Neslyšící bubeníci vnímají rytmus celým tělem, říká muzikoterapeutka

  12:55aktualizováno  12:55
V prostorách bývalé elektrárny na Slezské Ostravě sídlí spolek Muzikohraní. Vedou jej manželé Michaela a Daniel Plecháčkovi, kteří se od roku 2010 věnují muzikoterapii.

Manželé Daniel a Michaela Plecháčkovi, kteří vedou v Ostravě kurzy hudební terapie. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Pomocí této terapeutické metody pracují s klienty a umožňují jím zprostředkování léčivých prožitků. Mají řadu hudebních programů pro uzavřené společnosti i veřejnost, k dispozici množství exotických nástrojů a především neutuchající nadšení pro svou práci.

Proč jste vlastně založili centrum Muzikohraní?
Založili jsme je proto, abychom své aktivity soustředili na jedno místo. Je v něm prostor pro hraní a zároveň bezpečný a klidný prostor pro naše klienty. Je tady možnost vzdělávání a nabízení našich programů pro veřejnost. Děláme i externí aktivity, že vyjíždíme na přání našich klientů nebo zařízení, jako je například centrum Čtyřlístek. Tam jezdíme za imobilními klienti, kteří se k ­nám nemohou jinak dostat.

Jak jste se k muzikoterapii dostali a ­co podle vás představuje?
Každý jsme začali jinak, u mě to bylo spontánní bubnování. Míša začala už odmala v hudební škole. Má odborné vzdělání – speciální pedagogiku, takže jsme čerpali z obou přístupů. Z bezprostřední intuice i z odborného pohledu. Ve výsledku máme takovou metodiku, že každý může hrát, i když není hudebník. Absolvovali jsme muzikoterapii v rámci celoživotního vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci pod vedením Lubomíra Holzera. Vytvořili jsme něco kompaktního, co dokážeme lidem předat. I když mají ostych nebo obavu, že smysl pro rytmus nemají, tak jim vysvětlíme, že už jejich srdce přece jen tluče v rytmu, že v rytmu chodí anebo cyklicky prožívají změny přírody. V muzikoterapeutické práci vycházíme ze vztahu s klientem, který je zásadní. Pracujeme výhradně s živou hudbou.

Jaké hudební nástroje nejčastěji používáte?
Jsou to africké bubny djembe, šamanské bubny, rámové bubny, darbuky, udu, zarb. Bubny slouží k terapeutickým účelům, využíváme je jak v bubnovacích kruzích, tak při individuálních setkáních. Pak máme také silně zastoupeny flétny, například indiánskou flétnu Siyotanka, dvojačku, příčné bambusové flétny, fujary, koncovky. Oblíbenými nástroji jsou balafon, metalofon, zvonkohry a tibetské mísy. Samozřejmě hlas je silným prostředkem nejen v­ muzikoterapii. Dany se věnuje alikvotnímu zpěvu, který má harmonizační účinky.

Jak široké uplatnění muzikoterapie nabízí?
Vzhledem k tomu, že využívá hudbu a zvuk, je vhodná pro širokou škálu uživatelů, klientů nebo účastníků. Věnujeme se muzikoterapii s celostním působením na člověka, kdy využíváme nástroje z přírodních materiálů. Pracujeme se skupinami i s individuálními klienty od dětského věku až po seniory. Využít působení hudby se dá vlastně už v prenatálním období.

Kromě toho je v současnosti populární obor muzikofiletiky, čím je charakteristická?
Při muzikoterapii je třeba znát bližší informace o klientovi, vytvořit plán, znát souvislosti, které jsou důležité pro efektivní práci s hudbou a zvukem. Muzikofiletika je hudebně prožitkový program, který využívá prvky muzikoterapie. Je v ní prostor na hudební tvoření, osobní rozvoj, sdílení. Uplatňuje se například na školách. Důraz se klade ne tak na kvalitu hudby, jako na prožitek, spolupráci a tvořivost.

