Za únor hygienici registrovali v kraji 31 nových případů virové hepatitidy typu A, z toho 26 jich bylo v Ostravě. V lednu to bylo v kraji 34 případů, loni v prosinci 38 případů, v listopadu 40 případů, v říjnu dokonce 41. Za poslední dva roky, kdy se tato nemoc v regionu objevila, na ni zemřelo už pět lidí. Přitom v letech 2018 až roku 2023 se počty nemocných v kraji pohybovaly do deseti lidí za celý rok.
„Aktuální počty nemocných nepovažujeme za mimořádně vysoké a situace v regionu není charakterizována masivním komunitním šířením,“ komentoval situaci mluvčí Krajské hygienické stanice Ostrava Aleš Kotrla. Podle jeho slov to ukazuje na to, že nastavená protiepidemická opatření fungují a přenos infekce se daří do určité míry brzdit.
Pracovníci stanice totiž u každého případu provádějí šetření, dohledávají lidi, s nimiž byl nakažený v kontaktu, a nařizují buď lékařský dohled, nebo očkování.
Přesto se neočekává, že by počty nemocných klesly na úroveň let 2018 až 2023. Důvodů je několik.
Nakažený šíří nemoc dříve, než má příznaky
„Důležitým faktorem je vysoká vnímavost populace. V minulých desetiletích došlo v kraji i v celé republice k výraznému poklesu výskytu tohoto onemocnění, takže velká část obyvatel infekci nikdy neprodělala a nemá vytvořenou imunitu,“ popsal Kotrla. Zároveň je nízká proočkovanost, protože očkování proti virové hepatitidě A není běžně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.
Šíření infekce usnadňují také vlastnosti viru. „Infikovaný člověk je nakažlivý přibližně dva týdny před vznikem prvních příznaků, takže může virus přenášet ještě před stanovením diagnózy. K nákaze navíc stačí velmi malá infekční dávka a virus je poměrně odolný ve vnějším prostředí,“ přiblížil Kotrla.
Žloutenka A zabila za rok a půl 44 lidí. Po Ostravě a Praze teď řádí v Brně |
„Epidemie se nedá zkrotit, protože onemocnění má dlouhou inkubační dobu. Někteří nemocní jsou bez příznaků, tudíž jsou zdrojem nákazy,“ uvedla i primářka Kliniky infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava Lenka Petroušová. Právě zde je hospitalizována většina nemocných – od loňského října to bylo dohromady téměř dvě stě pacientů. Někteří i s těžším průběhem. „Vážnější průběhy jsou u dospělých s již existujícím onemocněním jater. Mají zažívací obtíže, může se jim zvětšit břicho, které je naplněno vodou, můžou být zmatení v důsledku jaterní encefalopatie, můžou krvácet v důsledku poruch srážlivosti,“ nastínila Petroušová.
Žloutenka v regionu se ve větší míře začala objevovat na jaře roku 2024, a to mezi dětmi ve vyloučených lokalitách města Ostravy. „Po cílených protiepidemických opatřeních, včetně očkování, se podařilo toto ohnisko ohraničit,“ podotkl Kotrla.
V průběhu loňského roku se nákaza začala šířit zejména mezi dospělými, především mezi lidmi bez domova a uživateli návykových látek. „V současné době se případy objevují především v běžné populaci. Nejčastěji jde o přenos v rámci rodin nebo mezi blízkými kontakty nemocných,“ popsal Kotrla.
Nejúčinnější zbraní proti šíření žloutenky je kromě běžné prevence očkování. U lidí, kteří byli dohledáni jako kontakt s nakaženým, je bezplatné. Za poslední dva roky bylo takto proočkováno 5 300 lidí.
16. ledna 2025 |
