V původních plánech měl kraj pro novou knihovnu, podle vzhledu nazývanou Černá kostka, získat stavební povolení už loni na podzim. Zpoždění krajský náměstek vysvětluje delším časem potřebným na zpracování projektu, poté i jeho kontrolou.
„Navíc se projekt upravoval a přidávaly se další věci,“ podotkl Curylo.
Posuzování nové knihovny pro stavební povolení potrvá několik měsíců, náměstek Curylo tak doufá, že nejpozději letos v září kraj vyhlásí výběrové řízení na zhotovitele.
„Pokud vše půjde bez zbytečných průtahů, tak zřejmě ve druhé polovině příštího roku by se mohlo začít stavět a hotovo by mohlo být o dva roky později, tedy v roce 2024,“ nastínil.
Knihovnu doplní digitalizační centrum
Kraj přidává ke knihovně takzvané digitalizační centrum, jež by se mělo stát její součástí, ačkoliv stavebně jde o jinou zakázku. Knihovna by tedy byla plně digitalizovaná, stejně tak i regionální knihovny, k dispozici by měl být rovněž skener menších 3D objektů.
„Počítáme třeba s digitalizací sbírek Slezského zemského i Ostravského muzea,“ uvedl náměstek.
Financování stavby a vybavení nové moderní knihovny však stále není jasné. Podle memoranda z roku 2018 měli na Černou kostku přispět stát 800 miliony korun, kraj 400 miliony a Ostrava 150 miliony. Jenže ministerstvo financí loni dalo najevo, že je ochotno poskytnout jen deset procent nákladů, čímž by se podíl státu snížil o stovky milionů korun.
„Ještě to není definitivně dořešeno. I letos jsem měl několik jednání v Praze, cítím všude – s výjimkou paní ministryně financí – velkou podporu. Současně se snažíme o evropské dotace, protože právě knihovna je krajskou dotační jedničkou,“ zmínil Curylo.
Rezervní fond se znovu začíná plnit
Navíc se postupem času cena knihovny zvyšuje. „Nyní odhadujeme celkové náklady na 1,7 až 1,8 miliardy korun,“ konstatoval krajský náměstek.
Digitalizační centrum za více než sto milionů by pak mělo být hrazeno takřka zcela z evropské podpory digitalizace.
Kraj opírá svou argumentaci nutnosti výrazné státní pomoci zejména o to, že právě moravskoslezský region je posledním bez takového moderního zařízení, přičemž všude jinde stát vědecké knihovny mohutně dotoval.
Kraj měl na velké investice rezervní fond, jenže loni nastřádaných 600 milionů korun rozpustil kvůli propadu příjmů do rozpočtu. „Fond je zpátky a letos už bychom v něm měli mít nějaké úspory,“ poznamenal Curylo.
Sedmdesát let v provizoriu
Kromě krajské vládní koalice má Černá kostka podporu přinejmenším části opozice.
„Černá kostka nebude jen půjčovna knih, má fungovat jako moderní vzdělanostní, kulturní a komunitní centrum. Bohužel už jsme si tak nějak zvykli, že na vládu se nemůžeme v našem regionu spoléhat a musíme si prostředky na investice často zajistit sami. My Piráti projekt jednoznačně podporujeme,“ uvedla zastupitelka Zuzana Klusová.
Komunista Josef Babka loni na podzim v předvolebním rozhovoru uvedl, že stavbu podporuje jen v případě, že vláda splní slib výrazné podpory. „Na knihovnu za dvě miliardy kraj nemá,“ vysvětlil tehdy.
Vědecká knihovna letos slaví sedmdesátiny, přičemž od počátku sídlí v provizorních podmínkách – v současnosti v jednom z křídel ostravského magistrátu na Prokešově náměstí. Depozitáře knih má na několika místech, přímo v centrále jsou knihy i ve sklepení, kam se už několikrát dostala voda z nedaleké Ostravice nebo při prudkém lijáku.
