Jsou z režných cihel, stojí poblíž ulice Stodolní a díky výrazné architektuře jsou nepřehlédnutelná. Ostravská jatka. Už víc než dvacet let patří firmě Bauhaus. A už víc než rok je zástupci majitele odmítají zpřístupnit úředníkům i památkářům. „Pokud je mi známo, prohlídka zatím nebyla. Jednání s majitelem také ne,“ uvedl ostravský primátor Tomáš Macura.
Redakce MF DNES se snažila získat také stanovisko majitelů budovy. Zástupce společnosti Bauhaus Aleš Pacal byl ale na jednání v zahraničí. Omluvil se, že nemá čas na rozhovor. Později telefon nezvedl.
„Musím říci, že historie vztahů mezi městem a majitelem budovy nebyla úplně růžová, podle mého vnímání má část viny na svých bedrech město,“ řekl primátor během veřejné diskuse, která se konala před pár dny v ostravském Divadle loutek. Chtěl by s majitelem jednat, pokusit se pro Ostravu objekt jatek zachránit a dát mu funkci, kterou nosí v hlavě.
„Nedávno jsem navštívil investiční veletrh ve Francii a viděl jsem tam krásný projekt z Londýna, kde podobný objekt rekonstruovali na městkou galerii moderního umění. Docela mě to nadchlo,“ zmínil Macura v divadle.
Ostravská jatka si prohlédl zatím jen z dálky a přes mříže. „Byla by věčná škoda, kdybychom je nechali zlikvidovat. Rád bych udělal první krok a zkusil majitele kontaktovat,“ dodal primátor v závěru diskuse.
Ředitel Národního památkového ústavu v Ostravě Michal Zezula míní, že přeměna jatek v galerii by mohla fungovat.
„Jatka jsou industriální památkou, a tak připouštějí široké možnosti využití. Jejich přeměna může být jakákoliv - v prodejní plochy, administrativní nebo kulturní prostory, které bych osobně preferoval. I když jde o objekt, který měl industriální funkci, je postavený tak, že má určité umělecké kvality, například architektonicky ztvárněné fasády. Podle mého mínění by to mohlo být vhodnou kulisou třeba pro galerii,“ řekl Michal Zezula.
Jatka by se mohla propojit se Stodolní
Připomněl, že v zahraničí je spousta industriálních staveb, které se změnily například v kulturní instituce. „Nemusíme jezdit daleko, stačí se podívat třeba do polského Krakova, kde se z bývalé elektrárny stalo muzeum zdejšího významného umělce Tadeuzse Kantora. Myslím si ale, že za stávající situace, kdy jatka nejsou ani městským, ani jiným veřejným vlastnictvím, je zcela hypotetické spekulovat o tom, co by tam mělo být.“
Ostravský urbanista Vítězslav Kuta během diskuse v divadle zase nadhodil, že by bylo zajímavé, kdyby se jatka propojila s ulicí Stodolní. „Já si to myslím taky dlouho, že kultura je to, co by jatka mohlo zachránit. Mohla by vzniknout zajímavá tenze pnutí mezi jatky a ulicí Stodolní, dokonce si myslím, že by to pozitivně mohlo ovlivnit obě strany,“ sdělil Kuta.
Cihlová budova nedaleko Stodolní ulice vznikla ke konci 19. století a z kdysi rozlehlého areálu zůstalo jen torzo bývalé chladírny a hovězí i vepřové porážky. Kulturní památka však dlouhodobě chátrá.
„Vzhledem k tomu, že prohlídka jatek dosud nebyla možná, nemám k dispozici aktuální informace. Obecně lze ale říci, že industriální objekty mívají velmi odolné stavební konstrukce, takže nepředpokládám, že by městská jatka měla špatnou statiku. Problémy s odtokem dešťové vody ale můžou mít dopad na stav pláště budovy,“ podotkl ředitel Národního památkového ústavu v Ostravě.
Podle něj by se památky nikdy neměly stát předmětem majetkových spekulací a právních tahanic. A právě tento problém u jatek vidí. „Byl bych rád, kdyby se to v dohledné době vyřešilo,“ dodal Zezula.
