Ostravské stopy: V hospodě seděly živly a páchla řeka, vzpomíná hudebník

  17:55aktualizováno  17:55
Hudebník Martin Jarošek sice vystudoval ostravskou konzervatoř, ale místo aby komponoval nebo dirigoval, vrhl se do hraní na zaoceánských lodích. Pro rodáka z Ostravy to v době šedivého socialismu znamenalo vrcholné romantické dobrodružství.

Ostravský rodák Martin Jarošek vystudoval na konzervatoři dirigentství a kompozici, živí se ale na lodích zpěvem a hraním na klavír, klávesy či kytaru. | foto: Adolf Horsinka

„Já se chtěl strašně dostat na zaoceánskou loď už za bývalého režimu. Nejlépe do Ameriky. Každý si to maloval narůžovo, ale Pragokoncert bral padesát procent z gáže. Plat byl 900 dolarů za měsíc a ještě dělali obstrukce. Někteří z nás byli takzvaně ‚nevýjezdní‘, dnes už toto slovo snad ani neexistuje,“ popisuje Jarošek dobové zvláštnosti svého řemesla.

Martin Jarošek

Všestranný muzikant Martin Jarošek.
  • Hudebník, skladatel, spisovatel, znalec piva a autor hospodských muzikálů Martin Jarošek se narodil v roce 1962.
  • Vystudoval na ostravské konzervatoři dirigování a hudební skladbu. Většinu času se živí jako hudebník, hrál více než dvacet let na zaoceánských lodích.
  • Od roku 2009 přešel na ty menší, říční. Je rovněž autorem několika knih, v nichž zúročil svou druhou vášeň – pivoznalství.
  • Například v roce 2008 vydal Život na obou stranách výčepu, což je vyprávění o putování po hospodách na čtyřech kontinentech.

Jemu se výjezd nakonec přece jen podařil.

„V roce 1986 jsem se dostal do Kanady, což byla bomba. Přes kapelu, která hrávala dole v baru Bolero ve Fénixu. Dnes je tam restaurace,“ připomíná hudebník.

„Pak mě vzali na vojnu a já o ten kšeft přišel. Čekal jsem až do dubna 1989, kdy jsem po úspěšném konkurzu vyjel do Karibiku. Přišla revoluce a všechno se změnilo. Já se stal kapelníkem, ale řekl jsem si, že bych radši hrál sám. Nejsem zrovna organizační typ. Takže od roku 1998 hraju sám,“ líčí muž, jenž je znám nejen jako hudebník, ale také například tvůrce pivních muzikálů.

Své zážitky se chystá vydat rovněž knižně. „A mohlo by z toho být i divadelní představení. Název by byl Lodní deník zapřisáhlého suchozemce, tedy ideální námět pro divadlo,“ usmívá se Jarošek.

Z moří na řeky

Dnes už ale svět velkých lodí opustil, aby se vrhl na ty menší, říční.

„V roce 2009 se začaly měnit podmínky, nastalo manažerské běsnění. Před mým pětimístným zaměstnaneckým číslem měli úctu, všichni měli šestimístné, ale nakonec jsem se rozhodl, že půjdu do důchodu. V ostravském klubu Hobit jsem udělal rozlučkovou kapitánskou party,“ podotýká Jarošek, který hraním na zaoceánských lodích strávil přibližně jedenadvacet let života.

Poslední tři roky pracuje na říčních lodích. „Rozdíl je ve velikosti. Zažil jsem lodě plující po celém světě, jedna z nich byla druhá největší. Jen pro ilustraci, Titanik měl výtlak kolem 50 tisíc tun, tato loď měla 140 tisíc tun. Patnáct pater, 318 metrů na délku. Na palubě měla hlavní ulici, do níž vedla okna, nechyběly hospody, krámky a dokonce zimní stadion, kde se hrál hokej.“

Dnes Jarošek brázdí místo Atlantiku Rýn, Labe nebo Dunaj. Sezona trvá devět až deset měsíců a nabízí i nečekané události, jako je porucha motoru, díky níž se ostravský hudebník mohl nyní nečekaně vrátit na pár dní do rodného města.

Jinak by už za plavby vyhrával na klavír v proskleném baru. „Můžu ale zastoupit i nejrůznější funkce, zaskakuju jako recepční. Někdy, když loď stojí, dělám i nočního vrátného,“ líčí Jarošek.

Na konzervatoř chodil s Chýlkovou. Nosila dlouhé svetry

Hraní na lodích mu připomíná hraní po barech, se kterým kdysi začínal i na Ostravsku a okolí.

„Hrál jsem po místních barech, ale také v Opavě, v Šumperku, Olomouci. To bylo tehdy za totality terno. Pro mladé to není špatná práce, pořád nějaké pití. U lodí je to hodně podobné,“ směje se muž, který získal hudební vzdělání na ostravské konzervatoři – vystudoval dirigentství a kompozici.

„Končil jsem za Brežněva. Janáčkova konzervatoř, to byla nejlepší škola na světě, ale dostal jsem se na ni příliš mladý. Zkoušky jsem dělal, když mi bylo třináct let. Nebyla tam matematika, což byl jeden z důvodů, proč jsem tam šel. Dostal jsem se lehce a učili mě výborní pedagogové. Kdo se dostal na školu až napotřetí, více si jí vážil,“ myslí si Jarošek, jenž ve třinácti letech vyhrál celostátní skladatelskou soutěž. „Byl to Rok české hudby v polovině 70. let,“ vzpomíná na své začátky.

