Ostravští infektologové se vzácným a vysoce nakažlivým onemocněním léčili dvě děti a jednoho dospělého pacienta. Všechny nakažené se podařilo vyléčit.
„Obě děti, které jsme hospitalizovali, nebyly očkované. Třetím pacientem byla žena v důchodovém věku. Stanovovali jsme u ní hladinu protilátek, protože v dětství byla očkována, ta ale nebyla dostatečná,“ řekl zástupce přednosty kliniky Petr Širůček.
Základním projevem záškrtu je bolest v krku, obtížné polykání a někdy i dýchání. V začátcích se nemoc podobá angíně, později se na krčních mandlích objevují našedlé pablány, které nelze setřít, eventuálně je pod nimi krvácející podloží. Mohou se dále rozšiřovat na měkké patro, nahoru do nosohltanu či dolů do nižších částí dýchacího traktu.
„Bakterie způsobující tuto nemoc navíc produkuje exotoxin, který zhoršuje místní zánět a může poškodit srdeční sval a nervy,“ uvedl staniční lékař jednotky intenzivní péče kliniky infekčního lékařství Jiří Sagan.
Tolik případů nebylo desítky let
Pacienti se záškrtem jsou povinně hospitalizovaní, obvykle se léčí penicilinem.
„Kvůli možné produkci toxinu je nutné zvážit i aplikaci antitoxického séra. Není to přitom tak, že by nám sérum po zavolání dodala naše nemocniční lékárna. Sanitkou se pro něj musí jet do Prahy,“ vysvětlil Širůček, jenž se během své dlouholeté praxe se záškrtem dosud nesetkal.
„A jednoduchá není ani samotná aplikace. Nejde totiž o lidské, ale koňské sérum. Sadou podkožních injekcí proto nejdříve testujeme, jestli na něho pacient nemá alergii. Pak se teprve může nitrosvalově podat,“ dodal.
Nejúčinnější prevencí proti onemocnění, které může být i život ohrožující, je očkování. Nejvíce zaznamenaných případů bylo v českých zemích v roce 1943, kdy onemocnělo skoro 40 tisíc lidí a smrtnost se tehdy pohybovala mezi pět až osmi procenty.
O tři roky později se proti nemoci začalo v Československu očkovat a počet nemocných se tak začal snižovat. Od 70. let minulého století jich bylo méně než deset za rok, více než dva naposledy v roce 1985. Poslední případy před rokem 2022 se objevily v roce 1995. V roce 2022 jich bylo pět, o rok později sedm a v uplynulých dvou letech po jedenácti.
„Apelujeme na rodiče, aby záškrt nepodceňovali a nechali své děti očkovat. U dospělých pacientů, kteří již mohou mít nižší hladiny antitoxických protilátek, se doporučuje v rámci přeočkování na tetanus zvážit i černý kašel a právě záškrt. Imunita proti těmto nebezpečným nemocem totiž může s postupem let klesat,“ podotkli lékaři.
