Petr Hruška popisoval vztah k Ostravě na stylovém místě, zahrádce kavárny Atlantik.
Profil: Petr HruškaČeský básník, literární vědec, scénárista a historik Petr Hruška se narodil 7. června 1964 v Ostravě. S rodiči vyrůstal v Sadové ulici poblíž Komenského sadů. Protože za socialismu nezískal potřebné doporučení pro studium na vysněné vysoké škole, v nouzi vystudoval VŠB v Ostravě (obor úprava nerostných surovin, specializace Úprava vod, promovaný inženýr roku 1987). Teprve po sametové revoluci byl přijat na Filozofickou fakultu OU v Ostravě (1990 - 1994 česká literatura a literární věda). Pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR v Brně; jeho badatelskou oblastí je česká poezie po roce 1945. Podílel se na zpracování čtyřsvazkových Dějin české literatury 1945 - 1989, druhého dílu Slovníku českých spisovatelů od roku 1945 a Slovníku českých literárních časopisů, periodických literárních sborníků a almanachů 1945 - 2000. Vydal šest básnických sbírek, tou poslední je nedávno publikovaná Darmata ve vydavatelství Host |
"Ostrava je pro mě město, které jsem si nevybral, mohl jsem tisíckrát odjet, zbylo mi… Je v něm tady nějaká přímost, která mi dělá dobře. Neznamená to, že Ostrava je lepší nebo pravdivější, to ne. Ostrava je město, ve kterém se k ubohému životu mohu dostat nějak přesněji, příměji," zamýšlí se autor.
Matka tvrdila, že Ostrava je tragédie
"Moje maminka pochází z Doksů od Máchova jezera, můj otec je z Kravař. Maminku unesl do Ostravy, přesvědčil ji, že tady mají být,"pokračuje Petr Hruška.
"Ze strany matky mi bylo říkáno: Ostrava, to je děsivá věc, tragedie, tady se nedá žít. Ze strany otce žádné vášnivé přitakání Ostravě, ale fakt, že Ostrava se k něčemu přiznává, bez obalu říká věci, které bys třeba v Jihlavě nebo Uherském Brodu neslyšel."
Operní pěvkyněCo ji v souvislosti s Ostravou mrzí a co si myslí o Nové Karolině sólistka opery ve švýcarském Curychu Martina Janková? Přečtěte si v seriálu MF DNES a iDNES.cz v neděli 28. října. |
Jeho vztah k městu je dvojího druhu. "Od dětství žiju v úzkosti z města, co všechno se tady může stát, a na druhé straně je to pro mě nějaká zvláštní výzva," přiznává.
Podle něj Ostrava nic nezastírá. "Brno je kulantní město, Praha namyšlené. Leckde se pořád něco zakrývá nebo zlepšuje, u Ostravy je ta tendence nejmenší. Ostrava nezakrývá. Nudná, nesmyslně rozprsknutá. Tohle je život ve městě, takhle jsme ubozí, takhle jsme pitomí a mně je to dražší než jakákoliv idyla," vysvětluje bez obalu Hruška.
Básník Petr Hruška představuje svou zatím poslední sbírku Darmata.
Básník a literární historik Petr Hruška
Petr Hruška s už zesnulým spisovatelem Janem Balabánem v ostravském klubu Černý pavouk
"Kde se chceš zachránit, kde je to lepší, je to vůbec někde lepší? Může se vůbec místo stát zdrojem nějakého lepšího života? Ostrava to na mě vyhrkne okamžitě: Tady nesmíš být, tady nechceš být! Tady jsem klidnější, že to mám z první ruky. Nechci město, kde se k tomuto zjištění musím propracovat přes falešné idyly. Jsou města, která ti říkají, tak tady by to šlo, ale Ostrava ti říká: No tak tady? Tady to nepůjde! To mám rád. Jakmile ti město řekne, tady to nepůjde, tak to mě vzrušuje."
Jeho cesta k literatuře vedla oklikou, pod tlakem neúprosného režimu. Na vysokou školu neměl doporučení, nakonec se slitovala Vysoká škola báňská.
Básník vodařem? To moc nefungovalo
"Brala benevolentněji a uměla přimhouřit oči i nad formulářem, kde bylo "nedoporučuju". Přijímací zkoušky byly z matiky a fyziky, což nejsou zrovna mé předměty. Měl jsem to perfektně promyšlené: chci studovat literaturu a když se budu učit dobře, tak bych možná mohl přestoupit. Proděkan Aldorf mi pak řekl: Vás by bylo škoda, my si Vás tady necháme..." vypráví Petr Hruška.
A po škole? "Rok jsem pracoval na vodovodech a kanalizacích, má specializace je chemie vody. Ale umístili mě na navrhování vodovodních přípojek, dodneška tomu nerozumím. To byl rok 1989. V devadesátém roce jsem teprve mohl zažádat o studium na fakultě," ukončil Hruška vzpomínání.
