Ostravské stopy: Naše skupina lezla Pražákům na nervy, usmívá se Pajurek

  17:55aktualizováno  17:55
Básník a výtvarník Václav Pajurek je svou občanskou profesí kunsthistorik v Ostravském muzeu, sotva ale splní pracovní povinnosti, ocitá se na imaginativních vodách surrealistické poezie.

Výtvarník a básník Václav Pajurek na Ostravu před rokem 1989 příliš nevzpomíná. O to více si užil její prudký rozvoj v 90. letech. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Začalo to někdy v polovině šedesátých let, kdy jako rodák z Frýdku-Místku studoval v Brně a posléze se přestěhoval do Ostravy, kde dodnes žije.

„Surrealisté jsou od podstaty básníci a je úplně jedno, jak se vyjadřují, jestli výtvarně nebo literárně. V řadě případech je to obojí, třeba můj kolega Zdeněk Píža i já malujeme a píšeme,“ vysvětluje.

V 60. letech patřil k zakládajícím členům surrealistické skupiny Lacoste v Brně, která byla nucena ukončit činnost s nástupem normalizace. Surrealistické aktivity byly znovuobnoveny až po sametové revoluci, kdy se v Ostravě utvořila pobočka celorepublikové Skupiny Karla Teigeho sídlící v Praze.

„Trochu jsme lezli Pražákům na nervy, bo jsme byli aktivni. Jenže v roce 1995 jsme se rozpadli, protože jsme se názorově neshodli,“ líčí Václav Pajurek.

Václav Pajurek

  • Básník a výtvarník Václav Pajurek se narodil 3. února 1944. Vystudoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor dějiny umění.
  • Byl zakládajícím členem surrealistické skupiny Lacoste, spolupracoval na vydávání revue Styx. Byl členem Centre international Láctualité fantastique et Magique v Bruselu. Je zakládajícím členem surrealistické skupiny Stir up, která je velmi aktivní dodnes.
  • Kromě četných výstav v Česku vystavoval především v zahraničí (Francie, Itálie, Rakousko, Německo, Maďarsko, Belgie, Argentina, Jugoslávie, Japonsko).
  • Tvoří především jako sochař, vydává ale také básnické sbírky.

To ale neznamená, že by se ostravští vzdali svých aktivit, naopak, najednou vedle sebe koexistovaly hned dvě ostravské skupiny surrealistů. „Část z nás vytvořila surrealistickou skupinu Stir up, jako vzbudit nepokoj, neklid, kdežto zbývající členové moravské pobočky Skupiny Karla Teigeho vytvořili skupinu 1742 podle data odtržení Slezska od zemí Koruny české. Skupina Stir up existuje dodnes a vykazuje bohatou činnost jak výtvarnou, tak literární.“

Projekt, který vyšuměl

Ostravští surrealisté se svými moravskými a slezskými kolegy vyvíjeli po pádu komunistického režimu množství aktivit.

„Měli jsme řadu výstav, Imaginativní obrana 1, Imaginativní obrana 2, Akce Kámen. Každým rokem jsme měli výstavu, ať tady v Ostravě, nebo ještě více na jihu, kde je dodnes kmenová galerie skupiny Stir up zvaná Čertův ocas,“ popisuje Pajurek.

„Na začátku 90. let jsme chtěli v Ostravě natočit film. Náš člen Petr Vrchlabský měl velký projekt: šmejdit po Ostravě a inspirovat se prostředím. Napřed vznikal scénář, ale už jsme měli i realizátora. Bohužel vše poměrně rychle zkrachovalo, protože jsme se nedohodli, Peťovi se něco moc líbilo a ostatním ne, anebo obráceně.“

Některé zdroje a inspirace z filmu se transformovaly do obrazů. „Pamatuju si z té doby dva kouzelné nápisy. Někde na lávce pro pěší stálo ‚Po zemi se válí solitér září‘, což je čistá poezie. Dále pak ‚Kaňonem ulice se valí měsíční svit. Utíkejte!‘ Namaloval jsem na to téma obraz, bude k vidění na mé výstavě v srpnu v Ostravském muzeu. Malíř Zdeněk Píža na to téma také namaloval velký pastel, až na to, že bílý papír tak nezáří jako měsíční svit.“

Surrealismu se ale začalo podle Václava Pajurka v Ostravě dařit až po revoluci, za totality v ní nikdo nevyvíjel takovouto činnost.

