Zatímco ještě na konci června byla intenzita sucha na většině území Moravskoslezského kraje na hodnotách výjimečného až extrémního sucha, v posledním týdnu se situace zlepšila na hodnoty bez rizika sucha či sníženou úroveň půdní vláhy.
„Nasycení půdy je nyní v kraji lepší, je to díky srážkám z předchozího týdne. S blížícími se horky se ale může situace během několika dní výrazně zhoršit,“ shrnula situaci Monika Hojdanová z Ústavu globální změny Akademie věd ČR.
Týdenní srážkový úhrn se pohyboval v kraji okolo 30 až 50 milimetrů, v Jeseníkách to bylo dokonce přes 100 milimetrů, přičemž na většině území Česka byl průměr jen okolo 15 milimetrů.
„Bohužel při této úrovni srážek se voda nedostane do hlubší vrstvy půdy, většinu z ní spotřebují mělčeji kořenící rostliny ve svrchní vrstvě,“ popsal Petr Hlavinka z Ústavu globální změny.
Dřívější sklizeň i jiné pěstební postupy. Zemědělci bojují s proměnou klimatu |
Deště tedy nasytí jen svrchní vrstvu půdy, v hloubce od 40 do 100 centimetrů ale nadále panuje sucho. „To pak má dopady zejména na rostliny s hlubokými kořeny, tedy na stromy,“ přiblížil Hlavinka.
Situaci by tak mohlo zlepšit jedině déletrvající období srážek. To ale na obzoru není. Místo toho se očekávají teploty nad 35 stupňů bez dešťů, které opět výrazně zvýší sucho v nejsvrchnější vrstvě půdy.
Lesníci porosty bedlivě hlídají
Nedostatek vody je tak hrozbou například pro lesníky. Sucho oslabuje zejména smrkové porosty, které napadne václavka a následně kůrovec.
„Sucho a vysoké teploty mohou znovu vytvořit vhodné podmínky pro šíření škůdců. Proto nadále důsledně sledujeme vývoj situace a instalujeme účinná obranná opatření,“ přiblížila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová s tím, že díky přesnému sledování rojení, cílenému vyhledávání napadených stromů a včasným obranným opatřením se daří účinně snižovat populaci lýkožrouta i v proměnlivých podmínkách.
Zemědělcům současné teplé počasí bez srážek usnadňuje probíhající sklizeň, vlivem jarního sucha však bude úroda nižší, v kraji se předpokládá, že zhruba deset procent pod průměrem. „Dá se předpokládat, že současné sucho negativně ovlivní i plodiny, které se sklízejí na podzim, například kukuřici nebo cukrovou řepu,“ podotkl Hlavinka.
Průtoky zachraňují nádrže
Nepříliš příznivá je situace i na vodních tocích v kraji. „Průtoky jsou na úrovni 180 až 355 denních vod, tedy na některých místech velice nízké,“ informovala mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková. Zmíněná úroveň znamená, že v řekách a potocích teče průměrné až nízké množství vody, přičemž stav se blíží k suchu.
Situaci zachraňuje skutečnost, že údolní nádrže v Jeseníkách a Beskydech, které nyní mají naplněnost 85 až 100 procent, postupně vypouštějí vodu ze svých zásob, čímž stabilizují průtoky pod přehradami a zajišťují dostatek vody pro obyvatele, průmysl i vodní organismy. „Díky vodním nádržím a jejich vzájemně propojenému řízení však lze po několik srážkově suchých let spolehlivě zajišťovat zásobování obyvatel pitnou vodou, dodávky vody pro průmysl i dostatečné průtoky v řekách,“ osvětlila Vlčková.
Díky vodním nádržím nehrozí ani problémy s pitnou vodou. „Naprostá většina kraje je napojená na systém, který využívá vodu z těchto nádrží, jako jsou Šance, Morávka nebo Kružberk, a ani tam, kde jsou využívány lokální zdroje pitné vody, jsme letos zatím žádné problémy nezaznamenali,“ uvedl mluvčí Severomoravských vodovodů a kanalizací Marek Síbrt.
