I zkušení znalci skautských uniforem měli v sobotu co dělat, aby poznali všechny varianty skautských krojů od světlušek přes vlčata, vodní skauty až po rovery a rangers, kteří s domovenkami z míst napříč Českou republikou přijeli na tradiční dubnové setkání na Ivančeně. Letos se jich opět sešlo několik tisíc.
Základy tamní kamenné mohyly, vzpomínky na skauty zavražděné na sklonku války 24. dubna 1945, byly položeny už před osmdesáti lety – v roce 1946.
Tradiční výstup do sedla na úbočí Lysé hory je spojen i s vynášením kamenů k mohyle.
Ke kulatému výročí se skauti rozhodli sepsat i sborník, jenž by zachytil příběhy jednotlivých kamenů.
„Mohyla na Ivančeně je opředena spoustou nejrůznějších záhad a tajemství, proto všechno, co se objeví ve sborníku k 80. výročí založení mohyly, zatím neprozradíme. Ke tvorbě obsahu ale zveme všechny skautky a skauty i všechny poutníky a příznivce,“ konstatoval Tomáš Foldyna – Drákula, historik a vedoucí 1. chlapeckého oddílu skautského střediska Štít Pražmo.
Skauti podle něho prosí především o fotografie a příběhy kamenů, které lidé k mohyle o víkendu přinesli. Právě ty totiž tvoří podobu Ivančeny a zároveň z ní dělají místo, jež se stále proměňuje.
„Každý kámen, který na Ivančeně leží, přináší poselství. Upomíná na zastřelené skauty za druhé světové války, ale i na další skautské bratry či sestry,“ vysvětlil skautský historik.
„Za každým vyneseným kamenem, který plní výzvu z roku 1946: Každý, kdo jdeš kolem, přilož kámen! , je vlastně dobrodružství. Vynést kámen k mohyle, to už je přece jen nějaký výkon,“ doplnil Tomáš Foldyna.
Normandie, Ukrajina, Slovensko
Výzva se netýká jen současných poutníků. Do sborníku se mohou dostat i starší příběhy. Na Ivančeně jsou podle Foldyny kameny například z Normandie, z nejvyšších hor Slovenska nebo z Ukrajiny.
Samotné letošní dubnové setkání se svým průběhem od předchozích ročníků výrazně nelišilo. Pořadatelé se ani při výročním roce nechtěli pouštět do velkých změn.
„Řekl bych, že z 99 procent to bude stejné. Nebude se to nějak lišit. My to ani moc neměníme, nepouštíme se do větších akcí,“ komentoval plány akce ještě před setkáním Kryštof Hyvnar – Kolumbus, mluvčí pořadatelů.
Sobotní program tradičně vrcholil mší a slavnostním poledním aktem u mohyly. Právě tam se soustředili skauti, bývalí členové oddílů i lidé, kteří se na Ivančenu vydávají opakovaně.
Pro mnohé z nich je dubnový výstup nejen připomínkou válečných událostí, ale i návratem k místu, které je se skautingem v Beskydech pevně spojené.
Další výročí přijde v říjnu
Výročí samotného založení mohyly si ale skauti chtějí připomenout ještě samostatně. První kříž na Ivančeně byl totiž vztyčen 6. října 1946, a právě k podzimu pořadatelé směřují další část letošního programu.
„K osmdesátce zvažujeme, že na podzim uspořádáme nějakou konferenci, setkání či panelovou diskusi odborníků,“ vysvětlil Kryštof Hyvnar.
Podzimní připomínka by se podle něho mohla věnovat i širším historickým souvislostem, které jsou s Ivančenou a poválečným vývojem skautingu spojené.
„Na tom budeme spolupracovat asi i s Pamětí národa. Nabízí se témata převaděčství, konfidentství i další, která bychom mohli rozvést,“ doplnil Hyvnar.
Podle Foldyny přitom není Ivančena živým místem jen během dubnového setkání. Oddíly z Pražma pomáhají s péčí o mohylu i proto, že ji mají blízko od své klubovny. Zapojit se proto chtějí i do výročních událostí.
„Ivančena je tu celý rok. Nejvíce skautů ji možná navštíví v dubnu, ale navštěvovaná je i během zbytku roku,“ uzavřel Tomáš Foldyna.
