Ta zpráva zneklidňuje. "Za posledních deset let se kvalita ovzduší v Ostravě příliš nezlepšila," konstatuje Petr Jančík.
Jak přitom upřesňuje, na jedné měřicí stanici je vidět posun k lepšímu, na Fifejdách. "Může za to přesun koksovny Šverma do Přívozu. Jinak ale kvalita vzduchu zůstává zhruba stejná, závisí hlavně na rozptylových podmínkách," říká Petr Jančík.
Jeho publikace, která je zdarma k dostání třeba v ostravském Knihcentru, zachycuje desetiletý vývoj kvality ostravského vzduchu. Tým autorů v ní mimo jiné na modelech takzvaných emisně-imisních vztahů ukazuje, jak velký vliv mají na ovzduší zplodiny z dopravy, kotlů, průmyslu i zdrojů z Polska. Vydání knihy bylo součástí česko-polského projektu Air Silesia, jejž podpořila EU.
Ač se kvalita vzduchu moc nemění, přesto tu poslední dva tři roky jsou náznaky zlepšení. "Rozevírají se nůžky mezi výrobou železa a emisemi z průmyslových zdrojů. Přestože objem výroby zůstává stejný či mírně vzrůstá, emise mírně klesají," zmiňuje Jančík.
Překvapilo ho, jak velký vliv mají na příhraničí zplodiny z polských domácích kotlů. Třeba v oblasti Rybniku jich je nashromážděno opravdu hodně. "Rozsahem a dopady na kvalitu ovzduší to může připomínat Prahu 80. let 20. století." Zatímco v Praze situaci vyřešili celoplošnou plynofikací, v Ostravě se podobný postup nezvažuje.
Petr Jančík ale navrhuje jiné řešení. "Stát by měl lidem na Ostravsku vyměnit staré kotle za nové, automatické, jež by umožnily topit pevnými palivy, ale s nižšími emisemi. Platit by je měl v celé ceně," míní Jančík s tím, že by to umožnilo zajímavě zlepšit ovzduší. "A nemuselo by to být ani příliš drahé. Stačily by asi čtyři miliardy korun."