Školní provoz měl svá dobová specifika. „Hodně výuky odpadalo, byla móda takzvaně ‚bulat‘, tedy chodit za školu. Ale udělal jsem si tam jméno, protože jsem měl samé jedničky,“ říká Jarošek, který potkal i zajímavé spolužáky. „Z mého ročníku se proslavila třeba Ivana Chýlková. Nosila dlouhé svetry s takzvanými pečenými knoflíky.“

Ve škole s repetenty

Jarošek tehdy bydlel s rodiči naproti Polskému domu, na rohu Poděbradovy a Žerotínovy ulice.

„Byl to secesní barák z roku 1901, v roce 1977 jej zbourali. Chodil jsem nejprve do školy v Poděbradově ulici mezi tamní repetenty, přitom už v pěti jsem se naučil číst. Pak jsem nastoupil na rozšířené vzdělání. Otec mě chtěl poslat do Artěku, což byl ruský tábor, kde se ale mluvilo anglicky,“ směje se Jarošek.

Ze staré Ostravy mu v paměti utkvěly i pověstné lauby, o nichž se dnes vede diskuse, že by se měly nechat znovu postavit, aby dotvářely kolorit města.

„Už tenkrát se o mě rodiče báli, že mě sbalí nějaký úchyl. Výchova byla přísná a pořád jste dostávali různá nařízení. Ani nevím, jak se tedy stalo, že jsem se jako osmiletý dostal pod lauby. Byla tam vyhlášená hospoda Harenda, kde se stahovaly různé živly,“ vzpomíná Jarošek. „A pak ten pach nedaleké Ostravice. Když jste cítili tu řeku, bylo to něco jako mezi sirovodíkem a naftou,“ vybavuje si hudebník rané dojmy.

Noční můry z exkurze do koksovny

V roce 1976 zavítal se školou na exkurzi do koksovny na Karolině.

„Tehdy v Ostravě stačilo, že se obrátil vítr, a popílek se sypal do očí. Měl jsem z té exkurze noční můry. Všude se něco hýbalo, jezdily plošiny, sem tam tě něco posypalo, k tomu komentář: ‚Tady se před týdnem otrávili dva kyanovodíkem‘. Když jel člověk do Beskyd a vracel se, tak město cítil a trvalo třeba půl hodiny, než si zase zvykl.“

Ostravské ovzduší se podle Jaroška změnilo. „Nedá se to srovnat, i když možná jsou nějaké rafinovanější látky, co dýcháme. A prach není vidět.“

Co je však stále stejné, je ospalá atmosféra. „Už tenkrát se stávalo, že Ostrava přes víkend umřela. Není to jen dnes, tak to bylo i za komunistů. Lidi odjeli na chaty a centrum bylo a je vybydlené.“

Nejčtenější

Po zavedení QR kódů na popelnicích nosí lidé své odpadky k sousedům

Ilustrační snímek

S plánem snížit náklady na likvidaci odpadů přišla novojičínská radnice. Proto se v uplynulých měsících na všech...

Při nehodě čtyř aut v Orlové jedna žena zemřela, pět lidí je zraněných

Tragická nehoda si vyžádala jednu oběť a pět zraněných.

Jedna žena zemřela a dalších pět lidí se zranilo při ranní nehodě čtyř automobilů v Orlové na Karvinsku. Na...

Festival Colours of Ostrava zahájila kapela Buty, diskutovat přijel indián

V Ostravě začal 17. července 2019 mezinárodní hudební festival Colours of...

V Ostravě odpoledne odstartoval další ročník multižánrového hudebního festivalu Colours of Ostrava. Prvním koncertem na...

Muž po sexu usnul. Komplic ženy mezitím odnesl televizi, stravenky i kýtu

Ilustrační snímek

Seznámení s cizí ženou v jedné z ostravských restaurací vyšlo šestapadesátiletého muže draho. Poté, co spolu u něj doma...

Noví vlastníci ostravské hutě zavádějí změny, sníží výrobu o 20 procent

Nová huť společnosti Mittal Steel Ostrava

Ani požadovaných sto dnů, které si vyžádali na seznámení se s nově získaným podnikem, nepotřebovali manažeři...

Další z rubriky

Přes zákaz se těží zdravé stromy, tvrdí lesníci. Chřadnou i listnáče

V lesích se těží násobně více dřeva, to je potom potřeba odvézt. Cestou ke...

Část lesníků tvrdí, že přestože to zákon zakazuje, mizí z lesů při kůrovcové těžbě tisíce kubíků zdravých stromů....

Muž po sexu usnul. Komplic ženy mezitím odnesl televizi, stravenky i kýtu

Ilustrační snímek

Seznámení s cizí ženou v jedné z ostravských restaurací vyšlo šestapadesátiletého muže draho. Poté, co spolu u něj doma...

Manželé přepadali kurýry. Žena je zabavila, muž přiběhl s páčidlem

Zajištěné peníze a stravenky z lupu.

Policie na Novojičínsku dopadla manžele, kteří přepadávali řidiče zásilkových služeb. Plán byl jednoduchý: objednali si...

Najdete na iDNES.cz