Ostravské stopy: Dřív si lidi chodili po práci zatancovat, říká Dostál

  17:55aktualizováno  17:55
Ostrava kdysi? V paměti hudebníka Dimitrije Dostála, zvaného Míťa, se vybavuje divoký Bělský les, starý bar Waldemar nebo původní Českobratrská ulice a pověstné závěsné vozíčky s uhlím.

Hudebníka Dimitrije „Míťu“ Dostála znají Ostravané z účinkování v mnoha jazzových nebo rockových kapelách. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

„Míťa“ Dostál patří k místnímu koloritu a lidé jej znají z účinkování v mnoha jazzových nebo rockových kapelách. V jedné hraje dodnes, jmenuje se Empty Pipen a její domovskou scénou je klub Hudební bazar.

„Mám rád Bělský les, ten, kdy to ještě nebyl lesopark, ale opravdový les. Cesty nebyly vydlážděné a s mým strejdou jsme tam chodili na procházky. Kolem pobíhaly srnky, jeleni a laně, teď tam uvidíš maximálně pejsky a sem tam nějakou kočičku a samozřejmě ptáky,“ vzpomíná Míťa ve svém oblíbeném baru U Waldemara.

Dimitrij „Míťa“ Dostál

  • Známý hudebník se narodil 13. prosince 1952. Vystudoval Státní konzervatoř v Ostravě, hlavní obor kontrabas, vedlejší klavír. „Přesto jsem se ani jej nikdy nevzdával, protože by to byla věčná škoda,“ říká.
  • Rok učil v Olomouci na hudební škole, pak dostal nabídku do orchestru v Divadle Petra Bezruče. „Tehdy byl navíc čas na boční kšefty, když nebylo představení, chodili jsme hrát do kaváren. V Divadle hudby, pro vojáky, na školy. Hráli jsme pod názvem Jazz Per Pedes, repertoár byl z Osvobozeného divadla, od Jaroslava Ježka. Měli jsme písně propojeny s dialogy z her Voskovce a Wericha. Nehráli jsme je tradičně, co se týká mého hudebního svědomí, tak kde se dalo, dělali jsme rockové aranžmá,“ vzpomíná ostravská legenda.

Bělský les a žádní mamuti, jak zpívá Jarek Nohavica? „Ano, Jarek Nohavica byl další člen party, která se scházela u starého Waldemara. Tady vůbec chodila řada umělců. Známí ostravští hudebníci, Mirek Večeřa, Vladimír Fikar. Předtím se scházeli ve Džbánu, ale pak přesedlali k Waldemarovi,“ říká Dostál.

Jako hudebník si na současnou situaci moc nepotrpí, dnes už to podle něj není ono, a o důchodu říká, že se z něj nedá vyžít. „Nikomu bych neradil, aby se hudbou živil, to se mi sakra nevyplatilo. Komunisty nechci chválit, to ne, ale byly sociální výhody, po revoluci se vylilo dítě i s vaničkou, to je chyba,“ říká rozhodně.

Dříve to bylo podle něj mnohem lepší, protože se dalo více přivydělat hraním v kavárnách, které ale po revoluci povětšinou zanikly.

„Kapel, se kterými jsem hrával, je moře. Vystupoval jsem po kavárnách, v Elektře, v Paláci, v Imperialu, v Alexandrii. Všude, kde se dalo, tam se hrálo. Zvali si mě i samotného, anebo když potřebovali výpomoc na basu nebo na klávesy. Dnes už to tak není, všechny kavárny, kde se dalo vydělat, se zrušily. Ano, hraje se v klubech, ale když nemáš bohatého sponzora, tak dostaneš nanejvýš stovku dvě, a to není na obživu,“ říká zahořkle.

Možná právě proto se rád vrací ke svým vzpomínkám na dětství, když byl Ostravou okouzlen.

„Auta mívala rafiky - svítící ručičky“

„Líbilo se mi, jak nad Ostravou jezdily vozíčky. Byly zajímavé a pohybovaly se ve zvláštním rytmu. Někde pod nimi byly sítě, tam kde se zdálo, že je to nebezpečné. Bydleli jsme tehdy na Českobratrské. Líbily se mi staré šestikolové trolejbusy natřené na červeno. Vpředu měly namalované kříže a mně to připadalo, jako by se usmívaly. Taky si pamatuju, jak auta neměla blinkry, ale rafiky - svítící ručičky. Dědeček měl stařičké auto Tudor s kuriózním topením s železnou mřížkou,“ vypráví Míťa s patrným nadšením.

