Šedivý region s vážným problémem s ovzduším, nebo jen stereotyp, který se k Moravskoslezskému kraji pojí už neprávem? Podle představitelů regionu v čele s hejtmanem Miroslavem Novákem je stav ovzduší výrazně lepší, srovnatelný s jinými evropskými metropolemi.
Letošní bilancePrvních deset letošních prachem nejznečištěnějších míst v republice patří Moravskoslezskému kraji. Ostrava-Zábřeh má za sebou již 79 smogových dní, Radvanice 76 a Český Těšín 74 dní s nadlimitním množstvím prachu v ovzduší. Jsou zatím třemi nejhoršími místy. Všechny měřicí stanice v kraji už překročily limit 35 dní. |
Čerstvá zpráva Státního zdravotního ústavu však kraj stále hodnotí jako rizikový.
Upozorňuje na přetrvávající vliv průmyslu. Velmi významným rizikem pro zdraví je podle závěrů Státního zdravotního ústavu polétavý prach. Zatímco v ostatních částech země je však jeho hlavním zdrojem doprava, v případě ostravsko-karvinské aglomerace je tomu jinak.
"Obvyklou kombinaci hlavních typů zdrojů doplňuje vliv významných průmyslových zdrojů," píše se v práci Zdravotní rizika a důsledky znečištění ovzduší, kde zdravotníci hodnotí rok 2012 a dopady ovzduší na zdraví lidí.
Upozorňuje však i na další fenomén, a tím je transport prachu ze vzdálenějších míst, a to výhradně z Polska. I ten výrazně zvyšuje prašnost v kraji.
"Nasvědčují tomu střední hodnoty 50 až 57 mikrogramů na metr krychlový za rok měřené na venkovských stanicích Věřňovice a Petrovice, které leží na spojnici ostravské aglomerace a polských průmyslových pohraničních oblastí v Jastřebsko-Rybnické oblasti," uvádí zpráva. Podle té prach může za stovky předčasných úmrtí, ale také hospitalizaci pacientů pro akutní srdeční nebo dýchací potíže.
Česká republika porušuje evropské limity
Kromě klasického polétavého prachu PM10 byl hodnocen i ten jemný, do velikosti 2,5 mikrometru. "V případě znečištění jemným prachem byl zákonný roční limit v republice překročen na pěti z šestadvaceti hodnocených stanic. Všechny byly v Moravskoslezském kraji," komentuje výsledky Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
Upozorňuje, že Česká republika tak porušuje limity, které se zavázala plnit podle evropské směrnice pro ovzduší. Limity nesplnila ani v řádném termínu ani v prodloužené lhůtě. "Situace v Moravskoslezském kraji vyžaduje razantní opatření pro omezení znečištění průmyslem," dodal Šuta.
Lze stále Moravskoslezský kraj označit za smogový region, nebo jde už jen o sílu zvyku?
Novák však upozorňuje, že ovzduší v Moravskoslezském kraji se za několik posledních let výrazně zlepšilo. "Zpřísňováním podmínek provozu a emisních limitů u průmyslu se kraji podařilo snížit roční emise prachu ke konci roku 2011 z pěti tisíc na méně než tři tisíce tun. V integrovaných povoleních jsou teď nastavená další opatření," prohlásil Novák.
Stav ovzduší v regionu opakovaně přirovnává k Paříži nebo Turínu. Hejtman dodává, že kraji by teď výrazně odlehčilo dobudování silniční sítě. Rovněž upozorňuje na dalšího významného "hráče" - domácí kotle.
"I v budoucnu budeme pokračovat se snižováním emisí z domácích topenišť. To se daří pomocí kotlíkových dotací," poznamenal.
Že by průmysl byl hlavním a rozhodujícím znečišťovatelem, odmítá i Petr Holica, regionální manažer Svazu průmyslu a dopravy. "Zdrojů je víc. Od vlivu Polska, kde mají velmi benevolentní emisní limity, přes dopravu a lokální topeniště. Osm ze čtyřiadvaceti obcí s nejvyšší hustotou domácích kotlů je právě v kraji," uvádí Holica.
ArcelorMittal má oproti jiným přísnější limity
Dodává, že například ve srovnání s rakouskou hutí Woest-AlpineStahl má ostravský ArcelorMittal 1,5krát přísnější emisní limity. "Že je kolem průmyslu zbytečná hysterie, ukázala i snaha ArcelorMittalu a Třineckých železáren o evropskou dotaci a váhání Evropské komise. Unie nechápala, proč chtějí ještě modernizovat," dodal Holica. Upozornil, že ušpiněná image škodí celému regionu, odrazuje případné návštěvníky.
Že však Moravskoslezský kraj má s ovzduším velký problém a nejde jen o smyšlený stereotyp, ukazují i hodnocení dalších odborníků. "Oblast Moravy a Slezska po obou stranách česko-polské hranice patří k oblastem s nejvíce znečištěným ovzduším v Evropě. Dlouhodobě nejzávažnějším problémem je vysoká koncentrace prachových částic. Největší zdravotní riziko představuje několikanásobné překračování cílové hodnoty benzo(a)pyrenu," uvádí Libor Černikovský z Českého hydrometeorologického ústavu s tím, že by se jednotlivé lokality měly srovnávat právě podle míry zdravotního rizika.
