Areál Fakultní nemocnice s poliklinikou v Ostravě-Porubě.

Areál Fakultní nemocnice s poliklinikou v Ostravě-Porubě. | foto: ostravaci.cz

V Ostravě vře spor o post šéfchirurga. Policie prověřuje onkovakcíny

  • 3
Fakultní nemocnice Ostrava čeká na jmenování ředitele i šéfchirurga. V zákulisí je kvůli tomu hodně rušno. A to i na Ostravské univerzitě. Dá se říci, že se odehrává skrytá válka. Navíc policie vyšetřuje podezření, že pacienti s rakovinou dostávali neschválenou vakcínu.

Nového ředitele Fakultní nemocnice Ostrava by měl už brzy jmenovat ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch, který na začátku února odvolal z této funkce lékaře a bývalého ministra Svatopluka Němečka.

Vedením Vojtěch dočasně pověřil gastroenterologa Evžena Machytku, jenž má velkou šanci zvítězit ve výběrovém řízení na ředitele, do kterého se přihlásilo pět kandidátů.

„Jsem jedním z nich,“ potvrzuje Machytka s tím, že k úkolům nového šéfa nemocnice bude patřit i obsazení postu přednosty chirurgické kliniky. Jenže kvůli tomu je v zákulisí tak rušno, že se dá mluvit o skryté válce, která začala 9. února, a nikdo neví, kdy a jak skončí. Podle nejhoršího scénáře odchodem části erudovaných chirurgů, kteří si nepřejí docenta Pavla Zonču jako šéfa, a rozpadem kliniky.

Poslední šéfchirurg Igor Penka dal totiž okamžitou výpověď v den, kdy za ním přišel pověřený ředitel Machytka a nastínil, že by se do funkce měl vrátit jeho předchůdce Zonča. Ten musel odejít v prvním čtvrtletí loňského roku.

Podle Němečka skončil Penka jen proto, že ho k tomu pověřený ředitel přiměl nátlakem. To ale Machytka odmítá a Penka se k tomu příliš vyjadřovat nechce. Na dotaz MF DNES okomentoval schůzku jen stručně: „Nezdálo se mi to normální. Poradím se s právníkem.“

Pavel Zonča: Když vyhraji soud, jsem šéfem kliniky i fakulty

Pavel Zonča se po roce vrátil na kliniku jako řadový lékař, ale podle jeho kolegů od prvních dní úřaduje v pracovně přednosty, kam by se rád vrátil natrvalo jako šéf. A nejen tam. Soudí se s Lékařskou fakultou Ostravské univerzity, protože nesouhlasí se svým odvoláním z funkce děkana na konci roku 2016.

„Pokud soud vyhraji, jsem stále děkanem fakulty a současně přednostou chirurgické kliniky,“ říká Zonča, podle kterého bylo jeho odvolání z postu děkana a poté i přednosty kliniky ryze účelové.

Jako staronového šéfa ho ale část chirurgů fakultní nemocnice odmítá. Redakci MF DNES na to upozornil Jan Skipala. Není lékař, ale situaci zná, protože byl několik let členem správních orgánů nemocnice i Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

„Obávám se o osud kliniky i fakulty. Vím, jaká nervozita tam panuje. Mnozí lékaři neradi vzpomínají na působení docenta Zonči ve funkci šéfchirurga, které bylo provázeno organizačním chaosem. Ten souvisel mimo jiné s jeho pracovním vytížením - byl přednostou ostravské kliniky, děkanem fakulty a také chirurgem v Německu. Ani jeho nejbližší spolupracovníci často nevěděli, kde se zrovna nachází. Někdy ho neviděli až tři týdny v měsíci. Řešení provozních problémů zdejší kliniky i odborných konzultací tak bylo leckdy nemožné,“ líčí Skipala.

Jsou to lži, brání se chirurg

Zonča, kterému jsme Skipalovo mnohem obsáhlejší stanovisko poskytli celé k vyjádření, tvrdí, že jsou to účelové lži. „Je to další útok vedený proti mé osobě zatím neznámou osobou nebo skupinou. Také v této věci zvažuji právní kroky k ochraně mé osobnosti,“ uvedl lékař.

Stojí za ním i pověřený ředitel nemocnice Machytka. Uvedl, že si docenta Zonči váží jako schopného odborníka s osmi atestacemi a nesouhlasí s popisem situace na chirurgii největší nemocnice v Moravskoslezském kraji.

