(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

Ochránci přírody vykupují mokřady plné vzácných druhů živočichů

  • 2
Pomoc krajině, záchrana ohrožených lokalit a návrat původní přírody. To jsou důvody, které vedou ochránce přírody k nákupu mokřadů. V jejich péči je zatím v Moravskoslezském kraji jediný, měly by ale přibýt další.

Mokřad, který ochránci vykoupili v kampani Místo pro přírodu, se nazývá V Lyngu a leží kolem řeky Olše na Karvinsku. Stará se o něj Pozemkový spolek Cieszynianka z Petrovic u Karviné.

„Český svaz ochránců přírody (ČSOP) zachraňuje ohrožené lokality a navrací do nich v minulosti vytlačenou přírodu. Pomocí sbírky místa vykupuje do vlastnictví a trvale o ně pečuje i prostřednictvím pozemkových spolků,“ sdělil koordinátor projektu pozemkových spolků Jan Moravec. „V Moravskoslezském kraji uvažujeme o koupi dalších lokalit, vše je ve fázi příprav.“

Pozemky, na nichž se lužní les V Lyngu rozkládá, patřily soukromé firmě. „Když se dostala do likvidace, nabídla je ČSOP. Aby se porosty nevykácely, koupili jsme téměř 2,5 hektaru pozemků. Loni k nim přibylo více jak půl hektaru pozemků, které pro účely ochrany přírody darovala jejich majitelka,“ podotkl Moravec. Mokřad leží poblíž Dětmarovic a je domovem řady vzácných druhů živočichů. „Třeba páchníka hnědého, celoevropsky chráněného brouka, v tůních žijí kuňky, hnízdí zde řada ptáků, zalétá sem orel mořský. Pozemky jsou součástí ptačí oblasti Heřmanský stav – Odra – Poolší,“ popsal Łukasz Nytra ze spolku Cieszynianka. „To, co se skrývá za elektrárnou, patří k nejkvalitnějším lužním porostům v povodí Olše.“

Bezzásahový režim

Cieszynianka ponechává porosty více méně v bezzásahovém režimu. Dělá jen drobná opatření, jako je údržba ptačích budek, a chystá se vybudovat několik tůní pro obojživelníky. Invazivní rostliny redukuje v omezené míře, neboť místo neohrožují a lokální zásahy bez řešení problému v celém povodí podle ochránců nemají valný význam. Nytra dodal, že spolek jedná i o dokoupení dalších pozemků. „Zda se to podaří a v jakém rozsahu, to budeme vědět do konce roku,“ sdělil.

„V kraji je mokřadů samozřejmě více. Třeba parádní Kozmické louky na Opavsku či celé Poodří. Pozemkové spolky se totiž nestarají jen o vykoupené lokality. Někde mají s vlastníky uzavřené užívací smlouvy nebo jiné dohody,“ řekl Moravec. Cieszynianka tak pečuje o vlhké louky v několika obcích na Jablunkovsku. Kosí je, prořezává, pomáhá vlastníkům s vyřízením dotací. V kampani Místo pro přírodu ČSOP díky financím od stovek dárců vykoupil v Česku již téměř 140 hektarů pozemků. K mokřadům se řadí i rybníky a rašeliniště, kde obvykle rostou a žijí druhy, které jinde nepřežijí a na změny vodního režimu jsou obzvláště citlivé.

„Čím hustší bude síť nejrůznějších mokřadů napříč republikou, tím lépe bude krajina klimatické výkyvy – ať již jde o sucha či povodně – zvládat, neboť mokřady slouží jako klimatizace,“ dodal Moravec.