Nový Jičín dnes Rittingerovi odhalí na předpokládaném místě narození vedle Smetanových sadů pamětní desku. "Kdysi zde stávala kasárna, Rittingerův otec byl totiž důstojníkem. A právě zde pozdější vynálezce a velmi vzdělaný člověk započal životní pouť. A dvousté výročí narození je ideální příležitostí pro jeho připomenutí," uvedl Pavel Wessely, předseda Klubu rodáků a přátel Nového Jičína.
Přitom ještě před pěti lety ve městě o Rittingerovi asi nikdo nevěděl. V Praze se ale konala mezinárodní konference o výrobě cementu, kde se někdo z vystupujících o původu Rittingera, který proslul i vynálezy v oblasti těžařství, zmínil.
"Některý z účastníků konference zavolal tehdejšímu místostarostovi, ten to řekl mně. Stačilo pár věcí dohledat v archivu a brzy jsme získali důkazy, že Rittinger je opravdu novojičínským rodákem," vzpomenul Wessely.
Rittinger vyvíjel stroje pro hornictví
Rittinger s rodiči se ve městě zdržel asi jen pět let. Základní vzdělání nejprve získal v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku, vysokému učení se věnoval v nedaleké Olomouci. Poté pracoval ve slovenské Banské Štiavnici. Zasloužil se i o rozšíření těžby uhlí v ostravsko-karvinském regionu. Vyvíjel těžební stroje, nakonec působil v rakouských solných dolech.
Jeho největším skutkem, byť se mu nejprve věnoval jen okrajově, bylo zkonstruování prvního funkčního tepelného čerpadla v roce 1855. Systém, který odebírá teplo ze země, vody nebo vzduchu a slouží například k vytápění, svět pro jeho ekologičnost velmi doceňuje v poslední době.
Jméno rodáka dostala vídeňská ulice
Rittinger zemřel v roce 1872 ve Vídni. Jeho památce se věnuje rakouský majitel hradu Rabenstein nedaleko Grazu, který tepelnými čerpadly vytápí celý rozlehlý historický areál. "Zástupce tohoto propagátora teď přijel i do Nového Jičína a chceme navázat spolupráci," uvedl Wessely.
Zmínil, že po Rittingerovi je ve Vídni pojmenovaná ulice. "Je to sedmý novojičínský rodák, kterému se dostalo takové cti," konstatoval Wessely.
Rittinger je jedním z řady významných rodáků, kteří se kdysi narodili ve městech s někdejší výraznou převahou německy mluvících obyvatel. Po druhé světové válce a odsunu německých obyvatel se tyto osobnosti přestaly připomínat.
Německé osobnosti často upadly v nemilost
Čtyři desetiletí se dávali do popředí téměř výhradně rodáci českého původu a na dřívější se postupně zapomnělo. Až po roce 1989 se je daří znovuobjevovat, byť mnohdy pomohou velké náhody.
"Dějiny a znalosti našich předků je třeba připomínat a osobnostem poděkovat za to, co dokázaly. A je jedno, jakou měly národnost," uvedl historik Muzea Novojičínska Radek Polách.
V Novém Jičíně tak již například nedávno objevili a uctili rodáky Karla von Schwarze, stavitele železnic, nebo legendárního manažera automobilového závodního týmu Mercedes Alfreda Neubauera. "I o něm jsme se dozvěděli víceméně náhodou. Zmínky o jeho novojičínském rodišti si na internetu všiml jeden člen našeho klubu," přiblížil Wessely.
"Určitě by si takovou postu zasloužili další novojičínští rodáci, například cestovatel Eduard Orel nebo zakladatel mexického národního muzea Dominik Bilímek," dodal Polách.
