Během roku ubylo v Moravskoslezském kraji 8,5 tisíce nezaměstnaných

Statistiky úřadů práce v Moravskoslezském kraji vypadají obdobně jako na přelomu let 2007 a 2008, tedy v době těsně před vypuknutím ekonomické krize. I tehdy bylo bez práce kolem 64 tisíc lidí.

Ilustrační snímek | foto: Jiří Bervida, MAFRA

I když je Moravskoslezský kraj se 7,5procentní nezaměstnaností stále druhým nejhůře postiženým regionem v republice (Ústecký kraj vykazuje nezaměstnanost 7,8 procenta), situace se přece jen zlepšila a firmy mají problémy najít kvalifikované zaměstnance.

„Aktuálně hledáme odborníky do našeho vývojového a konstrukčního centra, zejména konstruktéry pro vytváření a úpravu výkresových dokumentací, navrhování konstrukčních celků nebo projektování potrubních a kabelových tras,“ popisuje personalistka sviadnovské společnosti Huisman Aneta Macurová.

„Ve výrobě bychom uvítali další svářeče, elektrikáře, zámečníky a strojní montéry,“ dodává.

Obdobně na tom jsou také další firmy v kraji. „V současné době hledáme zaměstnance především technických profesí, jako například procesní inženýr a mechanik-seřizovač. Dále pak výrobní dělníky a skladníky,“ přiblížila Hana Bobrovská, personální ředitelka společnosti OSRAM.

Marně hledá zaměstnance i přes to, že Bruntálsko je s 9,5procentní nezaměstnaností na třetí příčce v České republice.

Přes deset tisíc volných pracovních míst

Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců potvrzuje i srovnání čísel nezaměstnanosti v předcházejících letech.

„Úřad práce evidoval ke konci minulého roku 64 036 uchazečů o zaměstnání. Jejich počet byl ve srovnání se stejným obdobím minulého roku nižší o 8 537 osob,“ řekla Vladana Piskořová z ostravského úřadu práce.

Poslední podobná čísla přitom zaměstnanci úřadů práce zaznamenali na začátku roku 2009, kdy bylo bez práce 64 384 lidí. To byla krize několik měsíců na vzestupu a během jediného roku (2009) přišlo o práci dvacet tisíc lidí.

Podobná situace ale podle všeho nyní nehrozí. Úřady práce evidují 10 324 volných pracovních míst, což je zhruba stejně jako na konci minulého roku.

Paradoxem poslední statistiky úřadu práce za rok 2015 je pak skutečnost, že všude kromě Karvinska, které je s 10,3procentní nezaměstnaností nejhorším okresem v republice, počty nezaměstnaných v prosinci stoupaly.

Krnovská průmyslová zóna přinese až 340 míst

Deset hektarů plochy v rozšířené průmyslové zóně v Červeném Dvoře nyní nabízí město Krnov případným investorům. Zázemí stálo 63 milionů a dotoval ho stát.

„Jelikož technická a dopravní infrastruktura byla vybudovaná se státní dotací, bude podnikatelský plán každého investora projednán s ministerstvem průmyslu a obchodu i se zastupitelstvem města. Naším cílem je vybrat plány, které budou mít pro město a jeho okolí největší přínos z hlediska počtu i stability nových pracovních míst,“ přiblížil místostarosta Jan Krkoška.

Podle podmínek státní dotace musí být investoři z oblasti zpracovatelského průmyslu, strategických služeb, v úvahu připadají také technologická centra.

„V rozhodnutí ministerstva financí o poskytnutí dotace je uveden také předpokládaný počet pracovních míst, a to 340. Hodnota investic je 340 milionů korun,“ sdělila krnovská mluvčí Dita Círová.

V první fázi město obsadilo 18 hektarů a z důvodu dalšího zájmu rozhodlo o rozšíření zóny. Nyní zde podniká pět firem, ty zaměstnávají stovky lidí. (koh)

„Meziměsíční nárůst nezaměstnaných osob byl zaznamenán v pěti okresech, největší nárůst byl v okresech Opava a Bruntál. Meziměsíční pokles nezaměstnaných byl zaznamenán jen v okrese Karviná,“ sdělila Vladana Piskořová.

Firmám schází kvalifikovaní zaměstnanci

Zájem o nové zaměstnance přitom nemají pouze strojírenské nebo výrobní firmy. „V současnosti nám chybí klempíři, izolatéři i zámečníci,“ vysvětluje Jan Hasík, ředitel stavební společnosti HSF System.

„S rozvojem naší společnosti v oblasti generálních dodávek pociťujeme také nedostatek dalších kvalifikovaných odborníků, konkrétně stavbyvedoucích, přípravářů a projektantů-konstruktérů. Přivítali bychom zejména absolventy vysokých škol,“ dodává.

A kvalifikovaní zaměstnanci už delší dobu chybějí hutním firmám. „V současné době, ale je to dlouhodobější trend, postrádáme pracovníky v profesích valcíř, hutník, slévač, železničář, obráběč kovů, zámečník, programátor, informatik. Jejich konkrétní počty se mění ze dne na den podle toho, jak se nám je daří průběžně obsazovat,“ sdělila mluvčí Třineckých železáren Petra Jurásková.

Velký zájem je rovněž o strojvedoucí. Ty hledají třeba ve společnosti ArcelorMittal Ostrava či AWT a zájemcům nabízejí i kurzy.