Kdo patří k vašim zákazníkům?
Na muzikoterapii k nám chodí klienti s autismem, nevidomí, neslyšící. Máme hodně klientů s mentálním nebo tělesným postižením. Před chvílí jsme byli na sezení v kruhu s nevidomými klienty či jinak zrakově postiženými. My je neznáme, takže jsme pracovali s principy muzikofiletiky. Tím, že se v kruhu vzájemně propojujeme společnou hrou, zažíváme společný rytmus. To jsou intenzivní momenty, kdy kruh cítí sounáležitost a rovnováhu. Jsme vlastně průvodci cestou rytmu. Je to hudebně prožitkový program, který není zaměřen na umělecký hudební výkon, ale na prožitek účastníků. Je to velmi důležitý faktor, umět se aktivně zapojit. Máme tady i takovou zajímavost, kterou je skupina neslyšících bubeníků „Tiché rytmy“. Sice neslyší, ale bubnují. Rytmus vnímají celým tělem, myslela jsme si, že se orientují jen z vnímání vibrací, ale z praxe jsem pochopila, že hodně napodobují můj pohyb při bubnování. Během dílen se věnujeme pochopení rytmu, jeho tvoření. Tito bubeníci hrají na velký skupinový buben, šamanské bubny a djembe.

Volby do EP proběhnou v České republice 24. a 25. května. Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Do Evropského parlamentu kandiduje 39 uskupení.

Nejčtenější

Silný déšť na Jablunkovsku vyhnal lidi z postelí, zachraňovali zvířata

Extrémní srážky v Nýdku v Moravskoslezském kraji

Proudy vody valící se po svazích, zatopené sklepy i hnůj spláchnutý na fotbalové hřiště. Extrémní déšť ráno vyhnal z...

Slavia po titulu v lize získala i pohár, ve finále porazila Ostravu 2:0

Tomáš Souček se raduje z proměněné penalty ve finálovém zápase proti Baníku.

Fotbalová Slavia po ligovém titulu získala i domácí pohár. Vyhrát obě trofeje v jednom roce se jí povedlo poprvé v...

Postřelili muže, líčí lidé z Frýdku-Místku. Policie potvrdila násilný čin

Ilustrační snímek

Policie vyšetřuje násilný čin ve Frýdku-Místku. Podle místních tam byl ve čtvrtek večer postřelen muž. Policisté zatím...

Města chtějí vrátit nebezpečný chemický odpad zpět Polákům. Ti zatím mlčí

Sanace nebezpečného odpadu odbornou firmou, která má za úkol odvézt ze skladu...

Česká města, do kterých Poláci navezli na sedm set tisíc litrů nebezpečných chemikálií, požadují, aby stát odpad vrátil...

Bušil pěstí do krytu lavičky. Baroš se proti Slavii zase neovládl

Milan Baroš (vpravo v dlouhém bundě a bílých štulpnách) byl po obdržené brance...

Měl být trumfem z lavičky, žolíkem. Od Milana Baroše si trenér ostravských fotbalistů Bohumil Páník sliboval, že by...

Další z rubriky

VIDEO: Slezskou Hartu bude brázdit nová elektroloď, jediná v republice

Slezská Harta má novou elektroloď. A kromě ní také velké plány na svůj...

Originální plavidlo bude od června vozit turisty po Slezské Hartě. Jezdí výhradně na elektropohon, protože v ochranném...

Řezník z Opavska zvažuje kvůli kauze polského masa konec podnikání

Kuřecí stehna

Majitel řeznictví z Ludgeřovic na Opavsku kvůli kauze polského drůbežího masa se salmonelou možná ukončí své podnikání....

Boj o historickou přádelnu ve Frýdku-Místku končí. Památkou nebude

Budova někdejší přádelny ve Frýdku-Místku se památkou nestane.

Historická budova bývalé přádelny bratří Neumannů ve Frýdku-Místku, dříve známá jako Slezan 08, se nestane kulturní...

Najdete na iDNES.cz