Podle odborníků i zástupců kraje je důvodem průmyslová minulost a proměna oblasti, ale také výklad některých statistických dat, který skutečnou realitu může zkreslovat.
„Zapracovat by to chtělo na snížení vysoce nadprůměrné produkce odpadu v přepočtu na obyvatele, a naopak na zvýšení vysoce podprůměrného množství recyklovaného odpadu na obyvatele,“ uvedl k výsledkům srovnávacího výzkumu ředitel projektu David Pavlát.
V kraji také podle dat z projektu Místo pro život připadá na obyvatele vůbec nejméně kulturních akcí, dobré to není ani s nemocností obyvatel či nadějí na dožití.
To potvrzují i čerstvá data Českého statistického úřadu, podle nichž v období 2023 až 2024 naděje na dožití mužů na severu Moravy a ve Slezsku čítala 75 let a byla druhá nejhorší v zemi. U žen hodnota dosáhla 82 let a byla třetí nejnižší.
Krajské plusy a minusy+ čtvrtý nejbezpečnější kraj v zemi + vysoce podprůměrný počet usmrcených na tisíc kilometrů silnic + nadprůměrný počet policistů na 100 tisíc obyvatel + nízký počet dětí na školní třídu - vysoce nadprůměrná produkce odpadu v přepočtu na obyvatele - vysoce podprůměrná naděje na dožití u mužů i žen - nízká volební účast obyvatel - vysoká nezaměstnanost |
Za posledních dvacet let sice ukazatel vzrostl, ani nárůst však není tak výrazný jako jinde. „V porovnání s obdobím 2002 až 2003 byl nárůst naděje dožití mužů v Moravskoslezském kraji mezi všemi kraji čtvrtý nejnižší, mezi ženami dokonce nejnižší,“ uvedl Patrik Szabo z Krajské správy ČSÚ v Ostravě.
Dalším nedostatkem je podle výzkumu pracovní trh. Za tím podle odborníků stojí vývoj regionu. Úřad práce dlouhodobě vyšší nezaměstnanost eviduje v Moravskoslezském, ale také Karlovarském a Ústeckém kraji. Právě ty v porovnání Místo pro život skončily ještě hůř.
„Jde o strukturálně postižené oblasti, které bývaly průmyslové. Vyznačují se nižší vzdělanostní strukturou, mzdy jsou nižší, je tam často horší dopravní dostupnost a méně pracovních příležitostí. V důsledku toho je tam významně více vyloučených lokalit, kde se lidé potýkají s dlouhodobou nezaměstnaností, dluhovými problémy, exekucemi a závislostí na sociálních dávkách,“ řekla mluvčí úřadu práce Kateřina Pavlíková.
Více odpadů je dědictvím minulosti
Dodala, že se do zlepšení situace investují peníze z národních i evropských zdrojů a úřady práce pomáhají cíleným poradenstvím sledujícím nové trendy i změny.
„V Moravskoslezském kraji je útlum těžby černého uhlí velkou výzvou a příležitostí pro stávající zaměstnavatele i nové investory, kde získat kvalitní pracovní sílu. Pro uchazeče o zaměstnání je to zase příležitostí ke změně,“ dodala.
Náměstkyně hejtmana Šárka Šimoňáková upozornila i na různé způsoby „čtení“ statistik. Třeba u produkce odpadů.
„Obecně Moravskoslezský kraj dlouhodobě patří mezi kraje s vyšší produkcí všech odpadů, což je dáno charakterem regionu, kde převažovaly průmyslové a stavební odpady,“ uvedla s tím, že s přerodem regionu však produkce klesá, a mezi lety 2022 a 2023 spadla dokonce rovnou o 700 tisíc tun.
Dodala, že lidnatější kraje také historicky vykazují i vyšší produkci komunálních odpadů. „Ze zprávy ministerstva životního prostředí však vyplývá, že patříme mezi nejlépe třídící regiony. V roce 2023 jsme vytřídili téměř 49 procent komunálních odpadů – skoro 5 procent nad republikovým průměrem,“ řekla náměstkyně. U kulturních akcí pak uvedla, že pouhý mechanický přepočet neodráží kvalitu ani dopad.
