Letošního referenda v Nových Heřminovech se zúčastnilo 146 voličů. „Svůj souhlas s realizací záměru vybudovat v obci protipovodňová opatření vyjádřilo 127 obyvatel, deset hlasujících bylo proti, devět hlasů bylo neplatných,“ oznámila výsledek starostka Nových Heřminov Michaela Hermanová. „Hlasování se zúčastnilo 52 procent oprávněných voličů.“
Starostka věřila, že dnešní rozhodnutí bude ve prospěch přehrady. Původní referendum se ve stejné věci konalo v roce 2008, výsledek vedení úřadu zavazoval k boji proti plánovanému projektu.
V referendu občané odpovídali na to, zda souhlasí se záměrem vybudovat v obci protipovodňová opatření včetně přehrady.
A hlasovali do poslední chvíle. „Á, to nejlepší na konec,“ vítaly členky komise svou spoluobčanku, která vhodila svůj hlasovací lístek do urny jen tři minuty před koncem.
 |
„Byla jsem pro stavbu přehrady. To, co se tady dělo na podzim, bylo mimo lidské chápání. Nechci, aby se to opakovalo,“ komentovala své rozhodnutí hlasovat pro stavbu přehrady a dalších protipovodňových opatření Miluše Forosová.
Ne každý ale chtěl, aby ostatní věděli, jak hlasoval. „Jsme malá obec, každý se tu zná, proč vyvolávat nějaké spory,“ odůvodnil přání zachovat anonymitu jeden z účastníků referenda. Sám hlasoval pro stavbu přehrady.
„Nálada v obci se od posledního referenda změnila. Dříve byli lidé hodně proti přehradě, teď už je to jinak. Měnilo se to postupně, podzimní povodně byly už jen tou poslední kapkou,“ vysvětlil proměnu atmosféry v obci.
Starostka výsledek referenda označila za historický zlom. „Výsledek vnímáme jako projev důvěry, odpovědnosti a společné vize pro bezpečnější a prosperující obec,“ uvedla.
Stavbě přehrady Nové Heřminovy nezbývá moc překážek, říká nový šéf Povodí Odry |
Zároveň odmítla hlasy, že by výsledek současného referenda neměl právní váhu vzhledem k referendu z roku 2008. „Současné referendum je platné, v souladu s předpisy,“ dodala.
Vyhlášení referenda předcházela zářijová povodeň v roce 2024, při níž v Nových Heřminovech přišlo o své bydlení 23 lidí. V reakci na škody způsobené velkou vodou se místní zastupitelé rozhodli uspořádat nové hlasování o protipovodňové ochraně.
Starostka Michaela Hermanová před referendem v otevřeném dopise občanům apelovala na nutnost přehodnotit dlouholetý odpor k přehradě a připomněla, že kromě přehrady jsou navržena i další přírodě blízká opatření, jako odvodňovací potoky, mokřady nebo zvýšené hráze. „Domy stárnou a další povodeň bude znovu jenom brát,“ upozornila starostka.
Zároveň vyzvala občany ke zrušení referenda z roku 2008, které projekt přehrady tehdy odmítlo. Podle ní staré rozhodnutí dnes brání ochraně nejen Nových Heřminov, ale i vesnic podél toku Opavy.
Prodáte? ptají se úředníci. Boj o pozemky pro přehradu Nové Heřminovy začíná |
V referendu v roce 2008 přišlo hlasovat 77 obyvatel, z nichž 55 bylo proti přehradě a 21 pro její stavbu, jeden hlas byl neplatný.
V otázce protipovodňových opatření obec neřeší jen přehradu samotnou, ale i širší komplex řešení, která by měla přispět k ochraně života a majetku.
Starostka dodala, že znění otázky konzultovalo vedení obce s ministerstvem vnitra. „Nedávalo smysl, aby byla stejná jako v roce 2008. Tehdy se například týkala i demolice budov. Většina z nich už stejně nestojí,“ uvedla.
Samotné referendum na existenci přehrady vliv nemá. O její stavbě před lety rozhodla vláda a stavět se bude i přes odpor obce či jejích obyvatel.
Vizualizace přehrady Nové Heřminovy na Bruntálsku
František Hlobil bydlí v obci mezi Bruntálem a Krnovem 21 let. Jeho dům stojí v místech, kam se voda nikdy nedostala. Se stavbou přehrady ale souhlasí i on. „Je to důležitá stavba hlavně pro větší města jako Krnov a Opava. Musí se postavit,“ řekl.
Přehrada je součástí série protipovodňových opatření na horním toku řeky Opavy, která mají ochránit před stoletou povodní řadu obcí a měst dál po proudu.
Jde například o Zátor, Brantice či Krnov a Opavu, které postihly záplavy naposledy loni v září. Jen v nich loňská povodeň způsobila škody za více než desítky miliard korun. Podle Povodí Odry by škody byly nižší, kdyby už přehrada stála.
O výstavbě přehrady se hovoří od roku 1997, kdy sever Moravy a Slezsko postihly ničivé povodně. O stavbě stát rozhodl v roce 2008, dosud ale nezačala. Podle posledních odhadů by se mělo začít stavět v roce 2027.
Stavební práce by měly trvat pět let a stát asi devět miliard korun. Proti výstavbě přehrady dlouhodobě vystupují ekologičtí aktivisté, například z Hnutí Duha Jeseníky, kteří za ideální řešení považují suchou nádrž.
Ekologická organizace Děti Země proti územnímu rozhodnutí o stavbě přehrady podala žalobu. Rozhodnuto by o ní mohlo být do konce dubna.
Obec Nové Heřminovy leží na řece Opavě mezi Bruntálem a Krnovem.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
