Neděle 25. července 2021, svátek má Jakub
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 25. července 2021 Jakub

Ostravské stopy: Ostrava se z hlediska kumštu chová pravdivě, říká Misař

  17:55
V seriálu Ostravské stopy svůj vztah k městu popisuje herec a režisér Ivan Misař, který do Ostravy přišel z Vysočiny. Už v první polovině 60. let nastoupil do Divadla Petra Bezruče, které tehdy bylo na výsluní díky skupině kolem režiséra Jana Kačera.

Ačkoliv herec a režisér Ivan Misař pochází z Vysočiny, v Ostravě se brzy cítil jako doma. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

„Studoval jsem v Brně a na divadelní přehlídce jsem viděl nádherné představení Milenci z kiosku v provedení Divadla Petra Bezruče. Nevím, jak se to stalo, snad byl někdo na našem studentském představení, ale asi za měsíc jsem dostal nabídku na angažmá v Ostravě. Neváhal jsem, protože Bezruči byli tehdy snad jedním z nejlepších souborů v republice,“ vzpomíná na své ostravské začátky.

Ředitelem divadla byl tehdy Luděk Eliáš, se kterým se dodnes přátelí, stejně jako s řadou dalších kolegů. „Musím říci, i když jsem toho zažil hodně, tak tady u Bezručů to pro mě byly nejkrásnější divadelní léta. Kolem Jana Kačera byla skvělá parta a neexistovala mezi námi žádná řevnivost.“

Ivan Misař

herec a režisér Ivan Misař.
  • Narodil se 23. listopadu 1941 v Dačicích.
  • V roce 1964 absolvoval na brněnské JAMU obor herectví a ještě během studií dostal nabídku na angažmá v ostravském Divadle Petra Bezruče. Posléze vystudoval ještě režii.
  • Podílel se na založení Divadla Sklep, což byla alternativní scéna nacházející se ve skladu Divadla Petra Bezruče v budově Blaník.
  • V současnosti působí jako dramaturg a režisér české scény v Těšínském divadle.
  • Řadu let jeho tvorbu mohli slýchat posluchači Českého rozhlasu Ostrava.

I díky tomu se v Ostravě brzy cítil jako doma, přestože město bylo pověstné svou drsností. „Z doby mého příjezdu do Ostravy si pamatuju hlavní nádraží, které bylo tehdy ještě celé dřevěné. Jel se mnou tehdy ještě jeden kolega z nižšího ročníku. Když viděl, kam přijíždíme, půjčil si ode mě peníze a jel podepsat smlouvu do Pardubic. Tak se vylekal. Já toho naopak nikdy nelitoval. Musím říci, že Ostrava se chová z hlediska kumštu pravdivě. Lidi přijdou, když je oslovíte, což je podle mě velmi důležité. Když je však neoslovíte, tak prostě nepřijdou,“ vzpomíná Misař, který po čase začal působit i jako režisér.

Milenci v kiosku byli divadelním zjevením

A čím byli ostravští tvůrci tak výjimeční? „Luboš Hrůza, geniální výtvarník, režisér Jan Kačer, Petr Čepek, Daniela Šrajbrová a další... V Milencích převládla skvělá souhra všech složek. Je třeba je vnímat v kontextu doby, kdy se hodně uváděly hry oslavující režim v duchu Velké říjnové revoluce. Milenci z kiosku ale byli diametrálně jiní, mimo politicky angažovaný proud, naprosto upřímní. Taková čistá voda, když teče z hor. Herci hráli tak, že bylo vidět, že je to baví. Dojem tedy nebyl v jednotlivostech, ale v celku.“

V divadle byl tehdy žádaný socialistický realismus, kdežto v Milencích z kiosku převládal náznak, barvy, výrazné kostýmy či poetická scénografie. Ostrava přitom byla šedivá, přesto nabídla začínajícímu tvůrci řadu nezapomenutelných vjemů.

