V přízemí zazděné vchody, vybitá okna, oprýskaná fasáda. A uvnitř mrtvo.
Tři bytové domy na velmi frekventované Muglinovské ulici v obvodu Slezská Ostrava už dlouho neslouží k bydlení.
Opravy se nedočkají. „Tyto domy jsme asi před dvěma roky nechali vyklidit. Ve shodě s městem jsme se objekty rozhodli nechat zdemolovat, jelikož jejich oprava by byla nerentabilní,“ vysvětlil starosta Slezské Ostravy Richard Vereš.
Ve třech vchodech bylo pětatřicet bytů, a jak uvedla mluvčí obvodu Jana Pondělíčková, většina lidí se někam odstěhovala, jen někteří se snažili získat jiný byt ve vlastnictví obvodu, případně bydlí u soukromníků. „Ke konci tam žilo jen pár lidí, kterým jsme přidělili šest náhradních obecních bytů,“ konstatovala mluvčí.
Domy ve Slezské Ostravě |
Obvod si domy i pozemek nechal takzvaně odsvěřit magistrátem, takže se o zplanýrování místa postará město. Celá demolice za zhruba 2,7 milionu korun by měla začít už v září.
Program Nulová tolerance
Není to ojedinělý případ. Více měst se pustilo do asanací, tedy demolic zpustlých domů. Scénář bývá podobný. V domech se změnili nájemníci, přibylo sociálně slabých a postupně se objekty takzvaně vybydlely. Následovalo stěhování a různě dlouhé chátrání staveb.
V posledních letech se města rozhodla takových lokalit zbavit, na což jim stát dokonce přispívá speciálním dotačním programem.
Zřejmě nejdéle tuto možnost v regionu využívá Bohumín v programu Nulová tolerance. „Program odstartovala koupě bývalého hotelového domu v roce 2005. Tehdy se z něj odmítali vystěhovat nepřizpůsobiví nájemníci. Soudní spory trvaly roky a i přes kritiku nevládních organizací město nakonec vyhrálo. Dům jsme za 83 milionů opravili a 86 moderních bytů nabídli k bydlení mladým i seniorům,“ uvedl bohumínský starosta Petr Vícha.
Co se stalo s nájemníky? Odstěhovali se
Za posledních třináct let město v pěti problémových lokalitách ulic Jeremenkova, Drátovenská, Lounská, Revoluční a Petra Cingra srovnalo se zemí devatenáct vybydlených domů. Další tři zrekonstruovalo, a to v ulicích Partyzánská a Okružní.
Postup byl obdobný. Pokud se městu vyplatila rekonstrukce a objekt stál v zóně určené k bydlení, změnily se domy hrůzy i za cenu vysokých nákladů na místo s dobrou adresou. Pakliže město seznalo, že už by se oprava nevyplatila, šly stavby k zemi. A co se stalo s nájemníky ze zmizelých domů? „Odstěhovali se,“ poznamenala bohumínská mluvčí Lucie Balcarová.
Na většině míst po demolicích většinou jen roste tráva, podle Balcarové však jde o lokality poblíž průmyslových podniků. „Naopak v ulici Petra Cingra ve Starém Bohumíně, kde je rodinná zástavba a kde letos padl poslední ze sedmi vybydlených domů, vyrostou do dvou let zasíťované stavební parcely, a to nejen po zdemolovaných domech, ale také na zelené louce. Postupná demolice této bývalé dělnické kolonie se zhruba stovkou bytů, kterou zdevastovali a vybydleli původní nájemníci, trvala devět let,“ popsala.
Karviná byla stavěná na mnohem více obyvatel
Kvalitní bydlení chce město vytvořit i v bývalé rafinérské kolonii v Okružní ulici v centru Bohumína. „Osm takzvaných červených domků projde v příštích letech rekonstrukcí. Vzniknout by tady měly nadstandardní i mezonetové byty. Červené neomítané cihly, které jsou pro Bohumín tak typické, při tom zůstanou zachovány,“ sdělila Balcarová.
Poukázala na to, že byty v těchto domech jsou už ze dvou třetin prázdné a další se postupně uvolňují. „Rekonstrukce je na samém počátku, momentálně se připravuje projektová dokumentace.“
Demolice v Karviné |
Také v Karviné se bourání domů v posledních letech rozmohlo. Naposledy na přelomu loňského a letošního roku zmizely stavby na křižovatce ulice Gustawa Morcinka a Fučíkova.
„Původní nájemníci, kterých bylo už minimum, byli přestěhováni do jiných domů v majetku města či se odstěhovali,“ přiblížil mluvčí města Lukáš Hudeček. Místo domů roste jen tráva, o budoucnosti lokality dosud nebylo rozhodnuto.
Kromě chvály, že se města rozhodla řešit dlouhotrvající problém obávaných lokalit, však zaznívají i kritické hlasy poukazující na to, že se sice vyřeší komplikace v daném místě, ale jen tím, že se přenesou jinam. „Někde se radují, ale jinde se stává situace ještě složitější. Nahrává to i lidem, kteří podnikají s chudobou,“ opakovaně upozorňoval aktivista Kumar Vishwanathan.
Radní ale oponují, že snaha strážníků nebo úředníků zlepšit stav bydlení v těchto domech se většinou zcela minula účinkem.
Nadto často údajně jde o místa, kde by nyní domy nikdo nepostavil. „Je nutno si rovněž uvědomit, že například Karviná byla stavěná na osmdesát tisíc lidí, ale nyní ve městě žije třiapadesát tisíc obyvatel,“ nastínil karvinský mluvčí Hudeček.
Vybydlené domy stojí na Muglinovské ulici ve Slezské Ostravě.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
