ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Reuters

Loni ubylo nejvíc lidí v Moravskoslezském kraji. Odcházejí a málo se jich rodí

  • 6
Úbytek obyvatel pokračuje. Severní Morava a Slezsko loni přišly o nejvíce lidí z celé České republiky a kraj byl zároveň jediným regionem, ze kterého se více lidí odstěhovalo, než tam odjinud přišlo. Rekordní byla loni i porodnost – nejnižší v historii.

Trend snižování počtu lidí v kraji je dlouhodobý a statistikové předpokládají jeho pokračování. „Přestože se populace v celé České republice v průběhu roku 2022 rozrostla o téměř 17 tisíc lidí, nebylo tomu tak ve všech krajích. Nejvýraznější celkový úbytek obyvatel o 5 228 lidí vykázal Moravskoslezský kraj,“ uvedl Jan Dehner z Krajské správy Českého statistického úřadu (ČSÚ) v Ostravě.

Počet obyvatel se v roce 2022 snížil ve všech okresech. Důvodem je jednak malý počet narozených dětí v porovnání s těmi, kteří zemřeli, výjimečný je však i odliv lidí stěhováním. „Pouze v Moravskoslezském kraji ubylo obyvatelstvo také stěhováním,“ poznamenal Dehner a upozornil, že bilance obyvatel za loňský rok nezahrnuje uprchlíky z Ukrajiny.

„Podle údajů Cizineckého informačního systému mělo v Moravskoslezském kraji ke konci loňského roku tento typ pobytového oprávnění necelých 26 tisíc osob,“ doplnil k počtům lidí s dočasnou ochranou kvůli válce na Ukrajině.

Česku přibylo obyvatel jen díky migraci. Narodilo se nejméně dětí za 17 let

Ač loni zemřelo bezmála o 2,5 tisíce lidí méně než v roce 2021, přirozený úbytek to nezvrátilo, naopak byl nejvýraznější v republice. Mimořádně nízká byla totiž i porodnost.

„V Moravskoslezském kraji se v roce 2022 narodilo nejméně dětí v historii kraje. Živě se zde narodilo 10 697 dětí,“ upřesnil Dehner.

Pro srovnání – v roce 2008, který je naopak nejsilnějším ročníkem dětí, se jich v kraji narodilo 13 402. Ročník narozených 2022 byl ale slabý v celé zemi. „Je nejslabší za posledních osmnáct let,“ uvedl mluvčí ČSÚ Jan Cieslar.

Moravskoslezský kraj rostl nejrychleji z regionů, do špičky má ještě daleko

Příčinou jsou změny ve věkovém složení potenciálních rodiček v kombinaci s nižší úrovní jejich plodnosti. Úhrnnou plodností statistikové označují průměrný počet dětí na jednu ženu. Ta v letech 2018 až 2020 činila 1,71 dítěte, v roce 2021 skokově vzrostla na 1,83 a loni se snížila na 1,66 dítěte na jednu ženu.

„Ve srovnání s rokem 2021 byla loni nižší plodnost ve všech skupinách žen do 40 let věku. Oproti roku 2019 poklesla zejména u těch nejmladších do 25 let,“ řekl Cieslar.

Republikově výjimečný je kraj v odlivu obyvatel stěhováním. Loni, kdy převaha vystěhovaných nad přistěhovanými činila 1 008 lidí, mu jich takto ubylo jako jedinému regionu v Česku. „Nejvíce osob se vystěhovalo z okresů Ostrava-město a Karviná, při přepočtu na tisíc obyvatel se mezi ně vklínil okres Bruntál,“ uvedl Jan Dehner.

Ještě v roce 2008 měl kraj nejvíc obyvatel

K poslednímu dni loňského roku žilo v kraji 1 172 761 lidí. Moravskoslezský kraj je s tímto počtem aktuálně čtvrtým nejlidnatějším regionem v zemi. O třetí příčku přišel v roce 2020, kdy měl poprvé ve své existenci méně než 1,2 milionu obyvatel a na třetím místě jej nahradil Jihomoravský kraj.

Ještě v roce 2008 přitom severní Morava a Slezsko neměly v počtu obyvatel v republice konkurenci. Malá porodnost a odliv zejména mladých lidí má vliv i na neobvykle rychlou změnu věkové struktury lidí v kraji. Za minulých dvacet let se proměnila tak rychle, že je Moravskoslezský kraj spolu s Karlovarským nejrychleji stárnoucím regionem v republice.

Pětinu jeho obyvatel už tvoří senioři. „Z pohledu průměrného věku patřil Moravskoslezský kraj na počátku tohoto století ke krajům s mladším obyvatelstvem. Od té doby se výrazně posunul,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.