by co pálit.“
Sezona se posouvá
Část pálenic kvůli nedostatku objednávek přesouvá začátek sezony až na září.
Slabší úrodu letos odhadují také ovocnáři. „Podepsaly se na tom především jarní mrazíky, na jabloních či na švestkách letos vidíme o polovinu plodů méně, někde dokonce jen třetinu běžné úrody,“ popsala Hana Prokl Ličková ze sedlnické farmy Lička.
Kdyby nás bylo jako důchodců, tak by se k nám politici chovali jinak, říká sedlák |
Výrazný pokles úrody oproti běžnému průměru očekává i Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. U jabloní je odhad budoucí úrody na 53 procentech pětiletého průměru, švestky jsou na 71 procentech pětiletého průměru a u hrušní činí letošní odhad 65 procent průměru.
Prognózu ale odborníci dělali na přelomu června a července, nejsou v ní tak zahrnuty dopady dlouhotrvajícího sucha během prázdnin či škod způsobených aktuálními bouřkami, někde i krupobitím.
