Podle Hülleové má totiž v současnosti třetina praktických lékařů pracujících v Moravskoslezském kraji 65 a více let.
Jak řešit klesající počet praktických lékařů pro děti i dospělé a čelit zhoršující se dostupnosti primární péče bylo tématem diskusního fóra, které svolali zástupci sdružení praktických lékařů a hostil je krajský úřad.
Kdybychom skončili my, důchodci, nastal by velký problém. Konkrétně v okrese Nový Jičín by pak zůstaly dvě nebo tři ordinace.
Michal Pukovecdětský lékař
Podle předsedy moravskoslezského sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Michala Pukovce by se systém mohl zadrhnout do pěti let. „Kdybychom skončili my, důchodci, nastal by velký problém. Konkrétně v okrese Nový Jičín by pak zůstaly dvě nebo tři ordinace. Teď je nás praktiků pro děti a dorost na Novojičínsku deset. Bývalo nás i třicet tři,“ uvedl Pukovec, jenž má dvaasedmdesát let a stále naplno ordinuje. Ordinace má v Novém Jičíně, Kuníně a Bartošovicích.
„Nemám komu předat pacienty“
Připustil, že by už rád šel do důchodu, ale nechce to udělat, dokud nebude mít komu předat pacienty. „Zaměstnávám sice kolegyni, ale odešla potřetí na mateřskou. Mám ji v účetnictví, ale bude doma další tři roky a kdo ví, jestli se pak vůbec vrátí,“ uvedl.
Dodal, že ho mrzí, že tak krásný obor jako péče o děti a dorost strádá. „Mladí dětští lékaři moc nechtějí do terénu. Znamená to více práce a horší podmínky než v nemocnicích, a to nejen finanční,“ dodal Pukovec. Vysvětlil, že dětští praktici musí řešit léčebnou a preventivní péči, ale často i právní a sociální záležitosti. Velkou zátěží je rovněž administrativa. „Podle estatistických výkazů nám administrativa zabere třicet procent práce,“ doplnil lékař, který si otevřel privátní ordinace v roce 1993.
Za šest let ubylo 47 ordinací
Ilona Hülleová doplnila, že v letech 2018 až 2023 ubylo v kraji bez náhrady 47 ordinací praktických lékařů pro děti. „A v deseti zdejších obcích s rozšířenou působností teď potřebují mladého praktického lékaře pro děti a dorost,“ doplnila.
Zástupci sdružení praktiků v Ostravě řešili dlouho diskutovaný nedostatek rezidenčních míst, to je pracovišť, kde se začínající lékaři vzdělávají. Tato místa přiděluje jako dotace ministerstvo zdravotnictví.
„Možná by s jejich financováním mohly pomoci dotace z Evropské unie a podílet by se mohly i kraje tím, že by zřizovaly také vlastní rezidenční místa,“ nadnesl předseda Sdružení praktických lékařů České republiky Petr Šonka. Připomenul, že v Moravskoslezském kraji není evidováno u praktického lékaře 38 tisíc dospělých.
Marná snaha. Lékaře do obcí na Bruntálsku nelákají ani statisícové dotace |
Moravskoslezský kraj přispívá ke zlepšení nepříznivé situace dotačními programy, pomáhá financovat i nové ordinace praktických lékařů.„Samozřejmě nám záleží na dostupnosti lékařské péče. Nedokážu ale říct, jestli je reálné udělat program na rezidenční místa,“ reagoval náměstek hejtmana pro zdravotnictví Martin Gebauer.
Zdůraznil, že je to především odpovědnost státu. „Pomáháme a budeme to dál dělat, ale není to systémové,“ dodal.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek už dříve slíbil, že při přidělování dotací na rezidenční místa více zohlední nedostupnost péče v okresech.
Šonka ze Sdružení praktických lékařů dodal, že jedním z navrhovaných řešení, která by mohla zlepšit situaci, jsou týmové praxe.
