Ostravské stopy: Lipus ukázal jinou Ostravu, líčí básnířka Putzlacher

  17:55
Ostravská secese, silueta kostela navrženého vídeňským architektem nedaleko hlavního nádraží, ale také řada přátel z literárních i divadelních kruhů spojuje básnířku a překladatelku Renatu Putzlacher s Ostravou. Právě tato osobnost se stala další zpovídanou v seriálu Ostravské stopy.
Fotogalerie4

Pro básnířku Renatu Putzlacher se Ostrava v poslední době stala přestupní stanicí na železniční trase Český Těšín - Brno. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Pochází z Českého Těšína a pracuje v Brně, takže Ostrava se jí stala už na více než dvacet let přestupní stanicí. „Narodila jsem se v Karviné, maminka se zřejmě rozhodla, že se narodím v Ráji (název čtvrti - pozn. aut.). Rodina ale bydlela v Českém Těšíně. Do Ostravy jsme jezdili pravidelně, zejména si však pamatuji na návštěvy polského konzulátu, když bylo zapotřebí obnovit naše pasy,“ líčí básnířka, jejíž matka pochází z Polska a otec měl od narození v Těšíně polské občanství.

„Zdědila jsem jej a s tím přišly i první návštěvy krajského města. Znala jsem tak zejména okolí Nové radnice, poté jsme šli nakupovat do Ostravanky nebo do Ostravice,“ vzpomíná. „Ostravu jsem poznala ještě za totáče jako šedivé město, jehož jsem se jako dítě bála.“

Po sametové revoluci před třiceti lety se ale situace změnila, město pookřálo a Renata Putzlacher byla zároveň přijata jako host ostravské literární scény.

Renata Putzlacher Buchtová

Básnířka, spisovatelka, překladatelka, publicistka, autorka písňových textů, divadelních adaptací a scénářů se narodila 15. června 1966 v Karviné.

Je polské národnosti a kořeny má v Českém Těšíně, nyní vyučuje polskou literaturu a překlad na Masarykově univerzitě v Brně.

K jejím častým spolupracovníkům patří zejména divadelní režisér Radovan Lipus, vytvořili spolu slavné dvojjazyčné představení Těšínské nebe uváděné v Těšínském divadle, kde Renata Putzlacher působila jako dramaturgyně polské scény.

Jako poslední titul zatím vydala v polštině napsanou kontemplativní sbírku básní Paměť. Typický motiv v jejím díle představuje hledání kořenů a pokus o zachycení toho, co už zmizelo, ale přesto je neustále přítomné v lidské paměti.

Mezi její přátele patřili nebo patří známé osobnosti, jako jsou básník Petr Hruška, spisovatel Jan Balabán, divadelní režisér Radovan Lipus a z hereček Alena Sasínová Polarczyk. „Vše dobré a pěkné přišlo v radostných devadesátých letech. Tehdy začala má zdejší kamarádství, literární harendy, setkání s Petrem Hruškou, s Honzou Balabánem, Jardou Žilou,“ říká Renata Putzlacher.

Důležitou roli hrála Fiducia

Zásadní pro ni bylo setkání s Radovanem Lipusem. „Přitom jsme měli pocit, že se známe od základky. Navíc jsme zjistili, že Radovan je starší jen o tři dny. Nikoho tak blízkého, navíc také narozeného v červnu, neznám. Zafungovalo to a vzniklo celorodinné přátelství,“ vysvětluje básnířka.

Režisér Radovan Lipus pro ni objevil právě tolik důležitý jiný rozměr někdejší komunistické bašty.

Černý pavouk, Fiducia, Dům knihy, festival Polské dny, Meltingpot na Colours of Ostrava, tady se Renata Putzlacher realizovala nejčastěji.

„Určitě velkou roli hraje Fiducia, protože jsem v ní vždy nakoupila nějaké knihy nebo kalendáře, slezské archiválie, staré pohlednice. Jak mě kluci nutili navštěvovat po literárních akcích různé místní pajzly, tak si pamatuji přesně na rok 2001 na divadelní představení, kde jsme se seznámili s Radovanem Lipusem, který chystal dokument Šumný Těšín. Byla jsem pro něj osobou, která mu poskytla materiály ohledně neexistující kavárny Avion, můj velký objev z dědečkovy staré pohlednice,“ líčí básnířka.