„Když jsem šel po Frýdlantských mostech z divadla, proti mně jela stará dřevěná bedna, na které byl nápis Hrabová-Ščučí, což mě šíleně rozesmálo. Pak jsem zjistil, že taková část skutečně existuje. Přímo naproti stála opuštěná Karolina. Pozdě večer a v noci se z ní ozývaly různé zvuky, jako by vypadla z Kafkova románu. Ostrava si pomalu zvykala na mě a já na ni. Kolegové mě fantasticky přijali, takže jsem měl dojem, že jsem zapadnul mezi své,“ líčí herec a režisér.

Rád vzpomíná na hornickou kolonii a Lauby

Při jedné z procházek zavítal Ivan Misař také na Kamenec. „U Jaklovce se nacházela hornická kolonie, samé malé domečky. Nějací starší manželé tam seděli na zahrádce a s proutkem v ruce pásli prase,“ popisuje tehdejší atmosféru a vzpomíná i na zajímavé okamžiky v již neexistujících Laubech na dnešním Masarykově náměstí.

„Pod Lauby se nacházela hospoda. Tuším, že se jí říkalo Faja. Setkávali se v ní lidé režimu nepohodlní a chodil tam i hudební skladatel a renesanční člověk Miroslav Klega. Později jsem se s ním spřátelil. Byl to ostravský patriot a vyprávěl poutavě a zasvěceně o Ostravě. Od něj jsem se dozvěděl i jeho teorii o tom, že první světový jazyk nebyla hebrejština, ale vítkovičtina. V hebrejštině totiž existuje slovo erele, název pro bezvýznamné maličkosti, ovšem ve vítkovickém nářečí se to řekne duperele. Takže podle něj Hebrejci oddělili předponu a nechali si jeho kořen.“

Z hlediska divadelní historie pak Ostrava předběhla dobu v tom, že tady vzniklo Divadlo Sklep. „Takže Pražáci v tomto směru nejsou tak úplně první. Hrávali jsme tam Camuse, prokleté básníky, beatniky. Naučilo se k nám chodit hodně mladých lidí, později samozřejmě i fízlů a estébáků. Tehdejší doba byla příznačná tím, že se na veřejnosti nijak zvlášť společensky nežilo, zato v divadle ano. Byli jsme rozhněvaní mladí muži, jednoznačně vymezení vůči stávajícímu režimu. Proto chápu dnešní mladé lidi, kteří teprve hledají. Do divadelního klubu chodili také havíři, se kterými jsme se brzy stali přáteli,“ popisuje Misař.

Wimmer vyšel v rudých trenýrkách se srpem a kladivem

Na programu Divadla Sklep byli Camusovi Spravedliví, které přeložila Alena Šabatková. „Byla to sestra Ivana Svitáka, který měl cejch persony non grata, a on přijel na jedno představení. Tajnými se to tehdy jenom hemžilo, ale byl to opět ředitel Eliáš, který to celé zaštítil. Přiznám se, že jsme mu to nijak neusnadňovali. Například svérázný kolega Jiří Wimmer v zákulisí před premiérou vešel mezi přítomné papaláše v rudých trenýrkách, na jejichž pozadí měl srp a kladivo.

Ne vždy bylo však veselo. „Můj první vjem, když se otevřela okna kulturního domu, byli dva chlapi, kteří drží a oblékají nahou mrtvolu. Naproti se totiž nacházel hřbitov a vedle vchodu byla márnice, kde nebožtíky převlíkali.“

Proč premiéry začínají tak brzy? Kvůli seriálu

Ostrava se od těch dob změnila a dnes působí Ivan Misař jako dramaturg a režisér v Těšínském divadle. Tato scéna je zajímavá například tím, že jde o jediné dvojjazyčné divadlo u nás se samostatnými scénami, českou a polskou. Kromě toho v Těšínském divadle začínají nezvykle brzo premiéry, vždy v 17:30 hodin.

„K tomu se váže konkrétní historie, datovaná až do dávných dob, kdy televize uváděla v sobotním programu Ságu rodu Forsythů. Divadlo zaznamenalo masivní odliv publika, a tak změnili čas uvádění premiér z 19:00 na 17:30,“ vysvětluje Misař.

