Ostravští polistopadoví primátoři: (zleva) Čestmír Vlček (ODS) primátorem 2001...

Ostravští polistopadoví primátoři: (zleva) Čestmír Vlček (ODS) primátorem 2001 - 2002, Evžen Tošenovský (ODS) primátorem 1993 - 2001, Petr Kajnar (ČSSD) primátorem 2006 - 2014, Aleš Zedník (ČSSD) primátorem 2002 - 2006 a Tomáš Macura (ANO) primátorem 2014 - dosud. (7. listopadu 2019) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Ostrava se výrazně změnila k lepšímu, shodli se porevoluční primátoři

  • 28
Poprvé v historii se ve čtvrtek večer sešli všichni žijící polistopadoví primátoři Ostravy: současný Tomáš Macura i jeho předchůdci Petr Kajnar, Aleš Zedník, Čestmír Vlček a Evžen Tošenovský. Důvodem setkání na jevišti ostravského Divadla loutek byla veřejná debata jako součást projektu SametOVA!!!, kterým si Ostrava připomíná 30. výročí sametové revoluce.

Mezi exprimátory chyběl jen Jiří Smejkal, který byl do čela města zvolen za Občanské fórum v roce 1990 a ve funkci setrval do roku 1993. V říjnu 2013 však zemřel.

Pět mužů přes hodinu a půl debatovalo o tom, jakou cestu Ostrava od sametové revoluce ušla, jaká je dnes a kam by měla směřovat. Vzpomínali na to, jak prožili listopadové události v roce 1989, a hodnotili, co se jim povedlo i co nestihli.

V některých názorech se lišili, ale v jednom se shodli: „Ostrava se výrazně změnila k lepšímu. Úkolem současných i budoucích politiků ale je zlepšit její vnímání.“

Zatímco při vzpomínkách na rok 1989 Petr Kajnar popisoval, jak po večerech dělal revoluci a bál se, Zedník přiznal, že jel na chatu a teprve po návratu se dozvěděl o dění v Praze, podobně jako Macura, který neměl televizi a o politiku se nezajímal.

Město bylo baštou komunistů

Vlček, jenž spoluzakládal Občanské fórum v Ostravě-Radvanicích, se v roce 1990 stal starostou obvodu, aniž o to stál. „Když jsme chystali první svobodné volby, někteří lidé začali podnikat, další měli strach, že přijdou o práci. Schylovalo se k tomu, že budou pokračovat funkcionáři z národního výboru, což jsem nechtěl,“ líčil Čestmír Vlček.

Podle Evžena Tošenovského bylo složitější dělat revoluci v Ostravě než třeba v Praze. „Byla to komunistická bašta. I ve školách to bylo tuhé. Když jsem po letech zjišťoval, s kým jsem se tehdy vlastně sešel ve sklepě pod dohledem policie, ukázalo se, že polovina byli agenti StB. Ostrava byla více vyšponovaná už tím, že tu byl strategický průmysl,“ uvedl.

Tošenovský podotkl, že když přišel na radnici, byl územní plán polotajný a město bylo z půlky ochranné pásmo pro průmysl. „Pro mě byl hlavní úkol zrušit koksovny, aglomeraci a vysoké pece uprostřed města. Dodnes mě překvapuje, že jsem to přežil. Když jsem chlapům ve stříbrných overalech na noční směně vysvětloval, že musíme pece zavřít a oni přijdou o práci, nebylo to jednoduché,“ dodal.

Vlček považuje za úspěch třeba to, že se mu podařilo dohodnout převzetí dnešní Ostravar Arény od Vítkovic za korunu v situaci, kdy společnost měla finanční potíže a osud multifunkční haly byl nejistý.

Zedníka těší, že se mu podařilo sehnat peníze na odkup pozemků od firem, které pak město prodalo se ziskem pro výstavbu Nové Karoliny. „I díky tomu jsme pak mohli investovat jinde. Největší radost mám ze Slezskoostravského hradu, který jsme obnovovali postupně. Ten považuji za své dítě,“ řekl.

Cítil jsem, že Ostrava umírá

S útlumem průmyslu zažívalo město těžké časy. „Cítil jsem, že Ostrava umírá. Průmysl kolaboval, nezaměstnanost rostla, lidé odcházeli. Říkal jsem si, že je to třeba změnit. Proto jsem se chtěl stát primátorem. Trvalo mi to pět let,“ vyprávěl Kajnar.

Ostravské oslavy výročí událostí 1989 podrobně

Když stranické primárky vyhrál Zedník, Kajnar se stal jeho náměstkem. Zaměřil se na podporu zaměstnanosti. „Z peněz, které město získalo z obligací, jsme 600 milionů dali na budování průmyslové zóny v Hrabové. Tam dnes pracuje deset tisíc lidí,“ připomněl Kajnar.

Při debatě o kondici města se lídři shodli, že se zlepšilo životní prostředí, bezpečnost, doprava a Ostrava je snad nejzelenější město v zemi. Politici ale debatovali i o tom, co udělat, aby neodcházeli mladí lidé.

„Musíme dělat současně menší věci, které město dělají hezčí, útulnější a příjemnější k životu, ale vedle toho je potřeba investovat do budoucnosti města, zejména rozvoje oborů, které mohou nastartovat lokální ekonomiku. To všechno se snažíme dělat. Například jsme společně s krajem založili Moravskoslezské inovační centrum, ve kterém je devadesát firem s potenciálem růstu,“ uvedl primátor Tomáš Macura.