Myslivci i obce se bojí zavlečení afrického moru prasat, lidé si zoufají nad zničenou úrodou. Navíc na přelomu února a března bachyně vyvedou mladé. Nebezpečí střetu s divočáky je tak mnohem reálnější.
Zatímco optimální stav je jeden divočák na 10 kilometrů čtverečních, podle ředitele veterinární správy Severina Kaděrky jich je v průměru na desetině této plochy osm. Při rozloze kraje zhruba 5,5 tisíc kilometrů čtverečních to dělá odhadem 43 tisíc kusů divokých prasat.
„Mezi nejpřemnoženější oblasti patří Novojičínsko, Frýdecko-Místecko a Bruntálsko. Tisícikoruna se od konce července 2017 myslivcům poskytuje za zastřelené a dva tisíce korun za nalezené uhynulé prase. Ale ani jeden z vyšetřených kusů nebyl naštěstí pozitivní na mor,“ sdělil Kaděrka.
Mor prasat obrovským strašákem
Podle Státní veterinární správy myslivci loni v kraji zastřelili kolem 10 tisíc divočáků. „Myslivecký rok končí až posledního března. Teprve pak se dostaneme k číslům od všech mysliveckých sdružení,“ vysvětlil Petr Majer z tiskového oddělení správy.
Třeba i hornaté Jablunkovsko, kde bývala černá zvěř vzácností, spadlo do zóny intenzivního odlovu. Před pěti lety zde myslivci zastřelili ročně zhruba 30 kusů divokých prasat, nyní za tři čtvrtiny roku už 250 kusů. Obce proto doporučily, aby za každého uloveného divočáka dostali myslivci ke dvěma tisícům od státu ještě další tisícovku. Při stoupajícím počtu černé zvěře mají obavy, aby se do oblasti nezavlekl africký mor prasat.
„Čím je jich víc, tím je nebezpečí větší. Dnes je mor v Polsku okolo Varšavy a na Zlínsku. Sami zatím nevíme, kde se v těchto oblastech vzal. Přirozenou cestou to být nemohlo,“ dodal Kaděrka.
Ředitel doplnil, že snížení počtu černé zvěře je nezbytné, protože rozšíření afrického moru u divokých prasat a posléze zanesení do hospodářských chovů by bylo katastrofou. „Škody by šly do miliard korun,“ řekl.
„Objeví se divočák, střílíme“
Přemnoženost divokých prasat má však i další úskalí. Zatímco v nížinách prasata škodí na polích, v parcích a sadech, na horách nově likvidují lidem brambory a rozrývají louky a pastviny.
„Kromě zničených lánů brambor, obrovských rozrytých ploch včetně okolí cest se jich lidé bojí. Třeba v Horní Lomné se motají brzo ráno po obci,“ podotkl Jaroslav Ježowicz z odboru životního prostředí v Jablunkově. Vedoucí stejného odboru třinecké radnice Bedřich Hudzieczek konstatoval, že mají o sto kusů odlovené černé zvěře více než v roce 2015. Samozřejmě s počtem prasat rostou napáchané škody.
Podle Kaděrky bude intenzivní lov pokračovat a zastřelné a nálezné zůstane. „Z ministerstva, od nás, ze všech stran putuje apel na myslivce, aby snižovali populaci,“ říká.
Někteří myslivci vidí v lovu masakr
I když problémy s přemnoženými prasaty trápí všechny okresy, neplatí to celoplošně.
„Jakmile se objeví divočák, střílíme. Neumím si představit, že by prasata rozryla zdejší golfové hřiště. To bychom se nedoplatili. Stejně tak postupují v Malenovicích,“ uvedl myslivec Miroslav Sajdl z Ostravice a doplnil, že díky tomu počet prasat u nich klesl. „Nicméně kolem Bílé je situace horší, tam je přemnožení stále patrné,“ sdělil.
I na Bruntálsku kolem Osoblahy se lidé potýkají s rozrytými pastvinami. „Avšak tam, kde se těží dřevo kvůli kůrovci, se černá zvěř zdržuje sporadicky. Přichází o klid a možnost se schovat,“ řekl jednatel okresního mysliveckého spolku na Bruntálsku Pavel Kameník.
Jiný názor na likvidaci divočáků má myslivec z Oderska Ladislav Šimíček. Nelíbí se mu hromadné vybíjení černé zvěře bez přemýšlení.
„Zvlášť teď, kdy se postřílely ve velkém i bachyně. Jeden majitel honitby z Bruntálska, který je zároveň zemědělec, mi říkal, že rozryté pastviny přejedou branami a na dotace to nemá vliv. Stát naplánoval vybít 90 procent populace černé zvěře. To přece vědomě rozumný myslivec neudělá. Ani nikdo neví, kolik těch 90 procent je,“ řekl Šimíček.