„Stará černá Ostrava? Velice málo si na ni pamatuju, třeba na lauby. Když jsem byl ještě student a jel jsem tady do divadla, do Domu potravin se zašlo na rybí salát, pak na představení,“ líčí Václav Pajurek. „Na počátku 70. let jsem se sem přestěhoval. Koksovna Karolína, kolem které se jezdilo, nás fascinovala. Za komunistů tady ale téměř nebylo o co zavadit. Až v rámci porevoluční euforie šlo vše ráz na ráz.“

Hospody a nakonec i jejich Bermudský trojúhelník

Jakmile vznikla v Ostravě pobočka Skupiny Karla Teigeho, začali se její členové scházet v restauraci U Sudu ve Stodolní ulici. „Byli jsme tam každý týden. K naší asi třetí schůzce se váže památná epizoda. Ukecali jsme hospodského a sedli si do zvláštní místnosti. Shodou okolností se poblíž nacházely opřené vysoké štafle. Nechali jsme otevřené dveře do chodby a štafle jsme postavili za dveře, takže kdo k nám chtěl vejít, musel přelézt přes tento žebřík,“ směje se Pajurek.

„Do Pavouka jsme chodili na zelený absint, jeho konzumace se nesměla přehánět, jedna, maximálně dvě skleničky, tři už bylo moc. Velké napoleonky, ale na dně, hospodský se moc nepředal, nicméně nápoj to byl silný,“ popisuje. 

Kromě toho navštěvovali surrealisté také podniky blíže Masarykova náměstí, zvláště si oblíbili Vinárnu U Bielase s nezaměnitelnou obsluhou Mirka Bielase. „Anebo nedaleký Zvon. Chodilo se leckde, do Minibaru, k Radovi, Waldemar. Říkali jsme tomu Bermudský trojúhelník, kdo nás hledal, věděl bezpečně, že v jedné z těchto tří hospod budeme,“ dodává Pajurek.

Nejčtenější

Šikana v autoškole. Zkoušky lidé dělají i desetkrát, než získají řidičák

Ilustrační snímek

Tereza Klimšová z Ostravy udělala autoškolu až napošesté, další žadatelce nestačilo ani tolik pokusů a řidičák ještě...

O bezdomovecká iglú je zájem i v zahraničí. Chtějí je i lidé s přístřeším

Pavla Klečková a Manu Chilaud dokazují, že do bezdomoveckého iglú se vejdou i...

Projekt bezdomoveckých iglú, který do Česka přivedla ostravská dvojice Pavla Klečková a Manu Chilaud, má za sebou první...

Liberec urval čtvrté finále v prodloužení a vyrovnal sérii s Třincem

Liberečtí hokejisté slaví vyrovnání finálové série s Třincem.

Hokejisté Liberce dokázali podruhé srovnat finálovou sérii Tipsport extraligy. Čtvrtý duel na ledě Třince rozhodlo až...

Žháři ve Vítkově útočili před deseti lety, Natálka musela na sto operací

Dvouletá Natálka na popáleninovém oddělení FN Ostrava-Poruba. (14. srpna 2009)

Stačí vyslovit jméno Natálka a mnohým se vybaví holčička, která málem zemřela po útoku žhářů ve Vítkově na Opavsku....

Asistenti přepravy se osvědčili, z ostravské MHD vykázali přes sto tisíc lidí

Každý desátý člověk jezdí po Ostravě hromadnou dopravou bez zaplacení. Vyplývá...

Dopravní podnik v Ostravě v dubnu před dvěma lety zavedl novou službu - asistenty přepravy. Jejich úkolem je mimo jiné...

Další z rubriky

Z dolu ČSM vyzvedli tělo prvního z horníků, kteří zůstali v podzemí

Lidé nosí svíčky ke vchodu dolu Stonava sever na Karvinsku, kde došlo k...

Záchranáři v úterý odpoledne vytáhli tělo jednoho z horníků, kteří zemřeli při prosincovém neštěstí v Dole ČSM ve...

Auta odvážející kůrovcem napadené dřevo ničí cesty. Obce stát odškodní

Jedním z vedlejších efektů kůrovcové kalamity bude možná vyšší bezpečnost na...

Škody na cestách v Moravskoslezském kraji, kde se těží 40 procent kůrovcem napadeného dřeva v republice, odhadují...

Konec mincí v opavské MHD. Nahradí je mobil, kreditka či lístek

Platit kartou bude v Liberci možné už i v autobusech (ilustrační snímek).

Zásadní změny odbavovacího systému čekají opavskou hromadnou dopravu. Mince skončí, platit se bude mobilní aplikací,...

Už zase vši? Zkuste česnek a tea tree olejíček
Už zase vši? Zkuste česnek a tea tree olejíček

Vši představují věčný problém ve školách a školkách. Objevují se s železnou pravidelností a zbavit se jich není snadné. Odborníci se shodují v tom, že nejdůležitější je prevence. Jak se úspěšně těm malým potvůrkám vyhnout a co dělat, když se objeví?

Najdete na iDNES.cz