  • Nejčtenější

VIDEO: Cyklista v Ostravě vybrzdil kamion, kolos zastavil těsně za ním

Nevídaný incident se odehrál minulý pátek na frekventované křižovatce v Ostravě. Cyklista, kterému se nelíbilo počínání...

Mléčný dezert obsahuje nepovolený pesticid, firma stahuje statisíce výrobků

Firma Lactalis CZ, mateřská společnost mlékáren Kunín a Klatovy, stahuje z trhu 385 000 mléčných dezertů Kunín Pohár,...

Ostravské stopy: Nohavica rázem všechny sesadil, říká písničkář Janota

Písničkář Oldřich Janota patří ve své oblasti k žijícím legendám, je to ale také svérázný samorost. Rozhodně nespoléhá...

Svlékni se, ohni se. Chlípník se na internetu vydával za patnáctiletou dívku

Byla to jen zábava. Tak policistům vysvětlil své počínání dvacetiletý muž z Ostravy, který se na internetu vydával za...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ekologové zuří. V Jeseníkách se má kácet i v nejpřísněji chráněném území

Premium Ekologové odmítají zásahy státu proti kůrovci v jesenických rezervacích. Několik výjimek umožňujících kácet v národních...

Ze sbírky na pohřeb Roma pozůstalí nedostali nic. Byl to podvod

Premium Měl mít velkolepý pohřeb. Balzamování, bíle lakovaná rakev z Ameriky, kočár tažený vraníky... Rodina Roma, který zemřel...

Klaus: Volby nic nepřinesou. Kolem covidismu a genderismu se bude chodit po špičkách

Premium Každý z nás by se měl sám rozhodnout, jakou míru opatrnosti vůči nákaze covidem chce zvolit, říká přesvědčeně bývalý...

Česko formuje domobranu. Výcvik může podstoupit každý, kdo má zbrojní průkaz

Premium Stát zakázal ozbrojené skupiny a lidem nabídl alternativu: absolvujte speciální kurz a můžete Česku pomáhat se zbraní....

  • Další z rubriky

Z Ostravy vyjedou mobilní týmy, v Karviné budou očkovat i o víkendu

První očkovací centrum pro neregistrované zájemce z Moravskoslezského kraje funguje od středy v nákupním centru Fórum...

Ostravské stopy: Nohavica rázem všechny sesadil, říká písničkář Janota

Písničkář Oldřich Janota patří ve své oblasti k žijícím legendám, je to ale také svérázný samorost. Rozhodně nespoléhá...

Blíží se verdikt, co s Dolem Staříč. Okolní obce jsou pro podzemní laboratoř

Stále nejasno je v otázce, zda v podzemí někdejšího Dolu Staříč na Frýdecko-Místecku vznikne vědecká laboratoř. Příliš...

Ocelárna Vítkovice Steel zmizela, demolici zaplatí prodej starého železa

Další kus historie kdysi dominantního hutního a strojírenského gigantu Vítkovice je pryč. K zemi šla někdejší ocelárna...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Zemřel slovenský herec Milan Lasica, zkolaboval přímo na jevišti

Ve věku 81 let zemřel slovenský herec Milan Lasica. Web sme.sk uvedl, že vystupoval se skupinou Bratislava Hot...

Petr Rajchert si změnil příjmení a potřetí se oženil, manželka je těhotná

Zakládající člen kapely Chinaski Petr Hradil (rodným příjmením Rajchert) se v třiapadesáti letech potřetí oženil. Po...

Holanová: Rozvod s Šípem? Do vztahu se nám vloudila mlaďounká chybička

Rozhovor s Marcelou Holanovou vznikal v Chateau Šanov na soustředění s finalisty soutěže Muž roku 2021. Zpěvačka, která...

Zemřel František Nedvěd. Folkové legendě se vrátila rakovina plic

V třiasedmdesáti letech zemřel v neděli folkový muzikant František Nedvěd. Prohrál boj s rakovinou plic. Úmrtí na...

Královská rodina znovu pohromadě. Palác ukázal společné foto

Členové švédské královské rodiny se po delší době opět setkali. Snímek, na kterém je král Carl XVI. Gustaf (75) s...