Počty akutních onemocnění dýchacích cest klesly v celém kraji pod epidemickou hodnotu.
Vedoucí protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice v Ostravě Ladislava Michálková uvedla, že letos evidují 112 lidí s vážným průběhem chřipky, z toho 32 úmrtí. Většinou to byli starší chronicky nemocní lidé. Měli bydliště v našem kraji, někteří ale zemřeli jinde.
V době epidemie, kdy pomoc lékařů vyhledávaly tisíce lidí, vygradoval problém v Městské nemocnici Ostrava. Návaly na jejím urgentním příjmu, především na interní příjmové ambulanci a také v plicní ordinaci, nutily vedení nemocnice opakovaně vyhlašovat krizovou situaci a na stránkách nemocnice vyvěsit upozornění pacientům, aby si nepletli urgentní příjem s lékařskou pohotovostí. To platí i nadále.
Lidé čekali na ošetření hodiny. Nemocnice hrozí odmítnutím
„V poslední době dramaticky roste počet pacientů s nezávažnými potížemi na interní příjmové ambulanci centrálního příjmu s emergency, kteří přicházejí po své vlastní úvaze. Tím je příjmový trakt zahlcován pacienty s banálními problémy a personál není schopen garantovat únosné čekací doby na ošetření. Je možné, že se bez doporučení praktického či odborného lékaře nevyhnete odmítnutí ošetření a budete odesláni do péče praktického lékaře,“ stojí na webu nemocnice.
Náměstek pro léčebnou péči Cyril Kučera vidí problém v tom, že řada lidí jde místo k praktickému lékaři či na pohotovost přímo do nemocnice v domnění, že ušetří čas.
„V době epidemie chřipky jsme kvůli tomu měli především na interní a plicní ambulanci nával, který se nedal zvládnout. Lékaři nemohli pacienty odmítat, ale někteří pak čekali na ošetření pět až šest hodin,“ líčí Kučera. „A protože mnozí potřebovali hospitalizaci, pro nás to znamenalo téměř denně vyhlašovat krizové situace. To znamená, že lékaři z oddělení museli posilovat služby na ambulancích a narychlo propouštět nebo překládat pacienty v lepším stavu, aby uvolnili lůžka pro nové,“ popsal Kučera.
Situace se podle zástupců nemocnice dlouhodobě zhoršuje. Důvodů je víc. „Urgentní příjem městské nemocnice, hlavně interní a chirurgické ambulance, ošetřuje stále více pacientů, a to nejen z Ostravy. Loni jich přibylo tisíc proti roku 2016. Částečně to souvisí s tím, že někteří lidé obcházejí praktické lékaře, nechápou rozdíl mezi pohotovostní službou s ordinační dobou do 22 hodin, nebo zneužívají systém a jdou rovnou na urgentní příjem, jehož ambulance fungují nepřetržitě. Enormní je ale i nápor na plicní ambulance, které fungují jen ve dne. V uplynulých týdnech ošetřily přes sto lidí denně, což souvisí s tím, že v Ostravě je málo plicních lůžek,“ říká mluvčí města Andrea Vojkovská.
Příjmové ambulanci nechtějí lékaři šéfovat ani za sto tisíc
Nemocnice loni zrekonstruovala prostory interního příjmu a ke dvěma původním přidala třetí ambulanci a navýšila počet sester i lékařů. A stále hledá další. Ale marně.
„Potřebujeme obsadit funkci vedoucího lékaře interní příjmové ambulance, který by se věnoval pacientům, ale hlavně organizoval tak vytížené pracoviště a komunikoval s externími lékaři. Jenže od podzimu 2016 jsme žádného nenašli, ačkoli nabízíme plat 100 tisíc korun, tedy asi o čtvrtinu více, než je průměrný plat našich lékařů, a různé benefity včetně náborového příspěvku až 200 tisíc korun. Je to tím, že jde o velmi náročnou práci, kterou může dělat jen lékař se specializací. Všichni potenciální zájemci ale nakonec dali přednost jiné nabídce,“ říká personální náměstkyně nemocnice Kateřina Kyselá.
Po odeznění chřipkové epidemie se situace v nemocnici trochu zklidnila, ale jen dočasně. „Pomohlo by, kdyby se více praktických lékařů zapojilo do služeb na pohotovosti či urgentním příjmu, nebo kdyby alespoň prodloužili vlastní ordinační hodiny. A je potřebné navýšit plicní lůžka v Ostravě,“ míní Kučera.