„Se všemi se snažím otevřeně komunikovat a nenarazil jsem na podobné názory. Dopis podle mého názoru nereflektuje skutečnou atmosféru na chirurgické klinice. Pokud někdo opravdu zastává tyto názory, jedná se pouze o omezenou skupinu jednotlivců. Plně respektuji právo na odlišný názor a jsem ochoten si jej vyslechnout a zamyslet se nad ním,“ ujišťuje Machytka.

Chirurgové ale za dočasným ředitelem jít nechtějí. MF DNES mluvila se třemi. Nezávisle na sobě tvrdili, že nejméně tři čtvrtiny lékařů chirurgické kliniky Zonču jako šéfa nechtějí. „Pokud se on stane šéfem, budu bojovat a nejspíš odejdu,“ uvedl jeden z nich. „Určitě pod ním pracovat nezůstanu, důvodů k tomu mám víc,“ dodal další.

Docent Zonča oponuje tím, že naopak řada kolegů oceňuje jeho návrat. Jako odborníka i dobrého šéfa jej hodnotí například Vladimír Richter, dočasně pověřený vedením kliniky, jeho zástupce pro vědu a výzkum Matúš Peteja či Petr Vávra. „Lékařů, kteří mají proti němu výhrady, je jen pár,“ míní Peteja.

Proti návratu šéfchirurga brojí i zástupci Ostravské univerzity

Případný návrat Zonči na post šéfa chirurgie se ale nelíbí ani lidem z vedení Ostravské univerzity a její lékařské fakulty. Proděkanka Darja Jarošová rozeslala už v únoru médiím prohlášení, v němž zazněly obavy z personálních změn v nemocnici a jejich dopadu na fakultu.

Zároveň připomněla, proč Zonča už nestojí v jejím čele. „Rektor odvolal děkana Zonču zejména pro nestandardní manažerské postupy, kterými za rok a půl působení fakultu destabilizoval. Za jeho vedení odešlo z pracovišť děkanátu 15 pracovníků, to je 80 procent všech zaměstnanců. Například z projektového oddělení, oddělení vědy a výzkumu a z ekonomického oddělení odešli všichni pracovníci,“ uvedla. 

„Za mého působení ale bylo vybudováno nové, efektivnější oddělení, které získalo projekty za více než 200 milionů,“ oponuje Zonča.

A přestože Machytka řekl, že má zájem o oboustranně prospěšnou spolupráci, akademici se obávají, že fakulta přijde o profesory a ztratí tak těžce získanou akreditaci.

Rektor univerzity Jan Lata o tom už mluvil s ministrem zdravotnictví. A přednosta interní kliniky fakultní nemocnice a děkan ostravské lékařské fakulty Arnošt Martínek v té souvislosti oslovil místní politiky i šéfy odborových organizací.

„Při současném personálním vedení fakultní nemocnice se spolupráce s fakultou stává obtížnou,“ napsal jim Martínek s tím, že Machytka i Zonča se s univerzitou soudili a Zončův spor stále trvá. Upozornil i na to, že Zončovo působení na chirurgii zajímá policii, která vyšetřuje podezření na nestandardní nakládání s biologickým materiálem.

Němeček podal trestní oznámení

To bylo podle exředitele Němečka také hlavním důvodem, proč odvolal Zonču z funkce šéfa kliniky.

„Pod jeho vedením lékaři bez povolení Státního ústavu pro kontrolu léčiv i bez souhlasu naší nemocniční etické komise odebírali pacientům v pokročilém stadiu rakoviny vzorky nádorové tkáně. Chirurg Stanislav Czudek je odesílal jménem své soukromé firmy Zdravotnímu ústavu Ostrava ke zpracování a poté bez jakéhokoli povolení zřejmě aplikoval pacientům takzvanou onkovakcínu. O některých zákrocích přitom chybí záznamy. Podle závěrů nemocniční komise, která se případem zabývala, šlo o nelegální činnost. Proto jsem loni na podzim podal trestní oznámení, které teď policie prověřuje,“ líčí Němeček. 

„To je lež, důvodem mého odvolání byl spor s fakultou,“ tvrdí Zonča.

