„Pan generál zemřel v neděli ráno,“ potvrdila informaci ostravská mluvčí Andrea Vojkovská.
Mikuláš Končický byl ještě na jaře jednou z hlavních osobností oslav 70. výročí osvobození Ostravy. Přes svůj zhoršený zdravotní stav se tehdy zúčastnil většiny akcí věnovaných pamětníkům konce války.
Hrdina a vlastenec |
Právě on totiž byl jedním ze tří posledních dosud žijících mužů, kteří do Ostravy v roce 1945 přijeli na tancích. Spolu s ním se jarních oslav účastnili ještě Karel Šerák a Bedřich Opočenský.
„Netvrdím, že jsme byli tak stateční, ale podařilo se nám tajně projet mezi německými liniemi, překonat Odru, a tak jsme byli v Ostravě jako první,“ vzpomínal Mikuláš Končický po letech na den, kdy byla osvobozena Ostrava.
„Ostravou jsme postupovali ve dvou proudech. Jednu kolonu jsem vedl já, druhá jela k Nové radnici. V té jel i Jožka Gregor, s nímž jsme se jen o pár dnů dříve vyfotili a který před radnicí padl,“ vypravuje o dramatu posledních dnů války.
V centru Ostravy dojel proud Mikuláše Končického až k divadlu, kde jej i další vojáky mezi jinými vítala i jedna mladá dívka. „Tu jsem si později vzal za ženu,“ dával později rád k dobrému generál při vzpomínce na konec války.
Mikoláš Končický patřil, jako velká část Svobodovy armády, k volyňským Čechům, národnostní menšině na pomezí tehdejšího Polska a Ruska. Ta v roce 1944 tvořila významnou posilu pro 1. čs. armádní sbor.
Mikuláš Končický (vlevo) společně s Bedřichem Opočenským, který také patřil k nemnohým, kteří dojeli až do Ostravy k Sýkorovu mostu.
Na blatníku sedí velitel tanku Mikuláš Končický, nad ním se o hlaveň opírá Josef Gregor. Ten ale o pár dnů později - před ostravskou radnicí - padl.
Po válce zůstal, stejně jako většina jeho spolubojovníků, v Československu. A s tím se váže i jedna z temnějších částí jeho života. Otce do staré vlasti volyňských Čechů sovětská strana nepustila, rodina byla roztržena.
I po letech na tento fakt Mikuláš Končický myslel s pohnutím. „Otec musel zůstat v Sovětském svazu, byl učitel, nepustili jej,“ vzpomínal v roce 2014 se slzami v očích na svého tatínka účastník Dukelské, Jaselské i Ostravské operace, jehož po roce 1968 vyhodili z armády.
Rehabilitace se Mikoláš Končický dočkal až po listopadu 1989. 28. října 2011 byl prezidentem republiky vyznamenán Řádem bílého lva.
Končický letos v lednu při oslavách svých devadesátin na ostravské radnici
8. ledna 2015 |