Za tři roky z toho bylo společné divadelní představení Těšínské nebe. „Setkání s Radovanem bylo opravdu hodně zásadní. Radovan si uvědomoval moje ambivalentní pocity. Ostravu jsem vnímala jako divoké, bouřlivé město, průmysl, hospody, harendy, a on jako kavárenský povaleč se rozhodl mi ji ukázat jinou. Jemu tak vděčím za to, že v době, kdy bydlel v Ostravě a my měli pracovní schůzku, pokaždé to byla nějaká jiná kavárna. On mi objevil Ostravu secesní a také Camilla Sitteho. Je to má milovaná architektura, takže díky němu jsem začala Ostravu vidět jinýma očima,“ přiznává Putzlacher.

Místo vzpomínání na zmizelé přátele

Do té doby to totiž bylo opačně. „Můj manžel vystudoval Vysokou školu báňskou a Ostrava pro mě byla průmyslové město s divnými zákoutími. Oči mi otevřel až ‚šumný‘ Lipus,“ vysvětluje.

Křest desky se záznamem představení Těšínského divadla Těšínské nebe v listopadu 2004. Renata Putzlacher společně (zleva) s Radovanem Lipusem, Jaromírem Nohavicou a Tomášem Kočkem.

Na Těšínském nebi se tehdy výrazně podílel i písničkář Jaromír Nohavica, který stejně jako Renata Putzlacher kdysi bydlel v Českém Těšíně.

„V 70. letech pracoval v knihovně, kterou jsem často navštěvovala. V roce 1993 jsem zaklepala na dveře jeho bytu. Přišla jsem za ním se svojí sbírkou Země buď - anebo a řekla jsem mu o nabídce polské televize - měla jsem přeložit jeho písně pro dokumentární film. Zaujala jej tehdy báseň Divertimento cieszyńskie, která začíná slovy Narodit se tu před sto lety. Chtěl polskou verzi zhudebnit, ale napsal českou verzi,“ říká Putzlacher.

Ostrava je pro ni dnes spíše místem vzpomínání na zmizelé přátele. Ať to byl třeba divadelní režisér Petr Nosálek z Divadla loutek, se kterým spolupracovala jako překladatelka na polských inscenacích, anebo nedávno zesnulý dramaturg Ladislav Slíva z Národního divadla moravskoslezského, její první divadelní ředitel.

I v polospánku pozná, že je doma. Ve svém regionu

„Více vzpomínám na ty, se kterými se už nesejdu. Třeba s Jardou Žilou, se kterým jsme se po čtení v Bielsko-Białe sešli náhodou na akci Protimluvu v Domě umění, a za rok už nebyl. Ostrava, to jsou pro mne různá místa a v každém vidím nějaké milé setkání s milým člověkem.“

Nyní víceméně město vnímá jen z projíždějícího vlaku. „V současnosti vyučuji v Brně na slavistice a nadále pendluji mezi Těšínem a Brnem. Ostrava je pro mě již tradiční přestupní stanicí. Tam a zpátky vždy čekám na věže kostela, který postavil architekt Camillo Sitte. V tom okamžiku vím, že tady začíná moje ‚doma‘. I když v Ostravě nemám žádné kořeny, kromě kamarádských,“ říká.

„Mohu být v polospánku, ale ve vlaku vždy poznám, kde začíná můj region, kam jedou mí studenti nebo známí. Stačí, že je slyším. A když se pak potkám s nimi v Brně nebo Praze, mluvíme spolu v nářečí. Je to naše indiánská řeč a naše vzácné okamžiky,“ pochvaluje si.

Střední školy Moravskoslezský kraj

Přihlášky na střední školy lze podávat od 1. do 20. února 2025. Jak vyplnit přihlášku a důležité termíny najdete v kompletním návodu.