Policie vyšetřuje používání onkovakcín

O onkovakcínách, které před třemi až čtyřmi lety dostalo asi osm pacientů ostravské fakultní nemocnice, už dnes nechce nikdo moc mluvit. Někteří lékaři prý slyšeli, že lidé údajně museli za neschválenou léčbu platit velké sumy. Jen za zpracování jednoho vzorku si Zdravotní ústav Ostrava účtoval 500 korun. 

I proto se zřejmě v jednom ze zápisů nemocniční komise objevila poznámka, že mohlo jít „o obchod s nadějí“. To ale lékař Stanislav Czudek striktně odmítá. „Zpracování vzorků jsem hradil ze svého,“ říká. Problematika onkovakcín je podle něj velmi složitá. Jejich výzkumem se řada lékařů včetně něj zabývá už léta. „Získat souhlas Státního ústavu pro kontrolu léčiv bylo těžké. Pomoci měl grant, který schválil krajský úřad. Přístup vedení nemocnice a univerzity nám ho ale nakonec neumožnil čerpat, výzkum se proto zastavil už před třemi lety. Proč to vytahují teď? O vyšetřování nevím, policie mě nekontaktovala,“ dodal Czudek.

Také tehdejší šéfchirurg Pavel Zonča uvedl, že o trestním oznámení oficiálně nic neví a s policií dosud nemluvil. Tvrdí navíc, že s výzkumem prakticky neměl nic společného, že je to výhradně záležitost doktora Czudka. „Vím, že se tomu věnoval už dříve i v jiných nemocnicích, a to včetně Polska. Předpokládal jsem, že je vše schválené. Když jsem zjistil opak, projekt jsem zastavil,“ dodává. Oba lékaři ujišťují, že nic protizákonného se nestalo a že bývalé vedení nemocnice se jen snaží odvést pozornost od vlastních problémů. 

Exředitel: Na klinice docházelo k neschváleným zákrokům

Exředitel Němeček trvá na svém: „Pod vedením docenta Zonči docházelo na klinice v rozporu s předpisy nemocnice i platnými zákony k neschváleným zákrokům na onkologických pacientech. Neexistuje o nich přesná dokumentace.“ Pověřený ředitel nemocnice Evžen Machytka řekl, že o trestním oznámení sice neví ani právní oddělení nemocnice, ale že po jeho nástupu si policie vyžádala dokumentaci k případu. Připustil také, že i proto dosud nevypsal výběrové řízení na šéfchirurga. 

Vyšetřování potvrdila redakci MF DNES policejní mluvčí Gabriela Holčáková. „Moravskoslezští kriminalisté prověřují možné protiprávní jednání související s nakládáním s biologickým materiálem. Stav řízení zatím neumožňuje poskytnutí detailních informací,“ uvedla. To, že policie shromažďuje informace, potvrdili dva z pozůstalých. Nikomu z pacientů fakultní nemocnice totiž onkovakcína nepomohla, všichni zemřeli. 

A mnohým ji nabídl právě Zonča. Zda léčba pomohla aspoň někomu z desítek polských pacientů, to lékař Czudek komentovat nechtěl.

„Policie už tu byla,“ řekl redakci muž z Brněnska, který v roce 2014 žádal doktora Zonču o léčbu své manželky v posledním stadiu rakoviny. Podle něj žena ležela v ostravské nemocnici týden, pak mu ale lékaři řekli, že už nelze nic dělat. „Vakcínu nedostala. Doma byla asi měsíc, pak zemřela,“ řekl muž. 

Vakcína už ženě nepomohla

Záhy zemřela i žena z Jablunkovska, která onkovakcínu dostala. Její sestra tvrdí, že ji aplikoval Czudek, ale nabídl Zonča. „Podle lékařů měla sestra nádor, který už se nedal vyoperovat. Ale když se obrátila na doktora Zonču, odhodlal se k radikálnímu zákroku, který velmi pomohl. Jsem mu vděčná za to, že sestra dalšího půl roku žila naplno,“ líčí žena s tím, že pak se od lékaře dozvěděly o onkovakcíně. 

„Přestože jí nesliboval vyléčení, sestra se k tomu upnula. Začátkem září 2014 byla na odběru nádorových buněk. Nevím, jestli to s tím souviselo, ale její stav se poté začal velmi radikálně horšit. Sestra se pak skoro každý den ptala na tu vakcínu, ale dočkala se jí až za déle než dva měsíce. Bohužel bylo už příliš pozdě. Pouhý týden po podání vakcíny doma zemřela,“ vzpomíná žena. (les)