Z Českobratrské viděl z okna bytu na křižovatku k radnici. „Do zatáčky k radnici byla divná výhybka, takže skoro pokaždé na ní vyletěla trolej a my jsme se vždy z okna dívali, jak vyběhl řidič a ručně trolej nasazoval a zase mohl jet dál. Také kolem jezdil starý poštovní vůz tažený koňmi, který asi dosluhoval,“ vzpomíná a pobrukuje si poštovskou písničku.

„Dnes lidi nezajímá, aby se živě hrálo“

Dětský svět ale už zanikl a dnešní realita je pro basáka s klávesami, který si večer co večer mohl přivydělat kolem dvou stovek, což byly tehdy slušné peníze, o něčem jiném.

„Dnes lidi nezajímá, aby se živě hrálo, vydělává se na music boxech, na herních automatech, na bowlingu… Dříve to bylo daleko více nóbl, lidé si chodili po práci poslechnout muziku nebo si zatancovat, také na to tehdy měli peníze, dnes už ne.“

Do Míťovy skepse se promítá i něco z ruské duše. Jeho dědeček, legionář JUDr. Karel Vinkler, byl s americkou armádou na Sibiři, kde si našel manželku. „Uměl výborně jazyk, takže působil jako překladatel, tam také potkal babičku, učil ji hrát na klavír a učili se tak, až se zamilovali. Prchali před bolševiky, svatbu měli na lodi a přestěhovali se do tehdejšího Československa,“ vypráví Míťa.

Ruská babička bydlela v Brně. „Měla pravou ruskou náturu, co máme, to dáme, širokaja ruskaja duša. Podotýkám, že ruskou, nikoliv sovětskou, ta je poněkud jiná. Maminka učila češtinu a ruštinu, také jsem kdysi uměl možná lépe rusky než teď, potom se nám ruština úplně zprotivila, když přijeli okupanti. Když byly prověrky v 1969, povyhazovali z ekonomické školy celý filologický kabinet, maminka jim praštila červenou knížkou, i když jsou to její bratři, tak s okupací se nikdy nesmířila,“ dodává Míťa.

Volby do EP proběhnou v České republice 24. a 25. května. Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Do Evropského parlamentu kandiduje 39 uskupení.

Nejčtenější

Obří skandál po finále poháru. Fandové Baníku napadli videosudího

Fanoušci fotbalistů Baníku Ostrava  povzbuzují svůj tým ve finále poháru v...

Fotbalový pohár v Olomouci skončil obřím skandálem. Podle oficiálního zápisu fanoušci ostravského Baníku několik minut...

Silný déšť na Jablunkovsku vyhnal lidi z postelí, zachraňovali zvířata

Extrémní srážky v Nýdku v Moravskoslezském kraji

Proudy vody valící se po svazích, zatopené sklepy i hnůj spláchnutý na fotbalové hřiště. Extrémní déšť ráno vyhnal z...

Slavia po titulu v lize získala i pohár, ve finále porazila Ostravu 2:0

Tomáš Souček se raduje z proměněné penalty ve finálovém zápase proti Baníku.

Fotbalová Slavia po ligovém titulu získala i domácí pohár. Vyhrát obě trofeje v jednom roce se jí povedlo poprvé v...

Déšť ustává, hladiny řek postupně klesají. Nehrozí už žádné velké problémy

Na Olši v Českém Těšíně byl ve čtvrtek ráno vyhlášen třetí stupeň povodňové...

Po vydatných deštích stouply hladiny vodních toků, na třech desítkách míst byly ráno povodňové stavy. Odpoledne déšť...

Bušil pěstí do krytu lavičky. Baroš se proti Slavii zase neovládl

Milan Baroš (vpravo v dlouhém bundě a bílých štulpnách) byl po obdržené brance...

Měl být trumfem z lavičky, žolíkem. Od Milana Baroše si trenér ostravských fotbalistů Bohumil Páník sliboval, že by...

Další z rubriky

Nejvíce starých odrůd se zachovalo tam, kde holdovali pálence, říká ekolog

Páchníka hnědého zachránila ohořelá hrušeň.

Ovocné stromy jsou dnes zboží. Nějaký koupíte, pak vám nabídnou lepší a vy ten starý vykácíte. Přesto lidé udržují i...

Boj o historickou přádelnu ve Frýdku-Místku končí. Památkou nebude

Budova někdejší přádelny ve Frýdku-Místku se památkou nestane.

Historická budova bývalé přádelny bratří Neumannů ve Frýdku-Místku, dříve známá jako Slezan 08, se nestane kulturní...

V Ostravě dokončili po 32 letech stavbu skeletu, kde měli sídlit komunisté

Stavba takzvaného skeletu, která začala v roce 1987, je nyní dokončena. Místo...

V Ostravě je u konce stavba budovy na ulici 28. října, která začala už v roce 1987. Jen místo původně plánovaných...

Najdete na iDNES.cz