Procházka centrem Ostravy v době smogové situace rozhodně není nic příjemného.

Procházka centrem Ostravy v době smogové situace rozhodně není nic příjemného. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Srovnání znečištění Ostravy s Paříží kulhá kvůli polétavému prachu

  • 20
Nejhorší ovzduší v Evropě, nebo jen mírně znečištěné jako v Paříži? Pro Ostravu neplatí ani jedna z těchto variant, které zastávají čerstvá zdravotní studie na jedné a ostravský hejtman na druhé straně. Hodnoty polétavého prachu v Paříži a v Ostravě jsou velmi odlišné. Srovnatelně tmavých fleků je na mapě Evropy více. Ten slezský je však největší.

"Množství emisí do ovzduší se za poslední dobu podařilo značně snížit. Prašnost, která tíží Ostravu, je srovnatelná s Paříží nebo Milánem," nechal se za poslední dobu několikrát slyšet hejtman Miroslav Novák. Podobný názor mají i zástupci průmyslu a další představitelé Moravskoslezského kraje či jednotlivých měst.

Černé skvrny Evropy

Jemný polétavý prach v Evropě nejvíce zatěžuje bulharský Plovdiv a Sofii, polské Katovice, Krakov a české Věřňovice nedaleko Karviné.

V těsném závěsu je pak Bohumín, Ostrava a Havířov zároveň s řadou měst za polskými hranicemi. Jemným polétavých prachem trpí také Pádská nížina v Itálii.

Pravdu mají jen částečně. Vypuštěné emise skutečně rok od roku klesají. Zatímco v roce 2008 pět největších znečišťovatelů v regionu vypustilo do ovzduší zhruba dva tisíce tun polétavého prachu, loni, za pouhých pět let, klesly emise pěti největších producentů prachu na necelých tisíc sto tun. Se znečištěním ovzduší to ale příliš neudělalo. Do Paříže má Ostrava pořád hodně daleko.

Paříž má nižší hodnoty smogu

Například množství jemného polétavého prachu PM 2,5, který je pro zdraví člověka nejškodlivější, je v Paříži podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí většinou podlimitní. Nadlimitní hodnoty hlásí pouze jediná pařížská měřicí stanice, v roce 2011 na ní činila roční průměrná koncentrace jemného prachu 33,31 mikrogramů na metr krychlový. Limit je 25 mikrogramů. Jde o dopravní měřicí stanici.

V Moravskoslezském kraji jsou nadlimitní hodnoty evidovány na všech stanicích. Dopravních, městských i pozaďových. V Ostravě jde o hodnoty od 32 do 36 mikrogramů na metr krychlový, na Karvinsku překračují čtyřicítku. A té v Evropě konkurují jen Poláci a Bulhaři.

Míra znečištění ovzduší při smogové situaci letos 15. února.

Ostravské hodnoty jsou srovnatelné se severoitalskými městy. S Milánem, Turínem či Benátkami. "Pádská nížina patří podobně jako Slezsko ke znečištěným oblastem Evropy," potvrzuje Libor Černikovský z Českého hydrometeorologického ústavu. A také s řadou měst na polské straně hranice, třeba s Gliwicemi či Zory.

V případě benzo(a)pyrenu patříme zcela k východu. Západní země s ním takové potíže nemají. "Překročení nejvíce převládají ve střední a východní Evropě," uvádí zpráva Evropské agentury pro životní prostředí. Speciálně si všímá neutěšené situace ve Slezsku, komentuje především polskou stranu: "Průměrná koncentrace měřená na polských stanicích je i více než šestkrát vyšší než cílová hodnota."

To před nedávnem potvrdil i česko-polský projekt Air Silesia. "Podíl polyaromátů je na polské straně ještě vyšší než na naší," uvedl Petr Jančík z Vysoké školy báňské, který byl členem výzkumného týmu. Zároveň ale připomněl, že i Moravskoslezský kraj čelí několikanásobnému překročení cílové hranice.

Smog není zásadní problém, říkají Poláci

Ačkoliv je v Evropě několik míst s podobným znečištěním, Slezsko je největší. Zapojit do snah o zlepšování stavu ovzduší Poláky se zatím nedaří, nedokázalo to ministerstvo životního prostředí, krajský úřad ani město Ostrava. Air Silesia byl prvním a také zatím posledním společným projektem.

"Poláci nevnímají znečištění ovzduší jako zásadní problém," konstatoval před časem náměstek ostravského primátora Dalibor Madej. Krajský úřad s polskou stranou stále jedná. "Od jednání si slibujeme minimálně nalezení společného postoje k problematice," uvedl hejtman Novák.