Slezské divadlo nové prostory potřebuje. Zázemí má prozatím v budově na Rybím trhu navazující na Divadelní klub, který je kvůli havarijnímu stavu zcela mimo provoz. Je ale otázkou času, kdy i tuto budovu divadlo bude muset vyklidit.
„Máme tam například depozitář, tedy všechny rekvizity, také archiv nebo například šicí dílnu. Stav prostor je ale ve velmi špatném technickém stavu,“ nastínil ředitel Slezského divadla Petr Kazík.
Skvost na Horním náměstí. Před 220 lety začala stavba Slezského divadla |
Dodal, že provozy od skladů přes dílny, archiv až po prádelny jsou pro divadlo klíčové. „Bez jejich náhrady se do budoucna neobejdeme,“ konstatoval.
Podle vedení opavské radnice je využití stávající budovy dlouhodobě neudržitelné. „Situaci komplikuje skutečnost, že byla prohlášena kulturní památkou, což zásadně omezuje možnosti rekonstrukce a přizpůsobení současným potřebám,“ sdělil mluvčí opavské radnice Roman Konečný.
Divadelní klub (budova vlevo) je zavřený kvůli havarijnímu stavu, sousední budova (vchod vpravo) ve špatném technickém stavu. Právě tady má Slezské divadlo zázemí. Na domy se vztahuje památková ochrana, kvůli které se město i soudí.
Město proto hledá, co dál. „Potřebujeme najít funkční řešení, které divadlu umožní důstojně fungovat i v dalších letech,“ sdělil náměstek opavského primátora Pavel Meletzký.
Jednou z variant je nová výstavba přímo za divadelní budovou. „Nejde o nový nápad. Vycházíme z historického vývoje lokality i z dřívějších odborných návrhů. V území dříve stály domy, takže dostavba by navazovala na původní strukturu města,“ objasnil městský architekt Petr Stanjura.
Je to jen jedna z možností, zní z radnice
Upozornil také, že v minulosti na toto téma vzniklo několik studentských návrhů ve spolupráci s Fakultou architektury VUT v Brně a univerzitami v Polsku.
Zástupci radnice zdůraznili, že nejde o hotový projekt ani o finální rozhodnutí, dostavba je jednou ze zvažovaných variant. Nápad zveřejnili na sociálních sítích a webu města včetně historických snímků tamní zástavby i návrhu, jak by prostor za divadlem mohl vypadat v budoucnu.
Návrh nové výstavby okamžitě vyvolal živou diskusi. Jen během prvních osmačtyřiceti hodin se vyjádřila necelá stovka lidí. Někteří nápad kvitují, avšak většinou kritizují. „Na starých mapách je budova divadla poloviční, oproti současné podobě, tudíž staré plány projekt zkreslují,“ zní jeden z příspěvků.
Další poukazuje na nedaleký objekt bývalého obchodního domu Breda, který by bylo možné k těmto účelům využít, jiný kritizuje plán zastavět další zelenou plochu.
„Proluka za divadlem je jedno z těch míst, které jsou dnes prázdné a bez nějaké funkce. Využít jej pro potřeby divadla dává smysl,“ zní z opačného tábora.
V současnosti je v místě kromě malého parčíku kavárna. Prostor se vyprázdnil po válce, v 50. letech minulého století k divadelní budově přibyla zezadu přístavba správní budovy.
Do poloviny 40. let minulého století bylo celé území zastavěné. „Šlo o řadu malých domků jeden za druhým. Obloukovitě se vinuly podél silnice směrem k tehdejšímu hotelu U Zlaté Koruny. Před hotelem bylo malé náměstíčko,“ popsal historik architektury Pavel Šopák.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
Doplnil, že zástavba v místě byla od středověku, kdy ji tvořily malé domky takzvaných oltářníků, kněží ustanovených vykonávat bohoslužby jen u daného oltáře, vázaných na sousední chrám Nanebevzetí Panny Marie. Později se proměnily na měšťanské domy, některé i s obchody v přízemí.
„Domy byly úzké, různě přestavované. K zásadnějším přestavbám došlo v 19. století, kdy byly některé doslova znovu postaveny,“ poznamenal Šopák. Po válce byl celý blok vybourán.
