1 Mohla by medvědice vyvést v Beskydech mladé?
Nejdříve by musela narazit na vhodného samce. Občas se do Beskyd nějaký jedinec ze Slovenska zatoulá. Spíše by byl pro samici problém najít před zimou odlehlé a klidné místo s vhodným brlohem. Takových je tu málo. Naposledy byla medvědice s potomstvem spatřena u Velkých Karlovic v 80. letech minulého století.
2 Medvědici jsou 3 roky. Kdy dospěje, kdy může mít mladé?
Medvědi dospívají ve 3. až 6. roku života. Páří se asi od května do července. Mláďata, obvykle dvě až tři, se rodí mezi prosincem a únorem. Kvůli péči o mláďata se samice rozmnožuje nejdřív každý druhý rok.
3 Čím se medvěd živí? Kdy spí?
V evropských podmínkách se medvěd z 60 až 80 procent krmí larvami brouků, kuklami mravenců a jiným hmyzem, rád se pase na čerstvé trávě a pupenech rostlin, na podzim se živí hlavně lesními plody, borovicovými semínky či bukvicemi. A miluje med. Zjara medvědi konzumují zdechliny zvířat uhynulých v zimě. Loví výjimečně. Ze zimního spánku už se medvědi probudili. Mimo něj bývají aktivní ve dne, v blízkosti lidí přejdou k nočnímu způsobu života.
4 Proč odebrali ochránci samici DNA?
Chtějí zjistit, jedná-li se o tutéž šelmu, která byla od podzimu mnohokrát spatřena. I proto, že se nebála přiblížit k obydleným lokalitám, je třeba její pohyb sledovat. Může se ale ukázat, že do odchytové klece vešla a obojek dostala zcela jiná medvědice.
5 Někteří lidé se návratu medvěda do Beskyd bojí. Právem?
U dané medvědice se podle Jaskuly nikdy při střetu s člověkem neobjevily známky agrese. Nejnebezpečnější je pro člověka samice s mláďaty a toho se zatím bát nemusíme.
6 Jak se vyhnout střetu s medvědem?
Nevyhledávat ho pro pořízení záběrů. Na portálu Šelmy, který spravuje Hnutí Duha, je soubor doporučení. Stojí v něm: držet se rušnějších turistických tras. V hustší vegetaci dávat o sobě vědět třeba poklepáním klackem na stromy. Nenechávat na odpočívadlech a v okolí sídel zbytky potravy.
7 Jak se zachovat při setkání s medvědem?
Pokud o vás neví, tiše odejít. Když vás zaznamená, většinou hned uteče. V opačném případě – nepřibližovat se, nedívat se do očí, mohl by to považovat za záměr k útoku. Neodhánět ho, nevykřikovat, nemávat rukama. Raději se odvrátit a předstírat, že ho nevidíte, klidně mluvit a pomalu se vzdalovat. Kdyby vás přesto sledoval, něco upustit na zem a odpoutat tak jeho pozornost.
8 Co když medvěd zaútočí?
Ideální je kleknout si, sbalit se do klubíčka, rukama si chránit krk, lokty dát ke kolenům. Dokud medvěd neodejde, nehýbat se. Útok často jen předstírá, a pokud se mu nikdo aktivně nebrání, ztratí zájem.
9 Proč je dobré mít v Beskydech velké šelmy?
Zasahují do populací divokých kopytníků, redukují jejich počet. Přemnožená zvěř spásá mladé stromky a okusuje sazenice, čímž brání obnově lesa. Kořistí bývají slabé a nemocné kusy, šelmy tak rovněž zamezují šíření mnohých chorob.
10 Říká se, že velké šelmy potřebují divočinu. Je to tak?
Ne. Šelmy divočinu nepotřebují. Překvapivý výskyt medvěda v roce 2002 v průmyslové oblasti u Orlové naznačuje, že i medvědi jsou schopni bariéry civilizace překonávat.
