Zoo měla nejprve pět samců, kteří obývají rekonstruovanou zadní část pavilonu Tanganika. Na konci loňského roku k samcům přibyly i tři samice. „Zvířata se dobře sžila, výsledkem je pět mláďat narozených na konci února,“ uvedla mluvčí.
Chovatelé přesný počet mláďat zpočátku jen odhadovali a netušili ani, kolik samic je porodilo. „Mláďata, která jsou po narození holá a slepá, kolektivně zahřívá celá skupina, takže bylo velmi náročné počet určit. Nyní už ale víme, že porodily minimálně dvě samice a že mláďat je pět. Mláďata prospívají, rostou a pomalu se začínají osrsťovat. Mají již otevřené oči a jsou stále aktivnější,“ uvedl inspektor chovu šelem a kopytníků Matěj Vrúbel.
O mláďata se starají i samci
Mláďata se zatím zdržují v umělé noře, kde je mohou několika okýnky pozorovat také návštěvníci. Z nory začnou vylézat zhruba ve čtyřech týdnech věku. Na odchovu mláďat se podílí celá skupina. Všichni členové je společně zahřívají a s mláďaty v noře vždy zůstává alespoň jeden dospělý jedinec, který je hlídá. Většinou jde o jednoho ze samců.
„Porody jsou ve skupině zpravidla synchronní. Samice se pak střídají v péči o mláďata i v kojení. Většinou se také páří s více samci, čímž si zajistí kooperaci všech samců ve skupině během odchovu, a výrazně tak snižují riziko případné infanticidy (záměrného zabíjení mláďat). Kolektivní péče tak přispívá k úspěšnějšímu přežití potomků a rozšíření skupiny, která může čítat až 40 členů,“ doplnil Vrúbel.
Mangusta žíhaná se v přírodě vyskytuje ve východní, střední i západní Africe ve světlých suchých lesích, křovinatých a travnatých stepích a suchých písčitých nebo skalnatých štěrkových plochách. Žije v rodinných skupinách. Zvířata jsou aktivní přes den. V noci odpočívají ve vlastních vyhrabaných zemních norách, kde samice rodí po 60 až 70 dnech březosti mláďata. Potravu vyhledávají hrabáním v zemi a živí se bezobratlými, drobnými obratlovci a v menší míře i plody a hlízami
