Hornická historie: Od krav k dolům aneb Jak se měnila a přesouvala Karviná

Seriál   20:05aktualizováno  20:05
V dalším díle seriálu MF DNES a iDNES.cz o historii hornictví v Moravskoslezském kraji jsme se zaměřili na Karvinou. Ta se kvůli těžbě uhlí zásadně proměnila a dokonce i o několik kilometrů posunula.

Na kolorované pohlednici z roku 1916 je vyobrazen Panský hotel, později pojmenovaný Závodní. Vybudovali ho Larisch-Mönnichové na hlavní karvinské ulici. Naposledy byl v provozu jako hotel Baník, srovnán se zemí v roce 1970. | foto: Státní okresní archiv Karviná

Těžba uhlí hrála podstatnou roli v proměně Karviné. Ta na začátku devatenáctého století ještě byla malou obcí, kde se místní specializovali na chov domácích zvířat. V knize Reginalda Kneifela Topographie des k. k. Antheils von Schlesien z roku 1804 se uvádí, že ve vsi Karviná se nacházelo 106 domovních čísel a žilo zde 630 obyvatel.

Na karvinských lukách tehdy byly ke spatření krávy, ale ještě více viditelná byla tisícihlavá stáda ovcí merino, které chovali majitelé karvinského panství Larisch-Mönnichové. „Vysoká kvalita vlněné stříže karvinských ovcí Larisch- Mönnichům zaručovala dobrý odbyt a velké zisky. V roce 1840 počet ovcí chovaných na karvinském panství dosahoval 40 tisíc kusů,“ uvedl Radim Kravčík, kastelán karvinského zámku Fryštát.

Sláva a bída hornictví na Ostravsku

Střed Karviné byste tehdy nenašli na stejném místě jako dnes. Byl několik kilometrů vzdálen – stará Karviná ležela v dnes již okrajové a vybydlené městské části Doly. „Určitým středobodem dění býval ve starším období kostel sv. Petra z Alkantary a ‚starý‘ zámek jako centrum vrchnostenské správy,“ podokl Kravčík.

Až s polovinou devatenáctého století a s intenzivním rozvojem těžby uhlí se město začalo měnit. „Z malé vesnice se Karviná stala dvacetitisícovým městem s velkým významem, vlastní radnicí, náměstím i kostely,“ řekla mluvčí karvinské radnice Šárka Swiderová.

Tento přerod je spojen se zakládáním hlubinných dolů s hloubkou 300 až 500 metrů, poptávkou po uhlí způsobenou rozvojem industrializace a napojením Karviné na železnici (1868, Košicko–Bohumínská dráha, pozn. red.). Po roce 1850 jsou dvěma místními těžířstvy, Doly Larisch-Mönnichů a Doly Těšínské komory, resp. Rakouské báňské a hutní společnosti a. s., zakládány například doly Františka, Gabriela, Jindřich, Jan-Karel a další.

A do obce se valí davy lidí. „Do 70. let 19. století přicházeli za prací do Karviné zejména lidé ze sousedních obcí a obyvatelé z okolních okresů Rakouského Slezska. V menší míře pak lidé z Haliče a Moravy. Mezi lety 1880 až 1910 se počet příchozích z Haliče několikanásobně zvětšil a představoval až sedmdesátiprocentní podíl ze všech nově příchozích v tomto období,“ objasnil Kravčík.

Prudký nárůst obyvatelstva přinesl vznik kolonií

Zatímco ještě v roce 1851 měla Karviná pouhých 1 479 obyvatel, v roce 1890 to bylo již 7 746 obyvatel a v roce 1930 se počet místních zvýšil na 20 833.

Pro tisíce příchozích bylo samozřejmě nutné obstarat bydlení, proto těžířstva začala s výstavbou rozsáhlých dělnických kolonií. V 90. letech 19. století tak vznikají velké hornické kolonie soustředěné nedaleko dolů. „V koloniích byly budovány udírny a pekárny. Ve větších koloniích se stavěly rovněž školy. Součástí byly také obchody s potravinami a základními potřebami. Jejich nedílnou součástí byly hostince a hospody,“ přiblížil obraz staré Karviné Radim Kravčík.

Fotogalerie

Výstavní domy, mezi nimi například Panský hotel, se nacházely kolem hlavní ulice a ve staré Karviné nechyběl ani pivovar nebo budova spořitelny. Uvažovalo se také o výstavbě typického náměstí, které do té doby Karviné chybělo. Existuje i plán z dvacátých let 20. století, ale k jeho realizaci nikdy nedošlo.

