Vydávání povolenek není samoúčelné. Vytváří na firmy tlak, aby snižovaly emise skleníkových plynů.
A moravskoslezským podnikům se to daří. Třeba v Třineckých železárnách by je chtěli do roku 2030 snížit o polovinu.
„K tomu by měla vést mimo jiné i rekonstrukce jedné ze dvou vysokých pecí a modernizace posledního ze tří ohřívačů větrů,“ sdělila mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková.
Během posledních let se v Třinci pohybují okolo 1,8 tuny emisí CO2 na tunu vyrobené oceli.
„Díky dlouhodobé snaze o snižování emisí v Evropě jsme stejně jako jiné špičkové evropské hutě dosáhli technologicky optimálního stavu při stávající rudné cestě výroby oceli. Velcí výrobci mimo Evropu přesahují dvě tuny CO2 ,“ upozornil generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek. „Naším cílem je do roku 2030 postupně snížit emise o 55 procent. Chceme toho dosáhnout například využíváním energie z obnovitelných zdrojů nebo ekologizací prvovýroby.“
V Liberty se bude kvůli povolenkám demonstrovatOdboráři hutního podniku Liberty Ostrava (LO) svolali na středu protestní mítink u hlavní brány. Chtějí vyzvat zaměstnance ke společnému postupu na obranu ostravské huti a proti vyvádění finančních prostředků, které podnik generuje, na pokrytí závazků majitele. "Mítink odboráři svolávají poté, co vyhlášená stávková pohotovost nezabránila Sanjeevovi Guptovi, aby v rozporu se všemi předešlými sliby vyvedl část emisních povolenek do své rumunské huti," sdělily základní odborové organizace působící v podniku. LO patří od roku 2019 do Liberty Steel Group z Guptova globálního koncernu GFG Alliance. GFG, třetí největší výrobce oceli v Británi, se dostal do problémů, když v insolvenci skončila společnost Greensill Capital, která koncern donedávna financovala. Gupta se snaží najít zdroj financování na zajištění provozu, neúspěšně žádal britskou vládu o podporu 170 milionů liber (5,2 miliardy Kč). V pátek odboráři oznámili, že Gupta vyvedl do sesterské firmy v Galati v Rumunsku podstatnou část emisních povolenek patřících ostravské huti. LO na to reagovala prohlášením, že společnosti Liberty Galati milion emisních povolenek prodala za tržní cenu za hotové peníze, které použije v Ostravě. (ČTK) |
Ještě vyšší cíl, dosáhnout do roku 2030 uhlíkové neutrality, má mateřská firma ostravské huti Liberty. Je ale otázkou, zda se skupina roku 2030 kvůli svým současným finančním problémům vůbec dožije.
Ekologoziaci pomůže hybridní technologie
Přímo v Ostravě má Liberty obdobný plán jako Třinečtí. „Zásadního snížení emisí CO2 chceme dosáhnout prostřednictvím hybridní technologie, která v průběhu několika let nahradí stávající tandemové pece na ocelárně,“ vysvětlila mluvčí huti Liberty Barbora Černá Dvořáková. „Předpokládáme snížení emisí CO2 z ocelárny o více než polovinu.“
Globální uhlíkové neutrality chce do roku 2030 dosáhnout i společnost Siemens. Ta v Moravskoslezském kraji působí hned na několika místech, nejvíce zaměstnanců zaměstnává ve Frenštátě pod Radhoštěm.
„V České republice jsme již zavedli řadu programů na snížení emisí CO2 . V porovnání s rokem 2014 jsme emise CO2 snížili o asi 70 procent,“ prozradila mluvčí společnosti Siemens Mariana Kellerová.
V Břidličné se zaměří na častější recyklaci
Hlavně na častější recyklaci a lepší využívání tepelné energie se chtějí soustředit ve společnosti Al Invest Břidličná zaměřené na výrobu z hliníku.
„Víme, ve kterých částech naší výroby vzniká největší uhlíková zátěž, a víme, čím a jak jsou zatíženy naše výrobky,“ komentoval snahu o snížení emisí skleníkových plynů David Bečvář, ředitel Al Invest Břidličná.
„Nejdůležitější je pro nás využití recyklovaných hliníkových odpadů jako vstupního materiálu a snížení spotřeby tepelné energie generované spalováním zemního plynu. Věříme, že najdeme alternativy, které nám uhlíkovou stopu našich procesů pomohou významně redukovat,“ doplnil Bečvář.
Hyundai připravuje úpravu lakovny
Plány na snížení uhlíkové stopy ale mají i firmy, které na první pohled CO2 přímo neprodukují.
„Náš závod splňuje nejpřísnější emisní limity již od začátku. Přesto každý rok pracujeme na dalším snižování emisí CO2 ,“ vysvětlil Petr Michník, mluvčí nošovické automobilky Hyundai. „V současnosti například připravujeme projekt, kdy provoz lakovny přejde od páry na horkovodní médium a současně využije odpadní teplo z technologií této haly. Produkci CO2 lakovny tak snížíme o osm procent, tedy o dva tisíce tun ročně.“
A snaha o ekologizaci provozů může být přínosem i pro výrobní program některých firem. „Emisní povolenky jako takové využívat nemusíme, ale při přechodu z uhelných na alternativní energetické zdroje čekáme větší rozvoj v oblasti energetiky, což muže vést následně ke zvýšení poptávky na armatury,“ věří Vladimíra Václavíková, vedoucí marketingu dolnobenešovské společnosti Armatury Group.
