Letošní smogová sezóna je zatím velmi příznivá a takzvaných špinavých dnů mnoho není. Fotografie z centra Ostravy pochází z asi dosud nejhoršího dne 1. listopadu 2019. | foto: Josef Gabzdyl, iDNES.cz

Výzkum prokázal, jak špinavé ovzduší na Karvinsku a Ostravsku ničí zdraví

  • 6
Na zvýšená zdravotní rizika kvůli dlouhodobému vystavení škodlivinám v ovzduší upozorňují ostravští a polští vědci. Zaměřili se na česko-polské příhraničí a zjistili mimo jiné, že počet ztracených let kvůli předčasným úmrtím a nemocem je tady vyšší než celostátní průměr a významně vyšší než v západní Evropě.

Výsledky projektu HealthAir, jenž se zaměřil na část Slezska, tedy Opolské a Slezské vojvodství v Polsku a Moravskoslezský a část Olomouckého kraje v Česku, kde žijí v součtu přes dva miliony lidí, ukazují i na dlouhodobá rizika onemocnění rakovinou a vyšší riziko předčasného úmrtí a nemocnosti.

„Zjištěná karcinogenní rizika vlivem expozice benzo(a)pyrenu vyskytujícího se jako součást polétavého prachu v ovzduší jsou nepřijatelná. V polské části zájmové oblasti jsou ještě dva- až třikrát vyšší než v české,“ řekl Vítězslav Jiřík, garant projektu za Ostravskou univerzitu.

Na české straně příhraničí to podle výsledků jen kvůli ovzduší znamená dva nové případy rakoviny na 10 tisíc obyvatel ročně, na polské až pět případů na 10 tisíc lidí.

„Relativní rizika předčasného úmrtí a nemocnosti kvůli expozicím polétavému prachu jsou ve srovnání s čistými oblastmi nejvíce zvýšená pro předčasnou úmrtnost na kardiopulmonální onemocnění a výskyt zánětů průdušek,“ uvedl další ze závěrů Jiřík.

Nejhůře je na Karvinsku

Relativně nejvyšší je riziko úmrtnosti na rakovinu plic, průdušnice a průdušek, místy je až o dvacet procent vyšší než v čistých oblastech. Vyšší čísla platí opět pro polskou část výzkumné oblasti, na té české je nejrizikovější Karvinsko. „Když si tato procenta převedete na celou populaci oblasti, jde o nezanedbatelná čísla,“ konstatoval Jiřík.

Kvůli předčasnému úmrtí připadá na českou část zkoumané oblasti 236 ztracených let na tisíc obyvatel, na polské straně 246 let. Celostátní český průměr je 193 let, polský 212 a například francouzský 147 let.

Vědci ke svým závěrům došli rozsáhlými analýzami demografických dat a údajů o zdravotním stavu obyvatel v kombinaci s modely znečištění ovzduší v celé oblasti, které měla na starosti Vysoká škola báňská, a s použitím speciální metodiky Světové zdravotnické organizace vyhodnocující roky ztraceného života předčasným úmrtím i dobou prožitou v nemoci.

„Nejvíce je ovzduší znečištěné ve Slezském vojvodství, to významně ovlivňuje i své sousední regiony,“ uvedla na prezentaci výsledků Irena Pavlíková z výzkumného týmu VŠB-TU. Doplnila, že v případě zátěže benzo(a)pyrenem je situace vážná, zmínila i až poloviční vliv polských kotlů na české straně hranic.

Trychtýř, jehož zúžený konec je Moravská brána

Výsledky projektu teď čeká prezentace na pěti místech v Česku a pěti v Polsku.

„Jde o místa, kde jsou koncentrace škodlivin nejvyšší, ale i o lokality, o kterých předpokládáme, že informovanost veřejnosti je nízká. Chceme i takto působit na změnu chování lidí, kteří tam žijí,“ uvedl Gregorz Siemiatkowski z Institutu keramiky a stavebních materiálů v Opolí. Na výzkumu se podílel také polský Institut meteorologie a vodního hospodářství.

Výzkumníci se shodli i na tom, že si tato oblast nemůže dovolit žádné významnější zdroje škodlivin, ať už velké množství lokálních topenišť, či průmysl.

„Lze to přirovnat k trychtýři, jehož zúžený konec je Moravská brána a který způsobuje zvláštní meteorologicko-geologické podmínky, kvůli nimž škodliviny z hornoslezské kotliny vítr nevyfouká. Kdybychom naše zdroje přemístili jinam, takový problém s ovzduším by tam neměli,“ uzavřel Jiřík.