V Moravskoslezském kraji jich jsou více než dvě desítky. Zabývají se různými tématy od dávného venkovského života přes slavné rodáky až po historické události.
Slavným rodákem se může pyšnit třeba Vražné na Novojičínsku. Do světových map jej zapsal zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel. V domě, kde se v roce 1822 narodil, je dnes expozice připomínající jeho osobnost i dílo.
„Snažíme se jít v interaktivním stylu. Máme například edukativní místnost, kde si děti mohou hrát a zároveň se touto formou seznamují se základními principy genetiky, ale i meteorologie, zemědělství či včelaření, tedy oborů, kterými se Mendel zabýval,“ popsala manažerka Mendelova rodného domu Vendula Horáková.
„Ve stodole jsme uspořádali benefiční módní přehlídku, na kterou nám kývlo několik významných módních návrhářů. Nyní připravujeme projekt Máš to v genech, v jehož rámci přijedou do Vražného umělci věnující se streetworku,“ popsala Horáková.
Další muzea zasvěcená slavným rodákům najdeme třeba v Hukvaldech na Frýdecko-Místecku, kde se nachází Památník Leoše Janáčka, či v Hodslavicích, kde Muzeum Novojičínska spravuje Rodný dům Františka Palackého.
Apoštol indiánů
Návštěvy z mnoha koutů světa ale jezdí i do Suchdola nad Odrou. Tamní Muzeum moravských bratří je totiž zároveň spojeno s místním rodákem Davidem Zeisbergerem, misionářem, který je v Americe znám jako apoštol indiánů.
„Lidé, kteří projdou naše muzeum, jsou z toho, co se u nás dozvědí, většinou paf. Většina reakcí je ve stylu: To je úžasné, proč se o tom neučí ve školách?“ popsal průvodce Daniel Říčan.
Většinu návštěvníků tvoří lidé, kteří se tématem Moravských bratrů zabývají. „Letos například začali hodně jezdit Poláci, ze zahraničních návštěvníků pak dlouhodobě vedou Němci a Američané, kde je například suchdolský rodák David Zeisberger známou historickou osobností, říká se mu apoštol indiánů. A také k nám jezdí celé zájezdy Korejců,“ přiblížil Říčan.
Proč zrovna oni? „Koreou se v historii přehnala řada válek, které zemi zpustošily materiálně i duchovně. Kvůli tomu jim je blízký příběh Moravských bratří. A je to také misijně laděný národ,“ míní Říčan.
Návštěvy z Texasu
O cizince nemají nouzi ani v Muzeu vystěhovalectví v Lichnově na Novojičínsku. Tématem, kterým se zdejší expozice zabývá, je vystěhovalecká vlna z podbeskydských a lašských obcí v 19. století, jejichž obyvatelé se vydali hledat štěstí a nové živobytí do amerického Texasu.
„Máme dvě místnosti, starou vesnickou jizbu a muzeum vystěhovalectví. Obě se dobře doplňují. Do muzea jezdí hodně potomků někdejších vystěhovalců do Texasu, kteří pátrají po svých kořenech, hledají jména a bydliště svých předků. Zároveň je ale zajímá i vesnická jizba, v níž mohou vidět, jak asi jejich předkové žili, jak to vypadalo v jejich domovech,“ přiblížila Alena Dobečková, která se o fungování muzea stará.
„Velký zájem mají o kroje, pozornost budí i kráječ na zelí. Když sem přijedou a mají možnost zelí ochutnat, většinou jim velice chutná,“ popisuje.
V posledních letech návštěvy z Ameriky zbrzdil covid, potom také válka na Ukrajině. „Lidé se sem báli jezdit, ale už se to vrací. Loni jsme měli z Ameriky asi padesát návštěvníků, letos jich bylo už téměř čtyřicet,“ vypočítala Dobečková.
Oblíbené téma? Válka
Muzea na vesnicích zakládají i nadšenci zabývající se určitým tématem. Tímto způsobem například vzniklo Vojenské muzeum v Chuchelné na Opavsku věnující se období 2. světové války. Budovu poskytla místnímu klubu vojenské historie obec, členové klubu pak vytvořili expozici a jsou zároveň i průvodci a organizátory doprovodných akcí.
„Otevíráme zájemcům pouze po telefonické domluvě. Chtěli bychom mít víkendový provoz s průvodcem, ale většina lidí kolem muzea jsou mladí kluci, kteří nemají tolik času. Ale třeba před koncem školního roku jsme měli spoustu školních výletů,“ popsal vedoucí muzea Kamil Himler. „Hodně návštěvníků pak tvoří cyklisté, jezdí i z blízkého Polska.“
Udržet muzeum je podle jeho slov v současnosti poměrně složité. „Nevím, jak bychom to zvládli, kdyby nám nepomáhala obec. Návštěvnost se hodně zhoršila s covidem. Snažíme se dělat různé akce, abychom lidi přitáhli, Halloween nebo pivní Oktober fest. Loni nás oslovila švédská metalová kapela Sabaton, která se svým novým albem vydala i animovaný film a nabídla nám možnost jeho veřejného promítání, na které pak přišlo hodně lidí,“ informoval Himler.
Doma už nebylo kvůli sbírkám k hnutí, tak muž založil vojenské muzeum |
Řada vesnických muzeí se pak věnuje i někdejšímu venkovskému životu. Jedno takové se nachází v patře obecního úřadu ve Skotnici na Novojičínsku. „Už mnoho let jsme od obyvatel vybírali staré předměty, které třeba chtěli vyhodit. Říkali jsme si, že je to škoda, že by bylo dobré zachovat je i pro další generace. Nejprve jsme měli takovou malou expozici v obecním domě Studánka. Když se nabídla možnost získat dotaci na vybudování muzea, nechali jsme vybudovat nad obecním úřadem podkroví, kde nyní muzeum sídlí,“ přiblížila starostka Skotnice Anna Mužná.
Muzeum ožívá i akcemi, kde členky místního klubu seniorů předvádějí, jak se například kdysi předlo na kolovrátku, šlapalo zelí nebo vařilo.
Muzejníci vnímají jakýkoli zájem o dědictví minulosti pozitivně. „Podobné aktivity a sbírky rozšiřují okruh zájemců také o naši práci. A díky nim se dostáváme k zajímavým artefaktům i pro krajské sbírky. Často z toho vzejdou zajímavé spolupráce či výměna informací,“ ohodnotil fungování vesnických muzeí ředitel Muzea Novojičínska Aleš Knápek.
3. června 2018 |
