Obvod se tak stal laboratoří přímo v terénu. „Lokality jsme vybírali podle dostupnosti pozemků. Potřebujeme rozsáhlejší plochy, které lze osadit zelení. Významná je i skutečnost, že tamní ovzduší patří k nejzatíženějším nejen v Ostravě, ale i v republikovém měřítku,“ uvedl Jiří Bílek z Vysoké školy báňské – Technické univerzity, která se o měření ovzduší stará.
Deset senzorů měří na louce, osm u popílkoviště v náletové zeleni. Ve čtyřmetrové výšce zaznamenávají koncentrace prachu, oxidu dusíku, ozonu a organických látek, například polyaromátů.
„Naším cílem je sledovat vývoj na ploše, proto tolik senzorů. Dají nám obraz o vývoji koncentrací a jejich trendech v čase,“ dodal Bílek. Měření potrvá osm let: před výsadbou stromů v březnu 2021, během ní i po ní.
Měří se od začátku září a každých pět minut se data odešlou na centrální stanici univerzity. Databáze bude obsahovat tisíce řádků, proto se pro její zpracování využije superpočítač z ostravského národního centra IT4Innovations.
Vědci zatím čísla nezveřejňují, protože data ověřují kontrolním měřením. Do dvou týdnů by však měla být online přístupná na webu projektu.
Nestejnorodá směs ovlivní budoucí dřeviny
Slezská univerzita v Opavě, což je další partner projektu, analyzuje stávající zeleň v Radvanicích a Bartovicích. Nadto zkoumá půdu, což pomůže při výběru dřevin k výsadbě. V první lokalitě je půda nestejnorodou směsí popílku, kalů i stavebních hmot s různě intenzivním kolísáním vody, což se odráží i ve výšce a hustotě vegetace a ovlivní i budoucí dřeviny.
„Půdy v lokalitě Radvanice se jeví typicky luční s maloplošnými výskyty trvale zamokřených půd, které mají přímý vliv na druhové složení dřevinných společenstev,“ uvedl pro druhou lokalitu Miloš Zapletal ze Slezské univerzity.
Analýza dřevin ještě není u konce, už teď se ale ukazuje, že je na nich vliv škodlivin znát. „Na některých stromech lze pozorovat ztrátu asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem rostoucím ve vhodných podmínkách,“ konstatoval Zapletal.
Tým Slezské univerzity určí i podobu nové výsadby. „Výběr nové zeleně bude vycházet z jejích vlastností, které mají prokazatelně vliv na snížení znečištění. Jedná se o dřeviny, jež mají velkou plochu povrchu listů, na kterých se znečišťující látky usazují. Kvůli sezonnímu opadu budeme kombinovat jehličnaté i listnaté dřeviny, aby záchyt znečišťujících látek byl i v zimním období. Zároveň upřednostníme druhy, které zvýšené znečištění zvládají lépe,“ nastínil Zapletal.
Příležitost, jak snížit zátěž ovzduší
Roli při výběru budou hrát i půdní rozbory a hodnoty naměřené senzory napříč všemi ročními obdobími a za různých klimatických podmínek. Univerzita Palackého v Olomouci pak zajišťuje vytvoření speciální zálivky na zvýšení odolnosti rostlin ve vazbě na naměřená data. Nakoupeny už jsou přístroje pro její výrobu.
Ostrava má díky projektu mimořádnou příležitost přímo se podílet na vývoji metody, jak s pomocí zeleně snížit zátěž ovzduší. Ta by měla být přenosná i do dalších měst.
„To, že jsme získali grant pro podporu nejinovativnějších projektů v Evropě jako první město v republice a teprve čtvrté ve střední Evropě, je skvělým vysvědčením pro Ostravu i celý region,“ komentoval primátor Tomáš Macura.
Město zajistí projektovou dokumentaci ke specifické výsadbě podle modelu vědců. „Další partneři zajišťují přípravu dotazníkového šetření, v průběhu září 2019 bude spuštěno,“ sdělila mluvčí ostravské radnice Andrea Vojkovská. Celkové náklady projektu Clairo činí přes 65 milionů korun. Z evropských fondů na projekt půjde 52 milionů, o zbytek se podělí Ostrava a kraj.
