"Ostrava byla tehdy opravdu černé město. Vzpomínám si, že hned při první návštěvě mě zaujali muži na ulici nebo v hromadné městské dopravě, kteří měli výrazně namalované černé linky kolem očí," směje se pěvkyně Eva Dřízgová Jirušová. "Až později jsem se dozvěděla, že se jedná o havíře a linky jsou vlastně zbytky po uhelném prachu. To mi upřímně řečeno spadl kámen ze srdce."
Profil: Eva Dřízgová JirušováZnámá česká operní pěvkyně se narodila 22. července 1962 v Boskovicích. Vystudovala zpěv na konzervatoři v Brně. Sólovou dráhu začala v Moravském divadle v Olomouci. Od roku 1985 je sólistkou Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Je dvojnásobnou nositelkou ceny Thálie. První Thálii získala v roce 1996 za roli Mimi v opeře Bohéma od Giacoma Pucciniho, druhou v roce 1998 za roli Melisandy v opeře Clauda Debussyho Pelleas a Melisanda. Od roku 2000 vyučuje na Janáčkově konzervatoři v Ostravě a od roku 2008 také na katedře sólového zpěvu Ostravské univerzity. Díky své muzikálnosti je zároveň vyhledávanou interpretkou současné hudby. Zpívala téměř ve všech zemích Evropy, ale také v Japonsku, kde se mimo jiné představila v titulní roli Janáčkovy Lišky Bystroušky. |
Ostrava na ni působila svérázně, originálně, drsně, ale opravdově. "Lidé si tu nikdy na nic nehráli, město nikdy netrpělo falešnými ambicemi či komplexem z Prahy jako třeba Brno," hodnotí pěvkyně.
Jadrné výrazy neznala. A nepřišla jim na chuť
"V divadle byl umělecký soubor sestaven vesměs z mimoostraváků, kteří neměli typický ostravský ,kratky zobak‘," vzpomíná operní diva na začátky. "S touto charakteristickou řečí prokládanou jadrnými výrazy jsem se seznamovala postupně, nejdříve třeba v obchodě, později od přátel a známých - ostravských rodáků."
Jejím rodným městem je Blansko, kde se mluví spíše pomaleji a více se natahuje, tedy opak "ostravštiny". "Když tam přijedu, všichni mi vyčítají, že mluvím ostravsky, ale v Ostravě se zase naopak často prozradím svou jihomoravštinou. Nicméně těm vulgarismům v běžné řeči jsem nepřišla na chuť ani po čtvrt století," vyznává se.
Když byly její děti malé, ráda s nimi chodila do Komenského sadů a obdivovala vzrostlé nádherné stromy a také rozlehlost tohoto parku. "Dnes, kdy se více sleduje a více nás trápí situace ostravského ovzduší, jsem vděčná za blízkost Beskyd, kam člověk může uprchnout, když mu ovšem čas dovolí," konstatuje.
V Ostravě je podle Jirušové sice hodně zeleně, ale vzduch všechny přece jen stále trápí. "Chápu, že v současné době ekonomické krize má každý podnik co dělat, aby se udržel nad vodou, natož aby investoval obrovské peníze do různých čisticích systémů," povídá pěvkyně. "Jde však o zdraví, a to by mělo být v hodnotovém žebříčku přece jen podstatně výše než zisky, že?"
Ostravské stopy Vladimíra KratinyPřečtěte si v neděli 25. listopadu vzpomínky herce Vladimíra Kratiny. V Ostravě bydlel od roku 1964 až 1971 a zahrál si i s Karlem Krylem. |
A jde dohromady Ostrava, bývalé hornické město, a duchovně zaměřená hudba? Na to odpovídá: "A proč ne? Když jsem nastoupila do ostravské opery, tehdejším uměleckým šéfem byl Václav Návrat. Dirigent, který začínal jako horník."
Pěvkyně si váží Františáka a Světlíka
Na Ostravě si Eva Dřízgová Jirušová nejvíce váží lidí. "Jsou to lidé, kterým na tomto regionu záleží a jsou schopni a ochotni pro něj něco udělat. Myslím, že mezi takové určitě patří ředitel Svatováclavského hudebního festivalu Igor Františák, kterému se podařilo vybudovat velký a kvalitní festival doslova od nuly," říká zpěvačka.
Váží si však také vizionářů, jakým je průmyslník Jan Světlík. "Obdivuji jej pro jeho vztah k Ostravě, k umění a pro jeho vize, které je schopen proměnit ve skutečnost. Takových bychom tu potřebovali víc."
