Nejvyšší soud zamítl v minulých dnech dovolání developerské firmy Amádeus Real, která v roce 2009 koupila od Ostravy pozemky na náměstí Dr. Edvarda Beneše za 83 milionů korun, ale nakonec od města žádala přes 1,5 miliardy za údajně zmařenou investici.
Firma slibovala, že opraví zchátralou památku, bývalý Módní dům Ostravica-Textilia, vedle postaví moderní objekt a obě budovy propojí do jednoho obchodního centra. Stavět ale nezačala. Tvrdila, že za to mohou překážky ze strany radnice Moravské Ostravy a Přívozu i města, a proto se obrátila na soud. Ten ale prohrála a Ostravě musí uhradit náklady odvolacího řízení ve výši téměř 819 tisíc korun.
Mediální zástupce společnosti Amádeus Real Karel Samec zatím nechce situaci komentovat. „Rozhodnutí Nejvyššího soudu jsme dosud neobdrželi, proto se k němu nemůžeme vyjadřovat,“ vysvětlil stručně.
Sdílnější byl naopak Lukáš Semerák, zastupitel města i Moravské Ostravy a Přívozu za hnutí Ostravak, který stál u zrodu konfliktu developera s městem v roce 2012. „Mám radost, že definitivně skončil spor, který dlouho blokoval využití městských pozemků vedle Ostravici, na kterých do roku 1946 stál Německý dům. Byl jsem si jistý, že to tak skončí, pokud žijeme v právním státě. Verdikt potvrdil, že právo tady funguje,“ řekl Semerák.
Podle mínění některých lidí to byl právě Semerák, který si přál, aby Moravská Ostrava vedená hnutím Ostravak zamítla před sedmi lety developerovu žádost o umístění stavby. Údajně proto, že se jako podnikatel o pozemky vedle Ostravici také ucházel, ale v soutěži neuspěl.
Semerák: „O moji uraženou ješitnost rozhodně nešlo“
„Slyšel jsem, že šlo o moji uraženou ješitnost. Ale tak to rozhodně není,“ říká Semerák. Netají přitom, že se o pozemky ucházel napůl s firmou Skanska. „Nabídli jsme městu nejvíc peněz. Druzí skončili Irové. Kupní cenu jsme chtěli splatit hned. Irská firma také. Paradoxně ale vyhrál developer Amádeus Real, který nabídl nejméně peněz a ještě si splátky rozložil na několik let. To signalizovalo, že buď nemá peníze, nebo nechce stavět, ale spekulovat, což potvrdil, když začal měnit svůj projekt. Postupně ubíral parkovací místa i zeleň a měnil stavební materiál. Město mu ustupovalo, ale obvod měl strach, že v zemi zůstane jen vykopaná díra, proto jsme nepovolili změnu projektu,“ vzpomíná Semerák.
Radní obvodu chtěli tehdy s developerem dál jednat, ale ten už zájem neměl. Místo toho vypověděl městu smlouvu, přestal splácet pozemky a pustil se do soudních sporů. Ostravicu později přenechal jiným podnikatelům, za které vystupuje Daniel Zeman. Ten měl různé představy, jak Ostravicu upraví a využije, ale zatím se mu je nepodařilo naplnit.
„Rád bych, aby Ostravica sloužila jako veřejný prostor, například ke kulturním a jiným akcím. My ji zatím bohužel zpřístupnit nemůžeme, protože nám v tom brání požadavek stavebního odboru na novou kolaudaci. Mám různé varianty dalšího využití. Jednám například s kupcem o odprodeji budov C a D s tím, že já si ponechám A a B. Předtím se ale mám setkat s primátorem Ostravy – počkám, co navrhne,“ řekl Zeman.
Primátor Tomáš Macura (ANO) je přesvědčený, že město se musí zapojit do řešení budoucnosti Ostravici. A podle něj tak i činí.
„Jde přece o významnou pohledovou dominantu při vstupu do centra, navíc památkově chráněnou, se kterou se pojí nostalgické vzpomínky mnoha Ostravanů. Ve hře je proto i úvaha o tom, že město objekt koupí,“ nastínil primátor.
Podotkl, že díky tlaku města soukromý majitel již investoval miliony korun do nezbytných záchovných prací, aby se stav památky dále nezhoršoval a neohrožoval lidi v okolí. „Kompletní rekonstrukce si však vyžádá přes půl miliardy korun. Zcela zásadní je proto nalezení nové, trvale udržitelné funkce, což není při všech změnách, které mezitím v okolí nastaly, vůbec jednoduché. Romantické představy, že by se Ostravica mohla vrátit do původní podoby módního domu, nejsou reálné,“ upozornil primátor.
Město už podle něj prověřilo různé varianty využití komplexu, včetně možnosti nastěhovat tam některé správní agendy magistrátu. Žádná se však dosud neukázala jako racionální.
Primátor: „Proberu s majitelem další možnost využití budov.“
To, že s obnovou Ostravici to není a nebude jednoduché, potvrzuje i náměstek primátora Zbyněk Pražák (KDU-ČSL). Připomněl, že budovy bývalého módního domu patří už několik let společnosti Ostravica 2020, jejíž jednatelé, Daniel Zeman a Nikos Boboras, je už před časem nabídli k prodeji městu.
„Prověřovali jsme možnosti využití například pro dopravně správní činnosti a další aktivity. Bohužel charakter objektů, navíc bez vlastního parkovacího zázemí, neumožňuje využití pro tyto záměry. Dalším omezujícím limitem je skutečnost, že některé jsou památkově chráněny. Bohužel jsou to dnes s ohledem na technický stav „vředy města“ bez reálné představy o jejich využití. A my nemáme legislativní možnost přimět vlastníka, aby je uvedl do kultivovaného stavu,“ zmínil Pražák.
Primátor Macura ale řekl, že město při hledání náplně pro komplex bývalého obchodního domu i nadále spolupracuje s jeho majitelem. „V blízké době s ním proberu další možnost využití budov. A jak jsme uvedli již dříve, město paralelně připravuje ideovou soutěž na celou plochu náměstí, která musí logicky zahrnout i Ostravicu,“ míní Macura.
Upřesnil, že odkup památky městem ale připouští pouze v situaci, kdy půjde o její nekomerční využití ve prospěch Ostravanů - podobně, jako v případě nedaleké budovy bývalé České spořitelny, kde dnes sídlí radnice Moravské Ostravy a Přívozu, nebo u historických městských jatek, která chce město proměnit v moderní galerii.
Nalezení smysluplného využití Ostravici považuje za hlavní i Daniel Zeman. A také Lukáš Semerák. „Nemělo by se to však uspěchat. Máme jedinečnou příležitost napomoci opravě památkově chráněného komplexu a současně dotvořit náměstí Dr. E. Beneše. Rychlé řešení ale neexistuje. Nalezení toho kvalitního si může vyžádat i několik let. Možností je více. Nejraději bych byl, kdyby se Ostravě podařilo prodat pozemky tomu, kdo se domluví i s vlastníkem Ostravici. Může se však stát, že role města bude muset být aktivnější,“ uvedl Semerák.
