Závod Svoboda společnosti OKK Koksovny není největší znečišťovatel ovzduší ani největší výrobce koksu v Ostravě. Přesto teď lidé nejvíc brojí právě proti němu.
Je totiž na očích víc než větší koksovna ostravské huti ArcelorMittal - stojí v Přívoze, velmi blízko centra. A Ostravané už tam nechtějí vidět ani dýchat zapáchající kouř s rakovinotvorným benzo(a)pyrenem.
Nedávno na to upozornili lidé, kteří hustý barevný dým natáčeli kamerou na přelomu roku. Teď se přidali další.
Uskupení Rodiče za klima Ostrava požádalo vedení města i kraje mimo jiné o toto: „Upřednostníte zdraví obyvatel a kvalitu životního prostředí před ziskem, příkladem může být omezení provozu koksovny OKK v Ostravě-Přívoze.“
Náměstkyně primátora Ostravy: Koksovna je pro město přítěží
Ostravská náměstkyně primátora pro životní prostředí Kateřina Šebestová netají, že si přeje totéž. Možnosti města ovlivnit činnost soukromé firmy jsou ale malé.
„Poté, co na přelomu roku uniklo do ovzduší velké množství znečišťujících látek, požádali jsme krajský úřad o přezkum závazných podmínek integrovaného povolení pro Koksovnu Svoboda. Řízení ještě běží,“ řekla Šebestová.
Rozhovor se ředitelem OKK |
Podle ní by měly provozy tohoto typu v Ostravě postupně ukončit svou činnost. „Koksovna tak blízko centra se bezesporu podílí na znečišťování ovzduší. Pokud jde o benzo(a)pyren, je podle poslední analýzy Českého hydrometeorologického ústavu dokonce nejvýznamnějším zdrojem ve městě i celém regionu,“ uvedla Šebestová.
„Pracujeme na novém image Ostravy a měníme ji z černého města plného těžkého průmyslu na město, které láká nové investory a technologické firmy s takzvanou přidanou hodnotou. Vynakládáme nemalé finanční prostředky, abychom tady udrželi mladé, šikovné lidi. Bohužel provozy typu koksoven, navíc když vstupní surovina nepochází z našeho regionu a ani výstupní produkt pro daný region neslouží, je pro Ostravu spíše přítěží než přínosem,“ dodala náměstkyně.
Firma provoz ukončit nemíní. Nevidí důvod
Jindřich Vaněk, mluvčí společnosti, které koksovna v Přívoze patří, přiznal, že tam nedávno unikly škodliviny. Ostatní výhrady ale odmítl.
„Loni jsme zaznamenali malé úniky kvůli skryté závadě technologie, kterou jsme na podzim odstranili, a letos pouze v lednu při přerušení elektřiny unikal barevný kouř, ale vždy sotva dvě minuty,“ řekl Vaněk. Jinak podle něj firma stále dodržuje podmínky provozu, za deset let investovala do ekologizace 3,2 miliardy korun a výrazně snížila emise polétavého prachu.
„Rozhodně nepatříme mezi největší znečišťovatele, o čemž svědčí například to, že nemusíme omezovat výrobu při vyhlášení smogové regulace jako jiné průmyslové podniky, pouze omezujeme manipulaci s prašným materiálem,“ argumentuje mluvčí firmy.
Archivní záběry koksovny z ledna 2017
31. ledna 2017 |
Potvrdil, že emise z koksovny obsahují benzo(a)pyren. Ale také ukázal výsledky nezávislé studie, podle které činí podíl této karcinogenní látky z průmyslu i dopravy jen čtyři procenta a zbytek pochází z topenišť.
„Koksovna nemá žádný racionální důvod k ukončení činnosti. Zaměstnává 520 lidí a prosperuje. Jen loni zaplatila na daních a poplatcích státu 300 milionů,“ uvedl Vaněk.
A nesouhlasí ani s tím, že region z koksu nic nemá. Naopak. „Dodáváme koks společnosti Veolia a díky koksárenskému plynu máme v regionu teplo a nepotřebujeme tady další uhelnou elektrárnu či teplárnu. Kromě toho je naše koksovna evropskou jedničkou ve výrobě slévárenského koksu, bez kterého se neobejde výroba oceli, ze které vznikají například motory aut. Ty se sice vyrábějí jinde, ale pak přicházejí do zdejší automobilky,“ nastínil.
Kraj už přezkoumal podmínky provozu a nařídí jejich zpřísnění
Firmu nicméně čekají po úniku škodlivin do ovzduší další změny. Mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová řekla, že už přezkoumali podmínky integrovaného povolení ve vztahu k viditelným únikům dýmů z Koksovny Svoboda a teď probíhá správní řízení o změně tohoto povolení.
„Až bude rozhodnutí pravomocné, zveřejníme ho. Zatím mohu sdělit, že nařídíme zpřísnění podmínek provozu i kontroly koksárenských baterií pomocí webkamer. Ty budou detailně sledovat postup tamních zaměstnanců, aby k podobným událostem docházelo minimálně. Ale právě proto, že kamery budou zabírat ruce i tváře lidí, záznamy budou přístupné jen České inspekci životního prostředí a úředníkům kraje, nikoli veřejnosti,“ uvedla Birklenová s tím, že kraj bude po firmě žádat také častější preventivní obměnu některých technologických částí.
„Novým podmínkám vyhovíme,“ ujistil mluvčí koksovny Vaněk s tím, že půjde už o 23. zpřísnění za posledních pět let.
„Na některých pracovištích jsou z bezpečnostních důvodů kamery už teď. Z obou posledních případů jsme se sami poučili a přijali některá organizační opatření, například pravidelná hlášení vedoucích směn o průběhu směny a také jsme zpřísnili dozor nad přípravou a manipulací s uhlím pro koksování,“ upřesnil Jindřich Vaněk.
Koks se v Ostravě vyrábí téměř dvě stě let. V minulosti tam fungovalo nejméně osm koksoven, ale většina už zanikla. Například místo dolu a koksovny Karolina stojí nyní v centru města nové domy, administrativní budova a velké obchodní centrum Forum Nová Karolina.
Z Dolní oblasti Vítkovice, ve které na sebe kdysi navazovaly důl, koksovna a vysoké pece, je dnes hojně navštěvovaná národní kulturní památka, kde se konají velké hudební festivaly a další akce.
Koksovna Šverma v Mariánských Horách ukončila provoz teprve před dvěma lety. Areál čeká rekultivace, která potrvá řadu let. Po vyčištění bude zřejmě sloužit lehkému průmyslu.
Kromě koksovny v Přívoze zůstává v provozu ještě koksovna hutní firmy ArcelorMittal Ostrava - ta vyrábí více koksu než Svoboda, ale jen pro vlastní potřeby huti.
Část Ostravanů by si přála rychlý konec obou koksoven i všech dalších továren či skládek uhlí, které významně znečišťují ovzduší ve městě. Proti tomu ale stojí zájmy vlastníků firem, které vydělávají, i tisíců lidí, kterým dávají obživu.
OKK Koksovny stojí nedaleko centra Ostravy.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
