Symbol Opavy je zavřený už devět let. „Musí se obnovit a otevřít. Naším cílem je vzbudit zájem veřejnosti,“ popsala Linda Bittová, jež se sochařem a výtvarníkem Kurtem Gebauerem pořádá debaty i prohlídky obchodního domu.
Kurt Gebauer pro Bredu nabízí svou expozici. „Opava má také Institut tvůrčí fotografie, jedinečný na světě, a cestovatel Jiří Blata by rád ve městě vystavil unikátní africkou sbírku. Na to může navázat kavárna, čítárna, prodejna knih, suvenýrů, tak jako jinde ve světě,“ nastínil další možnosti Kurt Gebauer.
Sám má jako rodák z Hradce nad Moravicí na obchodní dům vzpomínky už z dětství. „To monumentální schodiště, to byl pro mě zážitek, který mám v hlavě stále,“ řekl.
Díky jejich iniciativě by se Breda měla znovu i rozsvítit. Na první adventní neděli chtějí rozzářit všech jejích téměř patnáct set žárovek a do haly pod skleněnou kopuli po dohodě se správcem umístit vánoční strom, který roky býval právě v Bredě symbolem opavských Vánoc.
Lidé prostřednictvím kampaně na internetovém portálu HitHit od tohoto týdne projekt podpoří třeba koupí pamětních pohlednic. „Vybrané peníze chceme věnovat i na nejnutnější opravy, hlavně hydroizolaci střech a opravu odvodnění kopule,“ dodala Bittová.
Největším problémem je vlhkost
Celkový stav Bredy se nevyužíváním zhoršuje, problémem je především vlhkost. Na ochozu a schodišti se kvůli ní vzdouvají dřevěné podlahy a berou za své i obklady ze dřeva a vestavěné vitríny.
„I přes aktivní odčerpávání pronikající vody v suterénu je zde zvýšená vlhkost, která působí nevratné škody na autentických dřevěných prvcích,“ uvedl památkář Václav Hájek. Ten se v záchraně Bredy angažuje také – v úterý a ve středu tam promítá svůj dokument Na útěku o osudu rodiny Davida Weinsteina, jenž nechal Bredu v letech 1927 až 1928 postavit. Dobrovolné vstupné věnuje na obnovu budovy.
Zástupci Opavy právě jednají o koupi památky a aktivisté přiznávají, že to iniciovalo i jejich činnost. Město právě odeslalo návrh kupní smlouvy insolvenčnímu správci a sestavený projektový tým pracuje na možnostech využití objektu.
Podle Vladimíra Schreiera z projektového týmu stav Bredy není havarijní. „Má pevný betonový skelet,“ řekl.
Asi z třetiny se ale musí zachránit fasáda, opravu si žádá skleněná kopule, do níž zatéká, i střecha, která je zčásti sice v dobrém stavu, částečně si vyžádá i výměnu krovů.
Zda město Bredu koupí, rozhodnou ještě letos opavští zastupitelé.
