(ilustrační foto)

(ilustrační foto) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Co po skládkování? Dotace nám jsou k ničemu, tvrdí odpadové společnosti

  • 0
Téměř dvě miliardy korun chce uvolnit ministerstvo životního prostředí pro města, obce i podnikatele na vybudování třídicích linek či sběrných dvorů pro efektivní nakládání s odpady. Společnostem se ale dotace nevyplatí. Ministerstvo chce snížit skládkování i zvýšením poplatku.

Průměrně 14 tisíc tun odpadu končí ročně na jednotlivých skládkách v Moravskoslezském kraji. Tento trend mají snížit sběrné dvory, třídicí linky nebo bioplynové stanice.

V místech, kde chybí, si mohou radnice nebo společnosti od září žádat o dotace na jejich stavbu. „Alokace této výzvy činí 1,85 miliardy korun. Peníze ale budou poměrově rozděleny na skupiny projektů, tedy například na sběrné dvory nebo třídicí linky. Poměr vyhodnotíme až na základě žádostí,“ zmínil ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.

Sběrný dvůr by tak mohl nově vyrůst například v Karviné nebo Opavě. „Potřebujeme sběrný dvůr a zařízení na zpracování bioodpadu. V současnosti máme tři sběrné dvory, ale kapacita není dostatečná. Doufáme v nový a prostorný a dostatečně vybavený nádobami na ukládání odpadů. Taky potřebujeme svoji kompostárnu,“ nastínila vedoucí odboru životního prostředí v Opavě Marie Vavrečková.

Dotace někdy pokryjí jen třicet procent nákladů

V Krnově pak chtějí třídicí linku. „Momentálně připravujeme studii. Díky třídění chceme i ušetřit, protože ceny za skládkování odpadu porostou,“ vysvětlil vedoucí odboru životního prostředí Petr Suchý.

U některých projektů ale dotace mohou pokrýt jen třicet procent celkových nákladů a to je pro řadu odpadových společností nevýhodné. „Chceme vybudovat třídicí linku na směsný komunální odpad, z níž by měly vycházet tříděné frakce určené pro materiálové a energetické využití. Finanční dotace je ale poměrně nízká, takže s ohledem na složitou administrativu je pro nás neefektivní. Zbudujeme ji tedy na vlastní náklady,“ uvedl Petr Bielan, technický náměstek OZO Ostrava.

Dotace podle další společnosti Frýdecká skládka nic nevyřeší. „Jestliže chceme odklonit odpad od skládek, což nám nařizuje legislativa zákazem skládkování využitelných odpadů od roku 2024, nebude nám stačit pouhé třídění skla, papíru, plastů, kovů a dalších komodit na úrovni obcí, ale bude muset vzniknout síť zařízení regionálního významu, která směsné odpady z měst a obcí dále dotřídí a následně předá k využití jak materiálovému, tak energetickému,“ upozornil Richard Blahut, předseda představenstva společnosti Frýdecká skládka.

Náměstek: Bioplynové stanice se osvědčily

Právě kvůli blížícímu se termínu evropského zákazu skládkování chce ministerstvo zvýšit poplatek. „Ze současných 500 korun na 1 800. Ale upozorňuji, že jde o poplatek měst a společností a že zvýšení skládkovacího poplatku není přímo úměrné zdražování pro občany,“ uvedla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Zdražení je součástí plánované novely o odpadech, na kterou čeká mnoho odpadových společností.

Zatím totiž není jasné, jak chce ministerstvo skládkování snížit. Chybí i konkrétní kroky pro kraj. „Víme, že je potřeba dobudovat odpadovou síť, tedy rozšířit sběrné dvory a vybudovat třídicí linky tam, kde chybí. Osvědčily se i bioplynové stanice,“ zmínil náměstek hejtmana Daniel Havlík s tím, že v plánu pro odpadové hospodářství se počítá s energetickým využitím odpadů, tedy spalovnami.

Až novela má ale stanovit limit jejich výhřevnosti. Kritici totiž v minulosti namítali, že vzhledem k rozvoji třídění už odpad nebude sám hořet. „Zkušenosti z praxe ale ukazují, že i když dosáhneme vyššího stupně vytřídění, stále bude zbytek odpadu dostatečně ,kalorický‘, aby se dal smysluplně energeticky využít,“ uvedl Havlík.

Tím si ale není jistý jednatel OZO Ostrava Karel Belda: „Je otázkou, zda by potom odpad sám hořel. Optimálním řešením je pro nás vybudovat moderní automatizovanou linku na třídění. Jedním z výstupů by byly složky, které mají energetický obsah, ale jsou materiálově nevyužitelné - například kombinované plastové obaly, znečištěný papír. Spoluspalovaly by se v cementářských pecích, vápenkách či ve speciálních kotlích v teplárnách a spalovnách.“