Naopak, Karvinná (po roce 1920 opravdu se dvěma „n“, před rokem 1920 se zase užívalo Karvín, Karvína – pozn. red.), začala v roce 1936 uvažovat o výstavbě nového města a o spojení s okolními obcemi. Důvodem byla těžba, která si začala vybírat daň. „Na zástavbě města se začaly projevovat vlivy důlní činnosti,“ vysvětlil Kravčík.

K vytvoření „Velké Karviné“ došlo až po válce. Po únoru 1948 se spojily obce Fryštát, Karvinná, Darkov, Ráj a Staré Město. Na název nového města byla vypsaná veřejná soutěž a vyhrálo pojmenování Karviná.

Centrem města se stala část Fryštát a dříve centrální lokalita Karviná-Doly se stala periferií města. Nyní je tato část jen stínem toho, jaký význam měla na přelomu 19. a 20. století. To, kde dříve stála stará Karviná, nadále udržuje v paměti zejména kostel sv. Petra z Alkantary. Ten je vyhledávaný nejen věřícími, ale rovněž turisty. Vlivem těžby pod ním totiž klesla půda v poměrně krátké době o 37 metrů a kostel se naklonil a vychýlil o 6,8 stupně na jih.

Ještě počátkem devadesátých let minulého století hrozilo kostelu zřícení a byl určen k demolici. V letech 1994–1995 se ale uskutečnila jeho generální oprava a zajištění objektu a kostel se stal turisticky vyhledávaným místem. Přezdívá se mu česká Pisa.

Autor:

Nejčtenější

Hořké drama. Češky míří ve Fed Cupu do baráže, Rumunky postupují

Kapitán českého fedcupového týmu Petr Pála utěšuje Kateřinu Siniakovou po...

České tenistky si po ostravské porážce zahrají baráž Fed Cupu. Výběr kouče Pály neobhájí titul, do baráže padá po...

Šlágr kola v televizi neuvidíte. Kvůli výběru ČT i postoji klubů

Tyler Redenbach z Liberce se snaží překonat brankáře Třince Šimona Hrubce.

Kdo by čekal, že na televizní obrazovce uvidí šlágr středečního kola extraligy, bude zklamán. Hokejový duel prvního...

Jágr se vrátil na led. Nebodoval, ale jeho Kladno vyhrálo v Havířově

Jaromír Jágr po sezonní premiéře za Kladno v Havířově

Sedmačtyřicetiletý Jaromír Jágr odehrál svůj úvodní zápas v této sezoně první hokejové ligy. Nebodoval, ale jeho Kladno...

Dům pro čtyřčlennou rodinu u řeky Lučiny je vzdušný a příjemně lidský

Dům pro čtyřčlennou rodinu navrhlo studio ODDO architects.

Rodina koupila pozemek za Havířovem u řeky Lučiny a lužního lesa, aby na něm postavila dům. Manželé oslovili studio...

Ostrava - Liberec 2:1, hosté snížili až v závěru, k výhře pomohl i Baroš

Fotbalisté ostravského Baníku se radují z branky do sítě Liberce.

Ostravští fotbalisté udělali rozhodují krok k elitní šestce, která po skončení základní části bude hrát nadstavbu o...

Další z rubriky

Soud opět projedná tragédii ve Studénce, kde vlak narazil do spadlého mostu

Tragická železniční nehoda ve Studénce na Novojičínsku. (8. srpna 2008)

Přes deset let uplynulo od železničního neštěstí s osmi mrtvými a více než devadesáti zraněnými ve Studénce, ale soudní...

Pádu mostu ve Studénce se dalo mnohokrát zabránit, řekl soudu znalec

Okresní soud v Novém Jičíně začal znovu projednávat železniční tragédie ve...

Okresní soud v Novém Jičíně začal znovu projednávat pád mostu, který se v srpnu 2008 ve Studénce zřítil před...

Dívka bojuje o život po otravě oxidem uhelnatým v koupelně

Hasiči v domu zasahovali v dýchací technice. (30. října 2018)

Patnáctiletou dívku v ohrožení života a další čtyři lidi přiotrávené oxidem uhelnatým ošetřovali v neděli odpoledne...

Najdete na iDNES.cz