Nejčtenější

Hasič vyjel k nehodě, jejíž obětí byla jeho manželka. Pomáhají kolegové a sbírka

Býval dobrovolným hasičem, nyní už je zkušeným profesionálem. Jenže jeden nedávný zásah skončil pro muže z Novojičínska v okamžiku, kdy zjistil, kdo je obětí nehody. Po ztrátě manželky se mu a jeho...

Ty vrahu, píšou mi. Ministr po povodních začal hon na čarodějnice, říká aktivista

Premium

Patnáct trestních oznámení podalo Hnutí Duha na neznámé pachatele, kteří po loňských povodních vyhrožovali aktivistům například utopením. Nenávist vyvolaly například výroky, že ekologové dlouhodobě...

Dav otužilců si vyšlápl na beskydskou Lysou horu, vytvořili světový rekord

Otužilci, kteří dnes vyrazili na Lysou horu, nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd, vytvořili světový rekord v počtu lidí při otužileckém zimním výstupu. Na vrchol v nadmořské výšce 1 323 m. n. m....

Spartu táhl rekordman Irving, slavil i Jágr. Pardubice nezvládly nájezdy

Před poslední reprezentační přestávkou ozdobily nedělní program 43. kola výjimečné zápisy. Vedoucí Sparta porazila Plzeň 4:0, dvě branky vsítil dvacetigólový obránce Aaron Irving, jenž překonal a...

Obsah skládky na Bruntálsku dál překvapuje, natáčet přijela i německá televize

Detailní zkoumání nelegální skládky německého odpadu v Jiříkově na Bruntálsku vydává další svědectví. Starostka obce Barbora Šišková aktuálně doložila, že kromě fragmentů letadel, větrníků a baterií...

Kdysi a dnes? To je hodně jiné, říkají ženy pečující o nejmenší děti

S koncem loňského roku se v Česku uzavřela i historie kojeneckých ústavů. Nově už všechny čerstvě narozené děti, které z různých důvodů nemohou být se svými rodiči, putují přímo do rukou pěstounů.

9. února 2025  7:21

Stoleté hrušně jsme našli i v lesích, říká o unikátní aleji starosta Mořkova

Alej tvořená starými místními odrůdami ovocných stromů od podzimu zdobí louku nad podbeskydskou obcí Mořkov na Novojičínsku. O její vznik i o obnovu staré polní cesty, kolem níž jsou stromy vysazeny,...

8. února 2025  17:36

Cenný altán na Opavsku chátral, po opravě nabízí odpočinek nejen seniorům

Altán v zámeckém parku v Kyjovicích na Opavsku je nově zrekonstruovaný. Zděná stavba se sedlovou střechou, která je kulturní památkou, nemohla být dosud kvůli stavebně-technickým závadám využívána.

8. února 2025  7:59

Vsetínští hokejisté jsou po výhře nad Frýdkem o skóre v čele první ligy

Vsetínští hokejisté porazili v dohrávce 1. kola první ligy 4:3 v prodloužení dvanáctý Frýdek-Místek a o skóre se dostali do čela tabulky před regionálního rivala Zlín. Vítězný gól vstřelil už po...

7. února 2025  21:50

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Nakreslili mi tečky na obličej a dekolt. Pět let tajila práci na Kingdom Come 2

Zatímco česká středověká hra Kingdom Come: Deliverance 2 právě zažívá zasloužený úspěch, práce na motion capture, tedy...

Zvyšují riziko úmrtí. Průmyslové potraviny zavrhla dosud největší studie

Její verdikt není unikátní, obdobný vynesly mnohé předchozí výzkumy. Jenže aktuální studie se chlubí největším,...

V příštích měsících uvidíme pády i velkých stavebních firem, říká expert

Premium „Kdekdo se ještě donedávna pouštěl do podnikání s pozemky, protože ten byznys vypadal tak, že ho může dělat každý a že...

Pár telefonátů a cla o měsíc odložena. Trump se dohodl s Mexikem a Kanadou

Americká cla na mexické a kanadské zboží se o měsíc odkládají. Oznámili to po telefonickém rozhovoru mexická...

Janek Ledecký tajil děti a teď i vnučku. Skoro dva roky je dědečkem

Kondici má jako čtyřicátník a figuru taky, nakonec hojně ji předvádí i v dokumentu, který o něm natočila Česká...