„Nadšení z toho rozhodnutí nejsme. Vím, že už se ozývají i některá občanská sdružení. Bitva je prohraná, ale válka ne,“ uvedl Havlík s tím, že mu nevyhovuje ani jedna ze zvažovaných možností.
Po celé trase od Opavy až k Ludgeřovicím je trasa obchvatu Hlučínska navržena v jedné variantě. V Ludgeřovicích jde o tři.
Obchvat Hlučínska se přiblížil rozhodnutí, nejsilnější odpor budí v Ludgeřovicích |
„Stále se řeší jen trasa kolem rybníků, ale jestli se silnice posune o padesát nebo sedmdesát metrů k domům, není pro obec řešením,“ upozornil Havlík.
Podle něj nejde o to, že by silnice komplikovala život místním řidičům. „Problém nejsou Ludgeřovice, my projedeme. Potíž začíná v Petřkovicích na čtyřech světelných křižovatkách,“ řekl Havlík.
Lepším řešením je podle něj most mezi sousedními Petřkovicemi a Lhotkou směrem na stávající kruhový objezd nad dálnicí.
S tím ale nesouhlasí starosta Petřkovic Ivo Mikulica. „Pan Havlík je jediný ze snad deseti starostů na trase, který je proti. Kdyby se zeptal celých Ludgeřovic, tak jsou pro stavbu. Jenom on se ptá lidí z deseti baráků, kteří si postavili domy v koridoru, kde věděli, že tam ta cesta bude,“ konstatoval Mikulica.
Kdy stavba začne, se zatím neví
Přeložka silnice I/56 je navržena v délce téměř 28 kilometrů. Trasa začíná u severního obchvatu Opavy a severně obchází Malé Hoštice, Velké Hoštice a Kravaře. Dále pokračuje k Dolnímu Benešovu a Kozmicím, kolem Hlučína se stáčí k Ludgeřovicím, kde má překonávat rybníky a okraj lesa estakádou o délce přibližně 959 metrů. Cesta skončí v Ostravě napojením na dálnici D1 a ulici Místeckou.
Ostatní obce na trase jsou k projektu smířlivější. Starosta Velkých Hoštic David Benek už dříve uvedl, že stavba pomůže všem a drobné připomínky k vegetaci či hluku půjde domluvit.
Na obchvat čeká Hlučínsko roky, projekt však potřebuje podrobný posudek EIA |
Nejsložitější situace tak zůstává v Ludgeřovicích, kde část obyvatel protestuje proti vedení trasy v blízkosti rekreační zóny s rybníky.
Existují zde tři varianty řešení, které se liší vzdáleností od domů a zásahem do lesa a rybníků. Krajský úřad v aktuálním rozhodnutí doporučil variantu, která je k zástavbě nejblíže.
Havlík k tomu namítá, že estakáda přinese hluk, emise a negativně ovlivní krajinný ráz.
Podle silničářů se konkrétní varianty budou detailně řešit po schválení ministerstvem dopravy a technické detaily budou standardně projednány s obcí.
Kdy se začne stavět, zatím jasné není. „Jsme v úvodu přípravných prací, proto se datum těžko odhaduje,“ podotkl Miroslav Mazal z týmu komunikace ŘSD.
Schválení EIA zároveň státu umožňuje plynule pokračovat v projektování. „Nejdříve by měla vzniknout takzvaná nultá etapa mezi Petřkovicemi a Ostravou, a to zřejmě v letech 2030 až 2033. Tato část by vyřešila kritické úzké hrdlo na vjezdu do krajského města,“ přiblížil Mazal.
Náklady na stavby se zatím pohybují okolo devíti miliard korun, jde však o ceny z roku 2021.
