Jeho zájem o mlýny a mlynářství se zrodil už v dětství. „Všechno začalo, když jsem se od své maminky dozvěděl, že můj praděd měl v Pohoři nad Odrami větrný mlýn. Zajímal jsem se o to tedy už jako chlapec. A když jsem pak někde u nějakého starého mlýna našel nějaký mlýnský kámen nebo jiný artefakt, začal jsem je postupně sbírat a shromažďovat u sebe na zahradě,“ vypráví Král.
„Věděl jsem, kde kdysi mlýny stávaly, objížděl jsem ta místa na kole a hledal po nich pozůstatky,“ pokračoval sběratel. Většina artefaktů pochází z širšího okolí Oder – v muzeu jsou tak k vidění historické mlýnské kameny z Jestřábí, Jerlochovic, Kaménky, nebo třeba z obcí z Libavé.
„Mám tady kámen z Barnova či kamenný lis na ovesné vločky ze Staré Vody. Hodně se tady zachovalo v dolině Něčínského potoka, kde stávaly tři vodní mlýny,“ podotkl.
Se sbíráním mu pomáhali přátelé i členové historicko-vlastivědného spolku z Oder, se kterými jej spojuje láska k regionální historii.
„Mlýn tady stával na každém kopci, třeba na Pohoří byly tři, další na Veselí. Vesnice vzkvétaly, rozrůstaly se, bylo třeba nakrmit lidi i zvířata. A zdejší lidé byli šikovní a pracovití, měli um a to, čemu se dnes říká selský rozum. Proto bychom neměli na historii zapomínat,“ míní Král.
Kolem muzea v Nadační ulici v Odrách vede cyklostezka, proto jsou cyklisté častými hosty. „Někteří se ohlásí předem, někteří přijedou naslepo. Obzvlášť vděční a zvídaví hosté jsou děti,“ říká Král, který je v muzeu i průvodcem.
Sní o tom, že pro svou sbírku někdy získá i kámen z mlýna jeho pradědy z Pohoře. „Vím o něm, kde je, a pracujeme na tom, abychom ho získali, snad se to někdy podaří,“ doufá Jiří Král.
