"Naproti hrušovskému kostelu je park a my jsme bydleli hned vedle něho. Dům je zbouraný a za ním byly už jen louky. Takový val, aby se tam mohla rozlít Odra, protože řeka se tady rozvodňovala pravidelně," vypravuje zpěvačka během toho, co otevírá kabelku s líčidly. Kostel v současnosti stojí utopený pod terénem u hlavní silnice, domy kolem jsou většinou zbourány. Ostravský obvod Hrušov už jen vzpomíná na dávnou slávu, kdy patřil mezi výstavní a atraktivní.
Profil: Marie Rottrová* Narodila se 13. listopadu 1941 v Ostravě - Hrušově. Pochází z hudebnické rodiny, otec byl varhaník, matka zpěvačka. "Tatínek mě jako malou holčičku vodil do tohoto kostela, tehdy mě nikdy ani ve snu nemohlo napadnout, že tady budu jednou zpívat pop, snad to není tak velký hřích," svěřila se. * V roce 1960 se (ještě jako úřednice ostravské pobočky Československé státní spořitelny) zúčastnila ostravské hudební soutěže, která hledala mladé talenty, a kterou doprovázel orchestr Gustava Broma. Na podkladě této soutěže dostala pozvánku do televize, kde vystoupila poprvé s písničkou Jana Hammera a Jaromíra Hořce Rozmarné stvoření. * V Ostravě bydlela s rodinou až do roku 1985. Na jednom ze setkání rodáků se po revoluci setkala s dalším slavným Hrušovanem Vlastimilem Brodským. * V současnosti zpívá pouze příležitostně, oficiálně svou kariéru ukončila. |
V nedělní odpoledne bylo krásné ospalé letní počasí, lidé se na koncert teprve začali pomalu sjíždět. "Takže jsme viděli na Landek, kam jsme chodili na procházky, zvláště v neděli po obědě. Byla tam hospoda U Sněhotů, dneska je to hrozná krčma," pokračuje ve vyprávění.
Pěšinky na Landeku jsou už jiné
Dokonce se tam před nedávnem byla znovu podívat. "Můj manžel to tady chtěl všechno vidět, kde jsem prožívala dětství, tak jsme tady už několikrát byli. Vždycky ho tu provádím, šli jsme taky pěšky na Landek. Zabloudili jsme, místo abychom vyšli u Hornického muzea, tak jsme vyšli někde úplně jinde. Pěšinky, které tam byly, jsou už úplně jiné. Tak jsem si říkala: páni, já tě někam beru a teďka jsem tady zabloudila," zarazila se vypravěčka a posléze spontánně dodává: "A já už vím, že jsme vyšli mezi Koblovem a Petřkovicemi. Místo, abychom vyšli vzadu u Petřkovic, tak jsme vyšli zase někde u Koblova. Takový kolečko jsme udělali," vysvětluje.
Na Ostravu svého mládí vzpomíná v dobrém. "Když jsem dneska přišla do hrušovského kostela, tak sem si říkala, on je malý, jako dítěti se mi zdál strašně velký. To samé bylo s Ostravou, připadala mě jako naprosté velkoměsto. Byla hrozně fajn - tři divadla, a když počítám loutkové, tak čtyři. Spousta kaváren, ve starém kulturáku hrála živě kapela k tanci. Všude byly čaje o páté, tancovalo se."
Marie Rottrová v roce 1972, tedy v době, kdy se začala věnovat soulu.
Marie Rottrová po zisku ceny Anděl v roce 2009.
Stále krásná Marie Rottrová.
Hrušov byl tehdy hodně lidnatý, dvě základní školy, sportovní klub, kino Svět. "Pilně jsme je navštěvovali. Tady jsem viděla první pohádky, ale třeba také filmy s Janou Brejchovou, Vlčí jámu. Strašně jsem ji obdivovala, chtěla jsem být jako ona. Bylo tady krásné koupaliště s tenisovými kurty s kuželnou. Lidé se sem jezdili koupat z Přívozu, Mariánských Hor a Ostravy. Krásné koupaliště se třemi můstky, krásné kabiny natřené na zeleno, dřevěná lehátka. Nádhera. Také se tady pořádaly poutě, na nádherném náměstí byly kolotoče, spousta obchodů," popisuje zpěvačka.
Ostravské stopyUž vyšlo: skladatel Jaroslav Wykrent, herec Jan Fišar, herečka Eva Vejmělková, moderátor a textař Petr Šiška, hudebník, písničkář Jiří Dědeček, zpěvák a herec Richard Krajčo, režisérka Věra Chytilová, herec Alexej Pyško. |
Ve dvaceti letech se z Hrušova přestěhovala do Ostravy-Poruby. Původně chtěla jít na vysokou školu, ale nedostala patřičný kádrový posudek. Na přímluvu tatínka začala pracovat nejprve v Hrušově ve spořitelně, poté v Elektře.
Nejoblíbenější porubský kulturák
"Tam jsem pracovala až do své mateřské. Už jsem se tam nikdy nevrátila, ale bavilo mě to. Docela hodně, matematika mi kupodivu šla," směje se Marie Rottrová.
Nakonec se zeptám na oblíbené místo v Ostravě. Odpověď je jednoznačná: "Porubský kulturák, kde jsem začala hrát s Majestikem, byl úžasný, a hlavně porubské čaje. Začali jsme tam hrát soulovou hudbu, všichni na to napřed koukali jako vyoraní, co se děje. A pořád tam přibývali lidi, nakonec tam stály obrovské fronty už před pátou hodinou, kdy se začínalo." Líčení končí, sváteční koncert je za dveřmi.
