Už v podstatě mrtvou šachtu, bez lidí a jen se sporadickou těžbou, připomíná Důl Lazy na Karvinsku – místo, kde se uhlí těžilo již od roku 1892. A příští týden tady těžba skončí definitivně.
„Poslední vozík vyvezeme z podzemí ve čtvrtek 28. listopadu,“ řekl závodní Dolu Lazy Miroslav Konečný. „Skončí tak téměř 130 let dlouhá historie.“
Důvod ukončení těžby na Dole Lazy je jednoduchý. Došly dostupné zásoby uhlí, vše bylo vykopáno. Tedy přesněji řečeno, uhlí v dobývacím prostoru Dolu Lazy stále je, část se ale z ekonomického hlediska dobývat nevyplatí, zbytek je uložen ve větších hloubkách a bez prohloubení šachty je v podstatě nedostupné.
„Ten problém by byl hlavně ve větrání, které je pro důl klíčové, šachta by se musela prohloubit,“ vysvětlil Ladislav Grabovský, technik důlně-bezpečnostních služeb, který na Dole Lazy působí několik desítek let. „Ale ta doba, kdy se šachta mohla prohloubit, už je asi pryč, to by se muselo udělat před několika roky, je to hodně drahá záležitost, dnes by už do toho asi nikdo nešel.“
Prohloubení jámy by stálo miliardy a trvalo tři roky
„Stávající jáma číslo 2 by se musela prohloubit o bezmála 500 metrů, což by trvalo minimálně tři roky a stálo několik miliard korun,“ objasnil důvody, proč se šachta neprohloubila, mluvčí společnosti OKD Ivo Čelechovský. „Další miliony korun by stál zajišťovací provoz dolu, což jsou částky, na které společnost OKD po insolvenci neměla a ani teď nemá finanční prostředky. Další ekonomický problém pro těžbu by pak představovaly odhady vývoje ceny uhlí.“
A tak šachta končí. Postupně se snižuje počet zaměstnanců, těží se stále méně.
„Už tady moc lidí není, fárá zhruba 250 lidí, dříve to bylo i okolo osmi set,“ popsal současnost Konečný. „Část lidí dotěžuje uhlí, část už šachtu připravuje na likvidaci, předpokládáme že k 1. březnu tady zůstane zhruba stovka zaměstnanců, kteří budou pracovat na útlumu, jenž je předběžně plánován do roku 2023.“
Horníků už je v dole málo
A že je na šachtě zaměstnáno podstatně méně lidí než dříve, jasně naznačují jak poloprázdné klasické řetízkové šatny, tak minimální provoz na samotném dole.
„Těží, nebo spíše dotěžuje se už jenom v noci, na jednu směnu, přes den se dělají různé kontroly a podobně,“ přiblížil situaci jeden z posledních horníků v podzemí dolu, které v současnosti tvoří více než osmnáct kilometrů chodeb.
Jak se v rámci útlumu naloží s budovami na povrchu, ještě jasné není, podle dokumentace zveřejněné v rámci studie EIA by část mohla být zachována, na šachtě stále zůstal nevytěžený ohradník, území kolem těžní jámy, takže v jejím bezprostředním okolí by k poklesům docházet nemělo.
Nejvíce se v dole vytěžilo v roce 1984
Ze šachty samotné se budou horníci v příštích měsících snažit dostat co nejvíce použitelného materiálu. „Budeme odstrojovat jednotlivé chodby, odvážet z nich techniku, potrubí, hajcmany, vše, co půjde a?bude ekonomicky odstranitelné,“ nastínil plány pro práci v podzemí pro příští měsíce Ladislav Grabovský.
Kdy se důl definitivně odepíše, se ale zatím neví. To bude totiž záležet na více faktorech, například i na odepsání uhelných zásob, s nímž musí souhlasit stát.
Teprve pak se může šachta „zasypat“.
Do té doby budou v rámci dolu stále zaměstnáni lidé. I kvůli bezpečnosti okolních šachet. „Bude se muset čerpat voda, bude se muset dořešit, co s důlními plyny, je toho více,“ vypočítal Grabovský.
Nejníž se na Lazech těžilo v hloubce 1 150 metrů, mocnost zdejších slojí se pohybovala od 75 centimetrů do šesti metrů. Celkově se na dole za 127 let vytěžilo více než 145 milionů tun uhlí, v roce 1984 to bylo rekordních 2,23 milionu tun. Loni se jednalo o 281 tisíc tun uhlí.
